• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIABOLUSPřátelé českých tradic
    LURA
    LURA --- ---
    DIABOLUS: Určitě :-)
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Měl by někdo zájem o příspěvek, který by pojednál o tom, Proč si lidé pletou půst s hladovkou?
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    3. Neděle postní – Kýchavá 3. března

    Tato neděle je den, kdy je nejúčinnější modlitba za Zdraví a vůbec na podporu zdraví. Proto je vhodné tento den využít k rozjímání a modlitbám.
    Za Uzdravení nemocných se ale modlíme v jinou neděli.

    Předpokládá se, že název vznikl už ve středověku, kdy řádil jeden z morů, jež se projevoval kýcháním. „Pomáhej Pán Bůh“ nebo „ Pozdrav Tě Pán Bůh“ se říká pro boží ochranu před nemocí a mory.

    Naši předci se za zdraví modlili o kýchavou neděli, kdy je pro takové modlitby doba nejvhodnější a dělali spoustu zvyků, které vznikly z dřívějších rituálů na zdraví.

    A protože postupem času kýchavým morům odzvonilo, vznikly tyto pranostiky:
    Kolikrát kdo tento den kýchne, tolik let zůstane zdráv a na živu.
    Nebo kýchnul-li někdo třikrát po sobě, zůstane celý rok zdráv.
    Také se říkalo, že kýchání čistí hlavu.
    A protože si lidé chtěli zdraví zajistit, tak šňupali na kýchavou neděli různé bylinky, které podporovali kýchání. Dodnes kupříkladu seženete v trafice šňupací tabák.

    Ještě jedna doplňující poznámka: Mor je krásné české slovo označující epidemie.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---

    Druhá neděle postní – Pražná - 24. února

    Název dostala od postního pokrmu, který se tento den tradičně připravuje a jmenuje se pražma nebo pražmo. Pražma jsou máčená a pražená obilná zrna. Z pražma se také dělala polévka jménem praženka.

    Na tuto neděli pečeme koláče slazené medem, které mají černé mazání – mák nebo povidla. Proto se v některých krajích říká neděle černá.

    Tradičně se tento den k obědu připravuje a na stůl pražmo, kterým uctíme úrodu a ryba, která symbolizuje pokoru půstu a připravenost naslouchání.

    Na pražnou neděli se muži sejdou v hospodě a rokují třeba o úrodě a obilí a kolik čeho kdy zasadit, aby bylo dobře. Nu, a při té příležitosti popíjí režnou, která se pálí z obilí, čímž zároveň vzdají úctu obilí, úrodě a zemi.
    A ženy, „aby vydržely rokování mužů“, sejdou se v některé chalupě popřípadě bytě a popíjí sladké likéry a rosolky. Na pražnou neděli tradičně ořechový.

    I když se o neděli pije alkohol, maso se nejí, proto se připravuje ryba, která je tradičně považována za postní pokrm a ne za maso. K alkoholu můžeme přikusovat méně tučné sýry, či tvarohy nebo rybí pokrmy.

    Takže rokujme, ale počněme rokovati včas, ať se dobře vyspíme na pondělí.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    DOKKTOR: také zabíjačkové hody a podobně.. Protože lidé tradice neznají a nevyžadují a obchodíkům je tedy jedno kdy co nabízí, nebo kdy udělají akce. Ve chvíli kdy lidé budou dodržovat půst a nepřijedou na tyto akce, pak se i jejich termíny přesunou na masopust, tedy do období které je těmto radovánkám určeno.
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    DIABOLUS: proč se v tomto období tak vehementně pořádají košty všeho možného alkoholu?
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Doba postní nebo-li období 40-ti denního půstu

    Půst se drží od té doby, co moudří naši předkové vypozorovali cykly a zvyklosti přírody ruku v ruce s tělem a duší. Je tomu už hodně dlouho a sama si netroufám říci jak stará je tato tradice. Nicméně křesťanství tuto tradici bezezbytku přejalo a díky němu se dochovala až do dnešních dnů.

    Předem bych chtěla říci, že půst neznamená hladovění.

    Také spočítáme-li si v kalendáři dny od Popeleční středy do konce půstu, který končí Květnou nedělí, vyjde nám 46 dní. Je to proto, že o nedělích ač se postními nazývají, se půst nedrží. Neděle je den sváteční a nemůže být postním dnem a to je dobře. Jednak nám půst rychleji uběhne a za druhé je to tak zdravé a tělu prospěšné.
    Neznamená to, ale že se v neděli nafutrujeme k prasknutí, tak bychom tělu moc radosti neudělali.

    Půst držíme tedy 6dní a pak máme neděli volnější. Tradičně se celých 46 dní drží půst od masa, ale o nedělích se pečou koláče nebo jiné dobroty, může se mastit a také si dát třeba kávu. O neděli si můžeme udělat tučnou dobrou rybu, třeba lososa nebo makrelu.

    Pro tělo je postní období časem očisty. V tomto období příroda naprosto přirozeně tělu nastartuje očistu všech orgánů s důrazem na játra a ledviny. Když tělu nedáme možnost se vyčistit, pak je zatíženo toxiny, které nestačí odbourávat a strádá, chátrá a celý rok pociťujeme únavu. Je tedy dobré v tomto období tělu ulehčit.

    Jak to udělat?
    Jak jsem již zmínila, tradice velí nejíst v tomto období maso a nepít žádný alkohol.
    Jde o to, abychom dobře vyčistili játra. Těm nejlépe ulevíme tím, že nebudeme přijímat právě maso a alkohol a budeme dbát na to, abychom přijímali hodně vody, ideálně i teplé. Můžeme pít i čistící bylinné čaje, ale s mírou.

    Maso a masné výrobky můžeme nahradit rybami. Ryba je potravina lehce stravitelná, zdraví prospěšná, ale také je to tradiční pokrm, který symbolizuje pokoru, o půstu tolik důležitou.

    Také můžeme jíst sýry a to zejména čerstvé málo tučné (lučina, žervé, tvaroh) a vynecháme sýry tavené, neboť obsahují neuvěřitelné množství solí a tavících solí obsahujících mnoho fosforu a fosfátů. Na tyto látky se váže vápník, který je v této formě pro tělo nestravitelný, takže taveným sýrům se rozhodně vyhneme.

    Jíme hodně luštěnin, vlákniny a vynecháme bílou mouku.

    Také se snažíme vyhnout dovozové zelenině a ovoci. Prospěje nám kořenová zelenina a i další, která je dostupná v zimě v našich zeměpisných podmínkách. Vynecháme sladké, a pokud máme na něco chuť, baštíme co je našemu českému tělu nejbližší a to jsou jablíčka, rozinky, ořechy, sušené české ovoce (takže papáju nebrat) a další. K pití si můžeme dát horkou vodu s medem a kapkou citronu. Citrony a pomeranče se do našich zemí dováží až více jak 500let a tak tu poměrně zdomácněly. I přesto ale dávejme přednost jablíčkům.

    Dobré a zároveň velice zdraví prospěšné je tradiční nakládané kysané zelí. Je plné vitamínů, kupříkladu K a C, a minerálů, které naše tělo potřebuje. Ideální je doma naložené zelí. Pokud ho půjdeme koupit dáváme bedlivý pozor na etikety, na Stream.cz je docela pěkné video A Dost! – kysané zelí, které pojednává o výrobcích na českém trhu.

    Protože žijeme v době, kdy se téměř zapomnělo na splynutí s přírodou a běh ročních období, v době kdy do těla dostáváme ve velkém množství cukry, soli a jiné, ještě horší toxiny, mělibychom ještě k půstu od masa a alkoholu přidat odříkání od cukru a bílé mouky. Na 40dní se to dá vydržet a opravdu tím tělu pomůžeme.

    Neměly by se pít ve velkém ani čerstvé ovocné šťávy a džusy, které v žaludku kvasí a opět dají játrům práci.

    Já se vyhýbám i kukuřici, bramborám a rýži. Místo rýže vařím bulgur – lámanou pšenici, která je v našich zeměpisných podmínkách doma, taková česká rýže.

    Typickými tradičními postními pokrmy jsou obilné a luštěninové kaše, pučálka, pražma a polévky zejména kyselice.

    Dříve se vařívala muzika, pokrm z vařeného sušeného ovoce svařeného na kaši či omáčku. O půstu se prodávala ke kaším, nebo se s ní potíraly koláče. Mimo půst se podávala také k masu.

    Našemu tělu můžeme také poskytnout Ostropestřec - bylinku velmi vhodnou pro jarní období čistící játra. Dá se sehnat buď jako čaj nebo tinktura, která se jednou denně kape do vody. Já raději tinkturu, neboť čaj má hodně hořkou příchuť.

    Nezapomínáme ale pít dostatečné množství vody. Na 100kg váhy by se měly vypít 4 litry vody.
    Pokud jste z těch, kteří vypijí hodně zeleného čaje, pak pijte teplou vodu. Tělo si potřebuje odpočinout jednou za čas i od čaje.

    Takže maso se vyměňme za ryby a bezmasá jídla, cukr za med, bílou mouku za celozrnnou a pijme vodu a bylinky.

    Dětem můžeme také vařit očistná jídla, ale dbáme na nutriční hodnoty, které ke svému zdravému vývoji potřebují, a nesnižujeme jim porce.

    Chce-li dodržet tradici půstu i člověk nemocný, může. Dobře však zváží, čeho se vzdá, aby svému tělu neublížil.

    I zdravý člověk bude při svém postním počínání naslouchat svému tělu a pozorovat jej.


    Mnoho našich předků bralo půst opravdu vážně, a kdo byl zdráv, chtěl a byl připraven celých 40 dní pít jen vodu a jíst chléb ke kterému ráno přikusoval kysané zelí.
    Ne každý byl na takové odříkání připraven a mnozí ráno chléb se zelím snídali, ale k obědu si dali třeba polévku a kaši a večer vařené zelí s chlebem.
    Tradice snídaní s chlebem a kysaným zelím je zaznamenána v mnoha krajích a to nejen jako přísně postní jídlo.

    A jak už bylo předesláno, o nedělích se pečou koláče a vdolky i jiné dobroty, tak jak velí tradice k té které neděli.

    Ke zdravému půstu patří i očista duše. Když čistíme tělo, tak i duševní zdraví. Jedno bez druhého nejde.
    Postní období pro nás po duševní stránce znamená oproštění se od všeho nepodstatného, ztišení se, soustředění, usebrání, rozjímání i třeba modlitbu.

    Jde o to vystoupit ze všedního koloběhu života, snažit se hledat podstatné věci, nenechávat se vláčet tím co chceme, ale pozorovat co opravdu potřebujeme. Odložit vše zbytečné a přebytečné a postupně zkoumat zdali třeba nežijeme nad poměry, nebo jestli nás hmotné statky neodvádí od reality a sebe sama. Uvědomit si také jestli nemanipulujeme nebo nejsme manipulování a tak dále. Témat, nad kterými bychom měli v tento čas rozjímat je mnoho a je na každém z nás co si vybere a jak letošní půst pojme.

    Jedno je ale pro postní dny společné, ztišení se, hledání hlasu své duše, svého těla a jejich jednoty. Hledání a nalezení toho co nám prospívá i toho co prospívá ostatním.

    Půst trávíme nejen určitou újmou na jídle, ale měli bychom se vzdát i něčeho jiného. Je to dobrý způsob jak si osvědčit jestli třeba nejsme na nějaké věci závislí. Třeba o postu nebudeme hrát počítačové hry, nebo nebudeme třeba trávit celý den na internetu, ale půjdeme ven. Nebo naopak třeba nás nebaví cvičit, tak si to zkusíme pěkně o půstu a třeba zjistíme, že to nic není a že nám je dobře. Jsou to jen příklady. Jen každý z nás ví sám o sobě jaké má nedostatky, na kterých je třeba zapracovat.

    Abychom se nenechávali vytrhávat okolním světem, tak je v našem zájmu vypustit v tomto období návštěvy restaurací, hospod a zábav. Vyhnout se i hudbě, divadlu a i četbě knih. Toto všechno nás odvádí od nás samých i reality, kterou je potřeba vnímat. Nesmíme zapomínat, že půst je příprava na znovupřijetí sebe sama i víry v něco vyššího.

    Když budeme držet půst a nezměníme myšlení, z postu bude trápení, z očistného období bude „trýznění“ těla, a duše může reagovat až depresí. Naopak, pokud svou mysl nasměrujete správným směrem a neulehčíme tělu tím, co přijímáme, zjistíme, že se nemůžeme pořádně dostat sami k sobě a něco je špatně. Takže jedno bez druhého nejde.

    Chtěla bych ještě podotknout, že půst není dieta a obézním lidem pouze 40dní odříkání od jejich kil nepomůže.

    Je na každém z nás, zda-li budeme půst dodržovat, a jak přísný si jej naordinujeme.

    Třeba katolická církev zavazuje k půstu lid od 15 do 60 ti let, po 60. roku je půst dobrovolný vzhledem ke zdraví jedince.

    Jestli se do půstu pustíte, a že ho vřele doporučuji, radím vám si neděle vyhradit na tradice a zvyky, opravdu pak postní doba uplyne jako voda a nebudete se trápit s jednotvárností.


    Něco málo historie:
    O půstu se nesměly zpívat světské písně, nesmělo se tančit a muzicírovat - to se považovalo za hřích. Jak jsme si už řekli, mělo to vážný důvod. Byl to čas očisty, klidu a rozjímání stejně jako dnes.
    U zbývajících přástek ženské zpívaly postní a liturgické písně. Přástky probíhaly podobně jako dračky (draní peří). Ženské se sešly v chalupě a pospolu předly, zpívaly a vyprávěly postní příběhy. Po klekání (tj. po šesté hodině večerní) se každý ve své chalupě modlil růženec.
    V minulých dobách měla větší význam vnější symbolika, proto i černá barva oblečení se nosila v mnoha krajích i během půstu. Musel to být nápadný vizuální kontrast, když pestré kroje vystřídalo střízlivé oblečení a černé šátky. V kostele žádné květiny a často i zahalený oltářní obraz – všechno to, co je „navíc“, zmizelo z očí, aby se pohled mohl upínat jen vzhůru. A na druhé straně radostný příslib: Bude ke mně volat a já ho vyslyším.
    Pomalu končil čas zimního odpočívání a nastával čas práce a jarních příprav na orbu, setí a co bylo třeba.
    Poslední neděle půstu se nesly ve jménu příprav na jaro a důležitých oslav Velikonoc.

    Kovové lžíce se vyměňovaly za dřevěné na důkaz pokory.

    Někde byly půsty tak přísné, že se nesmělo vařit na hrncích a rendlících, které se byť dotkly živočišného tuku. Tam, kde byl půst méně přísný, se toto dodržovalo na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a o sobotě před Svatodušními svátky, kdy se lidé snažili vůbec nemastit.

    Ti, co chtěli i ducha s duší oblažit, se zřekli na celý půst tělesného milování a modlili se a rozjímali.

    Aby nebylo postní období jednotvárné, tak si je naši předci uměli zpříjemnit. Na každou postní neděli se držely různé zvyky a peklo se pokaždé jiné pečivo, a tak období půstu dobře ubíhalo.



    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Černá neděle - 17. února - první neděle postní

    První neděli postní se říkalo černá, pučálka nebo také fialová, liščí či samometná (nikoliv sazometná, která je později).

    Tento den se dospělé ženy obléknou do černého smutečního šatu, čímž vyjádří úctu k tomuto dni a zároveň vědomí toho, že se očekávají Velikonoce – ukřižování Ježíše Krista, jimž předchází dlouhý půst.
    Celý tento den by se měl vést v úctě, spíše tichosti v rozjímání a usebrání. Můžeme jej také strávit v modlitbách nebo manuální prací, při které budeme dbát na to, abychom byli v klidu a v přítomnosti. Dříve většinou hospodyně v tento den pečlivě poklízely a připravovaly postní pokrm pučálku.

    Pučálka se připravuje tradičně k obědu. Pučálka je pokrm z předklíčeného (pučeného) máčeného hrachu, který se nechává máčet od Popeleční středy.
    Připravuje se solí a pepřem pražením v rostlinném oleji. Dříve se používal se nejčastěji lněný olej nebo bukvicový. My můžeme použít třeba slunečnicový, řepkový nebo jakýkoliv jiný rostlinný olej. Pučálku je také možno připravit i na sladko s medem, což chutná dětičkám.

    Tento den se také nese ve jménu postních preclíků. Ty se zadělávají z pšeničné mouky, až zkysnou, tak se vaří a pak hustě posypou solí a mákem a dopékají se v peci nebo troubě. Pečou buď v sobotu večer, nebo o neděli.
    Osvědčený recepis na preclíky zatím nemám.

    S preclíky se také pojí další název pro tuto neděli, Liščí. Říkalo se jí tak na Berounsku, Hořovicku, Křivoklátsku a Rakovnicku, kde bylo zvykem péci postní preclíky v noci na neděli, tak aby o tom děti nevěděli. Pak hospodyně ráno před svítáním vstala, dala preclíky na pentli nebo vrbový proutek. Kolik bylo dětí, tolik bylo proutků nebo pentlí. Potom šla vzbudit děti a řekla jim, že kolem běžela liška a nechala jim na zahradě něco dobrého. Děti vyskočily, běžely se pomodlit a hledat preclíky. Někde také obcházela žena převlečená za lišku a klepala na dveře. Když jí otevřeli, vběhla do světnice a začala honit děti, pak jim dala preclík. Odešla, když dostala nějaký úplatek. Tento zvyk se také prováděl na Zbirovsku a dost podobný také v Kostelci u Vorlíka. Tam však probíhal v jiné dny, v Kostelci ve středu 3. Postního týdne a na Zbirovsku až na 4. Postní neděli.

    Fialová se jí říká dle roucha, jež si obléká kněz při mši svaté.

    A proč Samometná? Jak název napovídá se v sobotu i v neděli se velmi smýčilo, takže nelenit a pracovat!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Zde v archive ČRo 2 velmi pěkný rozhovor o půstu: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2827676
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    ANGELINE: jj ;), ale zítra už šmitec :)
    ANGELINE
    ANGELINE --- ---
    DIABOLUS: hurá, tak to můžu zblajznout tu šunku!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Letos vyšel na 14. února pytlový čtvrtek, ale také se dnes slaví svatý Valentýn.

    Svatý Valentýn je svátek, který se už od Karla IV. slaví i v české kotlině. Bylo to způsobeno přinesením ostatků svatého Valentýna do České země, kdy přesně se to stalo, se ale přesně neví, nicméně datace směřuje ke Karlu IV. neboť ten, při svém putování po Evropě, přinesl do země nejvíce svatých relikvií.

    Ovšem oslavy měly místně různý ráz a zvyklosti.
    Všechny kraje ale propojovala základní myšlenka a to že žena má být ženou a muž mužem.
    To znamená, že žena by měla být v tento den dámou, chová se tak a chce se líbit svému muži, takže se pěkně oblékne, načeše a nalíčí. Muž je taktéž vymydlí a vhodně ustojí, aby na ženu dobře působil a chová se způsobně, zachází ze ženou jako s dámou a chová se, jak bychom dnes řekli, gentlemansky. Snaží se v sobě najít rytířské kvality, stejně jako žena se snaží v sobě najít ženskost, lehkost a to co k dámám patří.

    Všude se lidé v tento den způsobně a s úsměvem zdravili a byli k sobě všichni slušní. Byl to jakýsi den slušnosti a rytířskosti.
    A já bych byla pro, aby se se tento náš český způsob slavení svatého Valentýna obnovil. Jak by bylo pěkné, kdyby aspoň jeden den v roce se všichni lidé na ulicích usmívali a zdravili.

    Tam kde byl kostel zasvěcen svatému Valentýnu se pořádala pouť, které se účastnili zejména mladí a zamilovaní.
    I dnes se tato pouť pořádá a to na Vyšehradě, kde je uložen jeden z ostatků svatého Valentýna.

    Postupně se i k tomu našemu českému svátku přidalo obdarování květinou, neboť každý muž ví, že ženu nejvíce potěší květina. Ale takových dní, kdy by žena měla dostat květinu máme v roce více.
    Obdarovávání zamilovaných mezi sebou malými dárky byl pouze místní zvyk.

    Dnes se setkáváme s komerční "masáží", která s myšlenkou slušnosti a rytířskosti nemá už moc společného.
    Valentýnky, přáníčka a srdíčka se k nám dostaly z Ameriky, kde tato forma svátku vznikla na popud jednoho podnikavého továrníka, který podnikal v papírenském průmyslu na konci 19. století. Valentýnky se velice ujaly a vzniklo to, co známe dnes.

    Je na každém jak tento den pojme. Já osobně jsem zastáncem toho našeho tradičního slavení tohoto svátku :).
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Pytlový čtvrtek – pro tento rok 14. února

    Pytlový čtvrtek je druhý den Velikonočního půstu.

    Protože naši předci byli šetrní a nic nesmělo přijít nazmar, tak je tento postní den trochu zvláštní: „ To co po masopustě ještě k jídlu zbude, všechno se sní, stráví, spotřebuje - zpytluje. Ovšem každý ve své chalupě, bez muziky a zpěvu.“ Od toho vznikl i název tohoto dne.
    Tomu co nezbylo nic, držel půst i tento den.

    Takže dojíme nepostní zásoby, aby se nezkazily a hurá do půstu!
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    HARALD: já mám rozepsaný poměrně dlouhý článek o tom co půst vlastně je, jaké má poslaní a co má vyjadřovat, akorát ho ještě nemám hotový. Tohle všechno v něm je. Nicméně nejezení masa má velký tradiční význam a neznamená to hladovění.
    Maso se nejí kuli játrům a ledvinám , které se v tento čas naprosto přirozeně čistí, ale těch důvodů je mnohem více.
    Nejíst maso je základ. Protože jarní půst držím již několik let, tak nejíst 40dní maso mi neskýtá problémy, a protože již to pro mě není předmětem odpírání, tak si každý rok volím si odpustit to, co mi dělá největší problém.

    Letos to třeba bude veškeré sladké a mastné, protože mojí největší závislostí je jídlo a naopak problém do sebe dostat dost tekutin, proto mím úkolem bude zároveň vypít 4l vody denně.
    Někdo jiný si třeba odepře třeba kouření, jiný kávu, nebo cokoliv co ho někam povznese nebo něco naučí.

    Půst ale hlavně není jen o fyzičnu, což Ti nemusím vykládat. Ale hlavně o uvnitřňování, rozímání a hledání přítomnosti a k tomu nám opět pomůže střídmost v jídle.
    ANGELINE
    ANGELINE --- ---
    HARALD: no tak já mám pocit, že když se postíš s cílem se postít, tak to těžko může mít vyprázdněnou podobu. Jestli někdo tradičně prostě nejí 40 dní maso, to mi přijde divné...
    HARALD
    HARALD --- ---
    DIABOLUS: Nechci, aby to, co napíšu, znělo jako nesouhlas s tím, co píšeš. Moc se mi líbí, jak se rozepisuješ o tradicích a nejezení masa je skutečně tradiční přístup k půstu. Ale z církevního pohledu by to mělo být hlavně obdobím přípravy na Velikonoce, odepření si něčeho, nebo prostě dělání něčeho, co člověku umožní se přiblížit Bohu. A "tradiční" nejezení masa mívá často už vyprazdněnou podobu, lidé si neuvědomují proč se postí. Z tohoto pohledu je mnohem cenější, když si člověk zvolí formu půstu, která vyhovuje jemu, než když automaticky hladoví. (A nic proti nejezení masa tam, kde člověk cítí, že to je pro něj vhodná podoba půstu.)
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    teď na radiu ČR 2 běží rozhovor duchovního s p. Caithamlovou o půstu. Nalaďte si, je to zajímavé.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---

    Prvním dnem půstu je Popeleční středa.

    Popeleční středa je posuvná. Kdy bude v ten který rok určují Velikonoce. Ostatně od Popeleční středy, potažmo Velikonoc se odvíjí i čas konce masopustu.
    Popeleční vypočítává 40 dní a 6 svátečních neděl od Velikonoc. Velikonoce jsou závislé na prvním jarním úplňku, který je po prvním jarním dnu 21. března.

    Letos je to 13. únor, který připadl na Popeleční středu, zahajuje dlouhý 40ti dení jarní půst a nás čeká v tento den několik důležitých úkonů, abychom se dobře tento rok pomněli.

    V mnoha krajích byl tento den půstem velkým nebo přísným, kdy se nejedlo prakticky vůbec. Jinde se dodržoval a dodržuje přísný půst od masa a tzv. půst újmy, což znamená, že se můžeme najíst do syta jen jednou za den.
    Dnes je pro nás důležité že se v tento den nejí maso a masné výrobky, pije se jen voda a něco málo bylinek. Měli bychom si udělat takový hodně odlechčený den s luštěninami, či bulgurem a rybou. Vhodné je také kyselé zelí s chlebem po vzoru našich předků.

    Je to den také den popelce.
    Spalují se svěcené větvičky jívy, kočičky nebo chcete-li ratolesti, z předešlých Velikonoc. Dříve je pálil farář a potom všem věřícím dělal na čele křížek popelem, to je tzv. popelec, se slovy: "Pamatuj, člověče, že jsi prach a v prach se obrátíš!" a dělá se to tak stále i dnes. Ještě mnoho farností tuto tradici dodržuje a lidé o popeční středě nosí do kostela spálit ratolesti, které je ochraňovali celý rok. Když se nám nechce do kostela a vhodit kočičky do svěceného ohně, můžeme tento rituál udělat sami, ale pamatujte na obrovskou úctu, pokoru a poděkování.
    Popelem vše končí, aby nové z něho mohlo povstat. Půst je od toho aby, se lidé při rozjímání zamysleli, čím mohou být lepší Bohu, bližním a sami sobě, aby na sobě mohli zapracovat.

    Na popeleční středu by se nemělo prát prádlo. Říká se, že prádlo bude pak celý rok špinavé.

    Ten kdo tento den bude péci chléb, tomu tento den při pečení pomáhá sám Pán Bůh se všemi svatými.

    Ten kdo se tento den napije svěcené vody, bude celý rok ochráněn před komáry.

    Zvykem na Ledečsku bylo Hledání Masopustu. Jeden člověk se směšně oblékl a s rozsvícenou lucernou chodil po staveních a hledal Masopust. Ze stavení odešel, až když dostal nějaký zbytek z Masopustu.
    Na Přeloučsku to bylo tzv. Praní zástěr. To ženské vzaly ráno kbelík s mýdlovou vodou, chodily po vsi a hledaly muže, kteří ještě dospávali po masopustu a obličej jim mazaly mýdlem. Ti co se nechtěli dát namazat, museli se vykoupit mincí.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    LURA: já myslím, že jsem tu už v jednom článku psala že tam kde chtějí dodržet tradici a nemají volno, tak to dělají o víkendu předem, je to hektičtější, ale zase je to v rámci tradic a sil, které ten den vládnou.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    jinak kobližky mi chladnou, vyšlo jich 21 a krásných :) a jsou vítečné :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam