• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIABOLUSPřátelé českých tradic
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Bílá sobota – 30. března

    Bílá sobota je posledním dnem půstu, takže ještě vydržte, v neděli na Boží hod velikonoční si dáme jehněčí, či skopové maso.

    Ráno na bílou sobotu se umyjeme studenou vodou a zejména ženy polknou studenou vodu, aby byla dobrá komunikace v rodině.

    Je to poslední ráno co chodí děti s řechtačkami, protože na Bílou sobotu se vrací zvony z Říma.

    Děti ještě místy chodí na koledu a dostávají nemalovaná syrová vajíčka. Z nich pak hospodyně v neděli upeče beránka a z ty co zbydou nazdobí pro koledníky na pondělí. Vajíčka se tradičně barví v neděli, aby byla co nejčerstvější.

    Někteří chlapci a muži vyrazí na proutí na pomlázku, jiní až v neděli. Po tom co dojdou domů, upraví proutí a hned spletou pomlázku. Každý muž by měl mít svou, vlastnoručně upletenou.

    Na bílou sobotu se chodí ke studánkám a pramenům, je to jediný den v roce, kdy jsou všechny studánky a prameny léčivé. Voda se pak během roku používá na různé neduhy a zejména na teploty u dětí.
    Voda, kterou si ten den naberete do čisté skleněné nádoby a budete ji uchovávat v temnu, se celý rok nezkazí a je léčivá. Máme to podloženo i odbornými rozbory udělanými v den sběru vody a po roce.
    Pokud vodu z předchozího roku nevyužijete k léčení, můžete ji s poděkováním popíjet při půstu každé ráno nebo s ní zalít květinky. Bylo by neuctivé jí vylít do kanálu.
    Zdislavin pramen na Lemberku je léčivý celoročně, ale na bílou sobotu má největší sílu. Lemberskému pramenu sv. Zdislavy se též přezdívá České Lurdy :).

    Ať je jakékoli počasí měli bychom jít o přírody a dát úctu studánkám, pramenům a vodě a přát si její dostatek.

    Tento počin souvisí s proslulým otvíráním studánek, dříve se pouze čisté a svobodné dívky mohly účastnit tohoto obřadu. Šly ke studánce a za zpěvu písní ji celou vyčistili, vylily a vzdaly jí úctu, přály si dostatek vody. Děvčata byla slavnostně v krojích ustrojena a byla to pro ně veliká čest, jedna z dívek byla královnička s květným věncem na hlavě a pentlemi, při čištění jí ostatní děvčata pentle přidržovala a zpívala radostné písně a říkala říkadla věnovaná jen a jen studánce. Královničkou byla zpravidla nejšikovnější místní dívka. Kdyby někdo chtěl, nějaké texty mám. Pak družice (družičky) královničce sejmuly věneček a vhodili jej do studánky jako obětinu. Nakonec se zpěvem nabraly vodu do džbánu.
    Toto otvírání studánek se dělo dle místa v různý čas, vlastně se mi nepodařil najít nějaký celistvý termín, ale tradice vzdání úcty vodě, studánkám a pramenům je na bílou sobotu.
    Dnes může takto slavnostně přistoupit ke studánce každý a vzdát jí úctu, ale čistit by ji měly pouze ženy s čistým srdcem. Ovšem když žen není a studánka je ladem myslím, že je lepší když jí vyčistí aspoň někdo. Nepečované studánky velice rychle zanikají a vysychají, a když nevyschnou, nemají pitnou vodu.
    Pro zajímavost jen v na území naší matičky Prahy máme evidovaných asi 130 pramenů a studánek, ale z toho pouze nějakých 48 je nějakým způsobem udržovaných a z toho ne všechny jsou v dobrém stavu a jsou pitné.


    Tento den si připomínáme vzkříšení.

    Na bílou sobotu se neslouží mše ani bohoslužby s výjimkou posledního pomazání a svátosti smíření. Po setmění se slaví vigilie.
    Světí se oheň před kostelem, který se zapaluje křemeny.

    Všechny hospodyně uhasili ráno oheň a vzali si polínko, které přiložili do ohně před kostelem, který se světil. Posvěcený oheň si pak přinesli domů a roztopili jím pec či kamna. Z tohoto zvyku lze usoudit, že se na bílou sobotu nevařilo, protože svěcení ohně a slavnost vigilie se odehrává až po setmění v noci ze soboty na neděli, kdy Kristus pán vstal z mrtvých. Posvěcený oheň se také nosil domů také tzv. paškálem – velikonoční svící. A také právě proto se pekl velikonoční beránek, symbol beránka Božího až v neděli dopoledne, protože v peci či kamnech hořel svěcený oheň.

    V Brtnických starších záznamech se objevuje článek, kdy byl také zachován zvyk „Vynášení Pámbíčka“. Tehdy se nesla soška Panny Marie a kříž z kostela průvodem k na mostě na rynku – bylo to procesí k odehnání moru (epidemií). Proč se tento zvyk jmenoval Vynášení pánbíčka a kdy bylo od něho ustoupeno se nepodařilo zjistit.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    Velký pátek – 29. března

    Ráno vstáváme časně a po probuzení si omyjeme studenou vodou obličej, abychom byli zdraví. Toto dělali naši předkové a měli bychom to dělat i nadále.

    Protože zvony mlčí, tak ráno děti vyběhnou a oznamují ranní klekání řehtačkami a vrkačkami.

    Celý den by se měl nést v duchu smutku, mlčení a rozjímání. Nezapomínáme, že smutek je součást života a že nemusí být vždy negativní.

    Drží se asi nejpřísnější půst z postního období, podobně jako na popeleční středu a zelený čtvrtek. Ten kdo chce přísný půst dodržet a nemá namáhavou práci, může tento den pouze pít vodu popřípadě k ní přikusovat chléb.

    Kdo se nechce postít, připraví si k obědu dobrou bramboračku. Ta se tradičně připravuje na Velký pátek v Čechách a jedí se jidáše pečené na zelený čtvrtek.
    Ten kdo jidáše s medem pojí, bude zdráv po celý rok.

    Pečou se mazance, nechají se vychladnout a zabalí se do čisté utěrky a uloží se. Mazanec se jí až o neděli na Boží hod velikonoční, kdy se ráno vezme do kostela posvětit a před obědem u slavnostní tabule jej hospodář nakrojí a každému dá po kousku.

    Odpoledne přesně ve čtyři hodiny letního času je čas na modlitbu za uzdravení. Můžeme se modlit za uzdravení všeho i naší planety.

    Na Velký pátek se otvírá země, takže se v ní nesmí rýt, nesmí se s ní hýbat a to ani v na Bílou sobotu, jinak bychom zneuctili zem a bylo by zle. Nesmí se nic sázet a tak podobně.

    Otevírá se hora Blaník na ochranu českého národa, pro tento den vstanou blaničtí rytíři, Ti se však nemají rušit, proto je rušit nebudeme.


    Tento den bychom měli jít do přírody a pozdravit bytosti, které v ní žijí. Měli bychom je uctít mlékem a tak si na procházku nezapomeňte vzít misku a mléko a dejte ji na nějaké nerušené místo.

    Večer opět děti vyběhly s řehtačkami a oznámily večerní klekání.

    Klekání dostalo název od pokleknutí. Když se ráno v poledne a večer rozezněli zvony, tak lidé poklekli a počali se modlit modlitbu Anděl Páně.

    Určitě by se nemělo prát prádlo, abychom jej nenamáčeli do krve Ježíše Krista.

    Tento den si totiž připomínáme smrt Ježíše Krista. Byl odsouzen, ukřižován i pohřben.
    Bible o této události mluví ve čtyřech evangeliích, které se čtou v takzvaných pašijích. Z tohoto čtení vznikly Pašijové hry. Pašijové hry mají dalekou historii, z počátku se hrály s loutkami. Po té začali hrát pašijové hry lidé, lépe řečeno klérus. Představovat Ježíše Krista mohl jen farář a pravděpodobně pro pannu Marii též vybírali duchovní osobu. Dnes pašijové hry hrají nadšenci pro znovu objevení této tradice.
    Na připomínku Ježíšovy smrti se konají bohoslužby od tří hodin odpoledne, protože ve čtyři hodiny letního času, tedy ve tři hodiny zimního, byl Ježíš ukřižován. Výzdoba kostela je chudá, bez květin a svící na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a smutek podtrhávají mlčící zvony.


    A něco lidových zvyků:

    Tam kde se předlo a tkalo, se na Velký pátek spřádaly tzv. pašijové nitě. Těmi se pak pár stehů udělalo na košili a nositel tak byl ochráněn před zlými duchy. Tam kde se tkalo, se vyráběla pašijová látka a ještě ten den se ušila košile, ta prý ochránila majitele před bleskem.

    Dříve čeledíni vyháněli za rozbřesku koně do řek a potoků, aby se koním vyhnula nemoc.

    Děvčata ráno chodila a stírala rosu, aby byla chráněna před sluncem.

    I tento den děti honily Jidáše.

    Dokonce prý vycházejí na souš i vodníci, kteří se pak v okolí řek prohánějí na koních. 2 dny před Božím hodem velikonočním.

    Byl to prý den bosorek, které tajně na březích potoka čarovaly tím, že kladly ve vodě na kámen slámu nebo povříslo, do kterého tloukly pístem na praní. Nezasvěcení však nevědí proč.

    Na Kladensku se tradičně jedla čočka, aby se lidí drželi peníze.

    Na Bydžovsku se nemělo tento den nic půjčovat, protože se věřilo, že s půjčenou věcí se dá čarovat.
    LURA
    LURA --- ---
    DIABOLUS: Je to často bohužel tak.
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    LURA: já jsem se setkala s spíše s tím, že evangelíkům nevadí katolíci, ale katolíci (jak kteří pravda) se dívají na protestanty jak na kacíře..
    SWT
    SWT --- ---
    LURA: Jasný, Severní Irsko to nejspiš hrotí víc než Češi :)
    Možná by to zasloužilo promazat ...
    LURA
    LURA --- ---
    SWT: Tak třeba já jsem pokřtěná evangelička, ale biřmovaná katolička. Asi bych podle regulí měla být katolík, ale protestantům (pokud nejsou Irové a nebo je to možná jen u nás, nevím) nevadí, když je někdo členem evangelické i katolické církve. Proto mám spíš blíž k té evangelické církvi, než katolické. A znám víc lidí, kteří to mají podobně. Takže určitě neplatí, že jsou navzájem vždycky anti.
    HARALD
    HARALD --- ---
    SWT: Prostě je to označení pro militantní atheisty. Pochybuju, že někdo takový by vydržel sledovat tenhle klub.
    SWT
    SWT --- ---
    LURA: Ok, už jen asi jedno upřesnění - je to tak, že když někdo řekne, že věřit mu přijde směšný (popř. že věří, že bůh/bozi není/nejsou), ale ať si lidi do toho kostela/mešity/pagody choděj když je to baví tak není anti-, ale když říká, že by se "to" mělo zakázat a chrámy vypálit tak to je anti- ?
    A protestanti jsou antikatolíci nebo nej? Nic o tom nevím, jen mám matnej pocit že se zrovna tyhle dva kluby na severu Irska nějak aktivně pobíjej ... takže jsou protestanti antikatolíci a katolíci antiprotestanti?
    LURA
    LURA --- ---
    SWT: Tak zřejmě to bude myšleno jak psala PASTEL, ale antikatolíci jsou kdokoliv - věřící i nevěřící, kteří jsou proti katolíkům, resp. s nimi v rozporu, ne? Ve stejném smyslu, jako jsou třeba fašisti a antifašisti...
    SWT
    SWT --- ---
    OK, znal jsem jen ateismus a agnosticismus. Beru teda, že antiteista je aktivní odpůrce víry.
    Teď už jen co jsou ti antikatolíci :)
    PASTEL
    PASTEL --- ---
    SWT: německá wikipedie a google překladač, (samotnou mě to začalo zajímat, protože jaký je přesně rozdíl, jsem taky netušila)
    Anti-teismus ("silný ateismus") je filozofický postoj, který vstoupí aktivně proti jakékoli formě theism, které výslovně popírat existenci bohů. Naproti tomu máme na mysli (slabá) ateismus nedostatek víry v bohy. Když slabý ateismus nejsou žádné předpoklady o existenci či neexistenci Boha, a dokonce ani o základních předpokladů dokazatelnosti existence nebo nonexistence bohů.
    Teismus je založen na existenci jednoho nebo více božských bytostí, Antitheismus das. Popírá, že on je proti teistické pohledem na svět, ne proti jejich příznivců.
    SWT
    SWT --- ---
    LURA: A antikatolík je kdo? Omlouvám se, že se ptám, ale v otázkách dotýkajících se libovolné víry v cokoliv jsem žalostně nevzdělán ...
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    LURA: na Velký pátek v 17:00 v kostelíku sv. Jana Křtitele Na prádle na Kampě se bude konat čtení pašijí - Československá církev husitská.
    LURA
    LURA --- ---
    ANGELINE: Pašije se čtou i u evangelíků. My konkrétně je měli zdramatizované, i když jsme nehráli klasické divadlo, ale četli jsme to ve víc lidech a bylo to udělané jako přímé řeči.
    LURA
    LURA --- ---
    SWT: Já to pochopila ve smyslu jako antikatolíky ...
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    ANGELINE: děkuji za příspěvek, něco jsem věděla něco ještě ne :)
    SWT
    SWT --- ---
    OT: Co znamená to "anti" v první větě? Pojem ateismus znám, anti znám víceméně pouze jako předponu, tady mi ale není jasný co jsi tím myslela. Předem moc dík za vysvětlení.
    ANGELINE
    ANGELINE --- ---
    Jen k Velikonocům od katolíků, patří to do těch tradic a je to snad i zajímavé, omluva anti a ateistům:

    Velikonoční svátky jsou vrcholem celého církevního roku, proto jsme pro vás připravili krátká vysvětlení významu jednotlivých dnů Svatého týdne, počínaje Květnou nedělí a konče Velikonoční nedělí neboli Nedělí zmrtvýchvstání.

    Květná neděle

    Květná neděle je poslední postní nedělí, po níž začíná "Svatý týden". Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky - paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi. Při bohoslužbách této neděle se poprvé čtou "pašije" (od slova passio = části evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista). Dodnes je častým zvykem pašije zpívat či dramatizovat.

    Svatý týden

    Poslední dny postní doby mají název "Svatý týden". Jsou obecně věnovány památce Ježíšova utrpení - to je však jen jeden pól velikonočního tajemství. Celistvé poselství Velikonoc je obsaženo v tom, že Kristovo utrpení má svůj cíl v Ježíšově zmrtvýchvstání a ve vykoupení člověka.

    Velikonoční třídení (triduum)

    Vrcholem a středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídení začíná večerní mší (po západu slunce) na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli. Slavnost Velikonoc je tak tvořena Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání. (Podle židovského počítání začínal nový den po západu slunce, proto jsou tyto dny skutečně tři.)

    Zelený čtvrtek

    Zelený čtrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). V biskupských kostelech (katedrálách) se koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít. Této mši se také říká Missa Chrismatis, protože se při ní světí posvátné oleje - oleum infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis (křižmo) a oleum catechumenorum (olej katechumenů). Dále se při této bohoslužbě obnovují kněžské a jáhenské sliby.

    Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům, rovněž jako vpomínka poslední večeře, při které Ježíš umyl svým učedníkům nohy. Umývání nohou bylo úkolem otroků vůči hospodářům domu a Ježíš dal tímto gestem najevo, že nechce vládnout, ale sloužit a že jeho láska k lidem nemá hranic a vede až k vydanosti ve smrti kříže. Tato mše je rovněž vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě, podává se přijímání pod způsobou chleba a vína (Těla a Krve Krista), utichají zvony a ostatní hudební nástroje. Podle Ježíšova příkladu může během bohoslužby Zeleného čtvrtku biskup či kněz umýt nohy několika věřícím (tradičně dvanácti).

    Velký pátek

    Velký pátek je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. V tento den se od pradávna neslaví mše, jen liturgická památka, která se skládá ze tří částí: bohoslužby slova, uctívání kříže a přijímání.
    Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je velkopáteční půst.

    Bílá sobota

    Bílá sobota je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho sestoupení do podsvětí. Je to den modliteb, rozjímání a postu. Na Bílou sobotu církev neslaví mši.

    Velikonoční noc
    Velikonoční noc zvěstuje smrt a vzkříšení v jediném celku. Vyjadřuje velikonoční vítězství nad smrtí a "přechod" (pesach) z područí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Slavnost Veliké noci je odedávna nocí bdění, v níž křesťané očekávají zmrtvýchvstání Páně a slaví je. Velikonoční vigilie (bohoslužba v předvečer svátku) byla od prvních křesťanských dob noční slavností a končila teprve společným stolováním za rozbřesku nového dne.

    Oslava Velikonoční noci má tuto strukturu:
    * oslava velikonočního světla (velikonoční oheň, velikonoční svíce - "paškál")
    * bohoslužba slova
    * křestní obřady (svěcení vody, obnova křestních slibů, křest)
    * bohoslužba oběti - eucharistie

    Neděle zmrtvýchvstání
    Mše této neděle má být co nejslavnostnější. Paškál (velikonoční svíce) - symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).
    DIABOLUS
    DIABOLUS --- ---
    DOKKTOR: já vím, to je jediná věc kterou jsem zapomněla přepsat. Moc se omlouvám.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam