KACHNIK: Zdroje tepla jsou dva, teplovodní krbová vložka a kolektory. Obojím je ohříván jak bojler tak i akumulační nádrž. V té je - mimo jiné - i výměník, resp. 15 m stočené měděné trubky, skrz kterou přitéká voda do bojleru. Je-li tedy nádrž nahřátá levným teplem ze dřeva nebo sluníčka, předehřívá se i přiváděná voda k bojleru, aby se šetřil drahý proud. A vzduchotechnikou samozřejmě větrám, kvůli tomu tam je. Přívod vzduchu je veden přes zemní registr, takže na vstupu do domu neklesá teplota pod +5 ani v případě, že venku je zrovna -20 stupňů. Po průchodu rekuperací pak z mřížek vychází vzduch o teplotě, která není o moc nižší než vnitřní. Komfort větrání především v zimě je tak nesrovnatelný. Úspory dané rekuperací beru jako bonus.
0PKA_ZOFKA: Byl bych trochu opatrnější s hláškami typu "je vidět že tomu vůbec nerozumíš".
Procenta Bloodrat zmiňoval jen proto, že u těch panelů byla 100% účinnost uváděna jako nějaká zvláštní přednost. Uvádět takovou samozřejmost u el. topidla je podobné, jako chválit žárovku proto, že svítí.
Tvrzení, že "infrazářič a sálavý zdroj jsou téměř, aspoň z principu, totéž" platí jen do té chvíle, než začneš o sálavém zdroji (tedy těch panelech) vzhledem k jejich hmotnosti uvažovat i jako o akumulátoru tepla, což se o infrazářiči rozhodně říci nedá. Zato u 80 kg panelů se již o - alespoň částečném - využití nižšího tarifu uvažovat dá.
Moc nerozumím tvrzení, že "rekuperace je účinná až od určitého výkonu". Potřebná intenzita větrání závisí na počtu osob a v rodinných domech je nucené větrání s rekuperací jasným přínosem. Jiná věc je, že instalace vzduchotechniky do staré chalupy může být diskutabilní záležitost.
A sálavé teplo sice umožňuje dosažení tepelné pohody při nižší teplotě vzduchu, ale platí, že čím větší podíl sálavé složky, tím nerovnoměrnější distribuce tepla v místnosti. Extrémním příkladem je situace, kdy např. tepla z krbu je na obličej až příliš, zatímco na záda je chladno.