• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIABOLUSPřátelé českých tradic
    HARALD
    HARALD --- ---
    DIABOLUS: Neděle se samozřejmě do postní doby nepočítají. To platilo pro předky i pro dnešní věřící tradic, které drží posty.
    ANGELINE
    ANGELINE --- ---
    DIABOLUS: 46 kruciš, ještě dlouhá doba:D
    Jinak se zeleným čajem se to vyřešilo tak, že jsem vydržela týden a teď mi naopak
    nedělá dobře, takže jsem na bylinkách a myslím, že si na něj budu muset
    po půstu zase začít zvykat.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---

    ‎3. Neděle postní – Kýchavá 11.3.

    Předpokládá se, že název vznikl už ve středověku, kdy řádil jeden z morů, jež se projevoval právě kýcháním. Lidé se kýchání báli a začali při kýchnuti říkat: „Pomáhej Pán Bůh“ nebo „ Pozdrav Tě Pán Bůh“, aby dotyčného ochránil Bůh před nemocí a ochránili i sebe. A dochovalo se to až do dnešních dob.

    Právě tato neděle je den, kdy je nejúčinnější modlitba za Zdraví a vůbec na podporu zdraví. A tak se asi spojil z největší obavou lidí v té době. Myslím, ale že to není den za Uzdravení nemocných. Ten je totiž později.

    A tak se lidé za zdraví modlili a dělali spoustu zvyků, aby zdraví zůstali. A protože postupem času kýchavým morům odzvonilo a lidé se přestali bát, vznikly tyto zvyky:
    Kolikrát kdo tento den kýchne, tolik let zůstane zdráv a na živu.
    Nebo kýchnul-li někdo třikrát po sobě, zůstane celý rok zdráv.
    Také se věřilo, že kýchání čistí hlavu.

    A protože si lidé chtěli zdraví zajistit, tak šňupali různé bylinky, které podporovali kýchání. Dodnes kupříkladu seženete v trafice šňupací tabák.

    Ještě jedna doplňující poznámka: Mor je krásné české slovo označující epidemie.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---

    Tak už vím jak je to s těmi nedělemi a postním obdobím!

    Když se podíváte do kalendáře a spočítáte si dny od Popeleční středy k Velikonocům, napočítáte 46 dní, ne 40. Mě to pořád nešlo do hlavy a tuto sobotu jsem se dozvěděla od jedné velmi moudré paní, že neděle naši předci nepočítali jako postní den. Byl to den, kdy se mohlo jíst sladké, a mohl se pít alkohol. Nicméně i pečivo a alkohol podléhali tradici. Třeba na Pražnou neděli se muži sešli a rokovali o úrodě a obilí a kolik čeho kdy zasadit, aby bylo dobře. Nu, a při té příležitosti popíjeli režnou, která se pálí z obilí, čímž zároveň vzdali úctu právě obilí a úrodě. A ženy, „aby vydržely rokování mužů“, popíjely sladké likéry. Na pražnou neděli většinou ořechový. Nicméně maso se nejedlo, tradičně tento den k obědu připravovala na stůl ryba, která nebyla považována za maso.
    Nu, a protože máme do velikonoc šest postních nedělí, tak to už pěkně vychází.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    2. Neděle postní – Pražná 4.3.

    Název dostala od postního pokrmu, který se tento den tradičně připravoval a jmenoval se pražma nebo pražmo. Pražma byla máčená a pražená obilná zrna. Z pražma se také dělala polévka jménem praženka.

    Také se tuto neděli v některých krajích pekly koláče slazené medem, které měly černé mazání – mák nebo povidla. Proto se v některých krajích říká této neděli černá.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Černá neděle - 26.2.

    První neděli postní se říkalo černá, pučálka nebo také fialová, liščí či samometná (nikoliv sazometná).

    Tento den se dospělé ženy oblékali do černého smutečního šatu, čímž se nejspíše připomínalo ukřižování Ježíše Krista nebo období dlouhého půstu.

    K obědu se tradičně připravovala pučálka. Pučálka byl pokrm z předklíčeného (pučeného) máčeného hrachu, který se pak na sladko nebo se solí a pepřem pražil v rostlinném oleji. Používal se nejčastěji lněný olej, ten kdo měl tak bukvicový. My můžeme použít třeba slunečnicový, řepkový nebo jakýkoliv jiný rostlinný olej.

    Tento den se také nesl ve jménu postních preclíků, které se vařily a pak pekly buď v sobotu večer, nebo o neděli. Sypaly se mákem a solí a byly tuze dobré.

    S preclíky se také pojí další název pro tuto neděli, Liščí. Říkalo se jí tak na Berounsku, Hořovicku, Křivoklátsku a Rakovnicku, kde bylo zvykem péci postní preclíky v noci na neděli, tak aby o tom děti nevěděli. Pak hospodyně ráno před svítáním vstala, dala preclíky na pentli nebo vrbový proutek. Kolik bylo dětí, tolik bylo proutků nebo pentlí. Potom šla vzbudit děti a řekla jim, že kolem běžela liška a nechala jim na zahradě něco dobrého. Děti vyskočily, běžely se pomodlit a hledat preclíky. Někde také obcházela žena převlečená za lišku a klepala na dveře. Když jí otevřeli, vběhla do světnice a začala honit děti, pak jim dala preclík. Odešla, když dostala nějaký úplatek. Tento zvyk se také prováděl na Zbirovsku a dost podobný také v Kostelci u Vorlíka. Tam však probíhal v jiné dny, v Kostelci ve středu 3. Postního týdne a na Zbirovsku až na 4. Postní neděli.

    Fialová se jí říká dle roucha, jež si obléká kněz při mši svaté.

    A proč Samometná? Jak název napovídá se v sobotu i o neděli velmi smýčilo, takže nelenit a uklízet!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    ANGELINE: Pravda, to je třeba. Nicméně zkus to vysazovat pokud jsi doma a tak. Tělo si pak bude hůř zvykat. Však sama uvidíš jstli to půjde či ne ;).
    ANGELINE
    ANGELINE --- ---
    DIABOLUS: Trpím na nízký tlak a tohle je ta nejzdravější varianta..
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    ANGELINE: je dobré nezvykat tělo na podpůrné prostředky ikdyž je to třeba zelený čaj..
    CUCHULAIN
    CUCHULAIN --- ---
    PAWLEEQ: no zrovna u keltů je to myslím celkem dobře zařízený. druidové a básníci psát uměli a hlavně se příběhy učili velmi přesně zpaměti :-)
    PAWLEEQ
    PAWLEEQ --- ---
    SLAPPY: O české tradici toho najdeš spoustu v etnografické/antropologické literatuře, případně v terénu (pomalu se blíží čas vynášení morany/smrtky, koukej po vesnicích). Jelikož je to tradice tak má logicky kořeny ve starších časech, spousta vánočních nebo velikonočních zvyků nemá nic společného s křesťanstvím, ale čert ví, kde je vlastně jejich původ. Keltové a vlaná většina starých Slovanů byli negramoti a pokud jde o jejich tradice, máme o jejich tradici k dispozici spíše spekulace, než fakta.
    ANGELINE
    ANGELINE --- ---
    DIABOLUS: Držím půst druhým rokem, ale bez zeleného čaje bych vypadala jako zombie...:/ no zkusím ho vysadit třeba na víkend.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    tak pokusím se večer sepsat první postní neděli, ale protože mám teď dva velmi časově náročné dny, tak uvidíme.

    První neděli postní se říká Černá. - dámy sežente si něco černého na sebe ;)..
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    SVA: děkuji :)
    SVA
    SVA --- ---
    parádní auditko!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    SLAPPY: česká tradice je česká tradice, je to věc která se staletími vyvýjí a je poplatná době. Dle mého nemá moc smysl provozovat věci, které se vyvynuli v něco jiného ale stejně fungujícího. Ale proč si o těch keltských něco neříct.. Nicméně odkazuji se na křesťanskou tradici, převzatou z pohanství. Není mi úplně známo jak to bylo s kelty a naší krásnou kotlinou...
    SLAPPY
    SLAPPY --- ---
    Super téma!
    Jen se ptám, co je myšleno českou tradicí?
    Zahrnuje to i keltské nebo až pohansko-křesťanské tradice (respektive asi slovanské, dalo by se říct)
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Pytlový čtvrtek – pro tento rok 23.2.

    Pytlový čtvrtek je druhý den Velikonočního půstu.

    Protože naši předci byli šetrní a nic nesmělo přijít nazmar, tak je tento postní den trochu zvláštní: „ To co po masopustě ještě k jídlu zbude, všechno se sní, stráví, spotřebuje - zpytluje. Ovšem každý ve své chalupě, bez muziky a zpěvu.“ Od toho vznikl i název tohoto dne.
    Tomu co nezbylo nic, držel půst i tento den.


    Takže dojíme nepostní zásoby, aby se nezkazily a hurá do půstu!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---

    Prvním dnem půstu je Popeleční středa.

    Popeleční středa se vypočítává 40dní od Velikonoc. Velikonoce jsou závislé na prvním jarním úplňku, který je po prvním jarním dnu 21. března. Popeleční středa má tedy posuvný datum.
    Letos je to 22.2. kdy nás čeká několik důležitých úkonů, abychom se dobře tento rok pomněli.

    V mnoha krajích byl tento den půstem velkým nebo přísným, kdy se nejedlo prakticky vůbec. Jinde se dodržoval a dodržuje přísný půst od masa a tzv. půst újmy, což znamená, že se můžeme najíst do syta jen jednou za den.

    Je to den, kdy se spalují svěcené větvičky jívy, kočičky nebo chcete-li ratolesti, z předešlých Velikonoc. Kočičky se s úctou, láskou a poděkováním jívě trhali ráno na Květnou neděli a nechávali se světit po mši svaté. Pak si je lidé odnesli domů, dali je křížem za svatý obrázek a větvičky je ochraňovali celý rok před zlem i neúrodou. Větvičky nemusí být svěcené, aby ochraňovaly, ale svěcené mají jistě lepší účinek. Ty se tedy o popeleční středě s úctou a poděkováním pálí. Dříve je pálil farář a potom všem věřícím dělal na čele křížek popelem, to je tzv. popelec, se slovy: "Pamatuj, člověče, že jsi prach a v prach se obrátíš!" a dělá se to tak stále i dnes.
    Popelem vše končí, aby nové z něho mohlo povstat. Půst byl od toho aby, se lidé při rozjímání zamysleli, čím mohou být lepší Bohu, bližním a sami sobě, aby na sobě mohli zapracovat.

    Na popeleční středu by se nemělo prát prádlo. Říká se, že prádlo bude pak celý rok špinavé.

    Ten kdo tento den bude péci chléb, tomu tento den při pečení pomáhá sám Pán Bůh se všemi svatými.

    Ten kdo se tento den napije svěcené vody, bude celý rok ochráněn před komáry. Četla jsem, že k tomuto účelu se prý v jiných krajích pila pálenka, ale tady mi nějak není jasné, jak se to slučovalo s půstem.

    Zvykem na Ledečsku bylo Hledání Masopustu. Jeden člověk se směšně oblékl a s rozsvícenou lucernou chodil po staveních a hledal Masopust. Ze stavení odešel, až když dostal nějaký zbytek z Masopustu.
    Na Přeloučsku to bylo Praní zástěr. To ženské vzaly ráno kbelík s mýdlovou vodou, chodily po vsi a hledaly muže, kteří ještě dospávali po masopustu a obličej jim mazaly mýdlem. Ti co se nechtěli dát namazat, museli se vykoupit mincí.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Doba postní, nebo-li období 40ti denního půstu

    Po období masopustních radovánek, zimních přástek a draček a více méně zimního odpočívání pomalu nastával čas práce a jarních příprav na orbu, setí a co bylo třeba.

    Půsty se drží od té doby, co moudří lidé vypozorovali cykly a zvyklosti přírody ruku v ruce s tělem a duší. Je tomu už hodně dlouho a sama si netroufám říci jak stará je tato tradice. Nicméně křesťanství toto bezezbytku přejalo.

    Je to čas očisty těla. V tomto období naprosto přirozeně tělo nastartuje očistu všech orgánů ovšem s důrazem na játra a ledviny. Když tělu nedáme možnost se očistit, pak je zatíženo toxiny, nestačí odbourávat a chátrá. Je tedy dobré v tomto období tělu ulehčit.

    Nejedlo se maso a masné výrobky a nepil se žádný alkohol, aby se ulehčilo játrům, která mají na starost krom jiných důležitých věcí také zpracování bílkovin. Aby se tělu pomohlo s očistou, pily se bylinné čaje nebo se podávaly tinktury právě pro očistu jater. Je na to velmi vhodný ostropestřec. Pije se hodně vody, aby dobře pracovaly ledviny.
    A co se jíst smělo a mělo? Rozhodně ryby. Ryba je nejen dobře stravitelné maso, ale také symbol pokory, která byla o půstu velmi důležitá. Jedly se luštěniny, obiloviny a našim předkům dostupná zelenina (vše co je zavařené či naložené nebo co se dá uchovat ve sklepě, následně i první jarní zelenina). Typickým postním jídlem byla pučálka, pražma a polévky, zejména kyselice. Také ale různé kaše: jáhlová, krupičná, nastavovaná, pohanková, hrachová, atd. Vařila se trochu jiná forma „muziky“ než o vánocích. Muzika byl pokrm ze svařeného ovoce. Ráno se na mnoha místech podávalo syrové kyselé zelí s chlebem a na večer vařené kyselé zelí s kouskem chleba. O nedělích se pekly koláče a vdolky slazené medem a jiné pečivo, které podléhalo zvykům té které neděle.

    O půstu se nesmělo zpívat světské písně, tančit a muzicírovat - to se považovalo za hřích. Byl to čas očisty, klidu a rozjímání. U zbývajících přástek ženské zpívaly postní a liturgické písně. Přástky probíhaly podobně jako dračky (draní peří). Ženské se sešly v chalupě a pospolu předly, zpívaly a vyprávěly. Po klekání (tj. po šesté hodině večerní) se každý ve své chalupě modlil růženec.
    Poslední neděle půstu se také nesly ve jménu příprav na jaro a důležitých oslav Velikonoc.

    Kovové lžíce se vyměňovaly za dřevěné na důkaz pokory.

    Někde byly půsty tak přísné, že se nesmělo vařit na hrncích a rendlících, které se byť dotkly živočišného tuku. Tam, kde byl půst méně přísný, se toto dodržovalo na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a o sobotě před Svatodušními svátky, kdy se lidé snažili vůbec nemastit.

    Ti, co chtěli i ducha s duší oblažit, se zřekli na celý půst tělesného milování a modlili se a rozjímali.

    Aby nebylo postní období jednotvárné, tak si je naši předci uměli zpříjemnit. Na každou postní neděli se držely různé zvyky a peklo se pokaždé jiné pečivo, a tak období půstu dobře ubíhalo.

    Protože žijeme v době, kdy se téměř zapomnělo na splynutí s přírodou a běh ročních období, v době kdy do těla dostáváme ve velkých koncentracích cukry, soli a jiné, ještě horší toxiny, pak bychom měli ještě k půstu od masa a alkoholu přidat odříkání od cukru a bílé mouky. Na 40dní se to dá vydržet a opravdu tím tělu pomůžeme. Neměly by se pít ve velkém ani čerstvé ovocné šťávy a džusy, které v žaludku kvasí a opět dají játrům práci.
    Pokud jste z těch, kteří vypijí hodně zeleného čaje, pak pijte teplou vodu. Tělo si potřebuje odpočinout jednou za čas i od čaje.
    Takže maso se vyměňme za ryby a bezmasá jídla, cukr za med, bílou mouku za celozrnnou a pijme vodu a bylinky.

    Jestli se do půstu pustíte, a že ho vřele doporučuji, radím vám si neděle vyhradit na tradice a zvyky, opravdu pak postní doba uplyne jako voda a nebudete se trápit s jednotvárností.

    A teď už jednotlivé postní dny…
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam