POHODAVOLE: jeste jsem zapomnel doplnit, ze je v okruhu i el. kotel..

Tak letos konecne prijde osudovy den, kdy bych rad koupil a pripojil
750l DZD aku nadrz ke stavajicim krbovkam, sesti radiatorum a 40 m podlahovky. Cely si to budu delat sam, tak samozrejme hledam nejsnazsi reseni a napadly me v zasade dve varianty bez pouziti trojcestaku a regulace:

1/ napojeni aku pres vrchni cast za vystup z kamen odkud by pak pokracovala do radiatoru + podlahy a po ceste zpet pres spodni cast aku zpet do kamen

2/ napojeni aku aku pres vrchni cast za radiatory a podlahovku a z vrchni casti pak do spodni casti a zpet do kamen

Je to takto vubec realny nebo je to kravina? Je mi jasny, ze se bude dyl nahrivat okruh, ale pocitam s tim, ze diky aku se nedostanu do situace, kdy to uplne vychladne. Dalsi veci je pak izolace aku. Co jsem koukal, tak vychazi okolo 4k, coz je pomerne dost, kdyz je nadrz za 8,5k. Kamarad rikal, ze si lidi delaji izolaci samo domo z peny. Ma to vubec smysl takhle experimentovat nebo se na to mam vykaslat? Penize na ni mam, ale samo je nerad vyhazuju z okna. Jeste by me zajimalo, jestli je pak nutny dalsi cerpadlo, kdyz je ta nadrz vlastne jako dalsi radiator ve stejnym okruhu?

Diky za rady!

OGMIOS: Jo tak to je to samé jako s popelnikem. V krbových vlozkach se to proste děla takhle. Je to opruz ale jsem smirenej.

MEDDOG: jo litinova by mohla byt lepsi. Co mi osobne ale schazi ze vlozky nemaj rost kterym si zarostujes. Hledal jsem takovou dlouho a marne. Jaky duvod vede vyrobce tam nedavat takovou uzitecnou vec mi je zahadou.

OGMIOS: Sory málo jsem se rozepsal. Mam topení více méně kombinované. Na systém mam napichlej jak el. Kotel, tak i krbovou vlozku v budoucnu chci ještě kotel nebo výměník vzduch/voda. Nicméně mam krbovou vlozk Aqatick 85 od firmy BeF a ta mi prorezla a z vyměniku mi chčije voda, stěny jsou tak oslabené ze to asi opravit nepůjde. Navíc je to svarenec z tahokovu a ne z litiny.
Práce s dřevem a i úklid je náročnější. To vše vím, ale ten krb chci, každopádně dnes uz asi s litinovým vymenikem.

MEDDOG: mam vlozku a radsi bych sel dneska uz do krbovek z duvodu udrzby kdyz se ti tam neco vysere. Sice jsem si nechal servisni otvor ale pak do toho potrebujes nekdy hrabnout vic a budes to muset rozbourat. Navic 19kw tim chces topit jako hlavnim zdrojem? Budes mit doma hodne bordelu z dreva, tomu se nevyhnes. Pro me bylo topeni drevem jasnou volbou ale dneska uz bych radsi krbovky na obcasny zatopeni pro atmosferu a mit nekde bokem v kotelne normalni kotel. Leda ze bys mel tak dokonale zateplenej barak ze budes topit jen jednou za cas do akumulace.

STETKA: Dospěl jsem k podobným závěrům, i když nepřesnost čidel vlivem dlouhodobé nekalibrace nebyla nějak velký problém. Cena je asi největší zátěž. Nicméně já osobně VZT nikomu nikdy nenutil. Pokud někdo umí větrat zas tak moc mu to nepřinese. Já třeba u sebe mám systém VZT se zemním výměníkem, ale jednotku jsem ještě nezapojil z důvodu testování. Chtěl bych to pět let dát bez ni a pak pět let s ní a porovnat v reálu. Zatím sbírám data. Nicméně u mě budou VZT 2. Jedna na denní provoz a jedna na noční. Udělat to vše na jednou jednotku sice jde, ale postrádá to jednoduchost systému a nic to nepřinese. Elektronicky řízené klapky jsou dost drahé a zvyšuje to zbytečně tlakové ztráty.

STETKA:
Já nemluvím o tom, aby se nic nepočítalo, ale jen že výpočet na ZÚ je naprosto zavádějící. Já se naopak snažím vše počítat podle reálných potřeb lidí co tam budou bydlet a toho jak dům budou využívat. Podle toho se snažím vypočítat a najít nejvhodnější řešení. Každý je jiný a pro každého je vhodné něco jiného.
A věta že se to tak dělá a že on to tak dělá celý život, na to jsem přímo alergickej :-D

CUKI: Taky mě dokáže vytočit do nepříčetnosti, když vidím co jsou "odborníci" schopní lidem napovídat, ale zkušenost mám spíš opačnou - většinou jsou to ti co to nepočítají nebo to počítají špatně a prostě těm lidem řeknou, že se to tak dělá a oni jim uvěří a zaplatí jim hrozné peníze a my to pak předěláváme.
Snažíme se také dělat domy co nejefektivněji - co nejkvalitnější (ať už co se týče použitých materiálů, provedení práce a kvality bydlení), ale nedokážu si představit, že bychom to neměli podložené výpočty, nejedeme primárně na dotace, ale všechny naše domy je neměli problém získat...

STETKA: To s těmi základy jsem se špatně vyjádřil. Prostě pultová střecha nepřenáší všechny síly ideálně kolmo dolu. Je fakt že ty sklony většinou nejsou velké, takže to není žádná trága, ale pak je zase větší požadavek na krytinu pod cca 15-16° sklonu už moc na výběr není. Pokud je zatravněná, tam je pultová střecha velká výhoda.

VZT se počítá v těch výpočtech globálně pro celý dům. To je velká chyba. Tvrdím, že je mnohem zajímavější použít alespoň 2 VZT i když třeba horší účinnosti na denní a noční prostory. Protože ve výpočtu je zavádějící úvaha, že větráním se ztratí 1/2 tepla, což je hloupost. A ta 1/2 se prachsprostě násobí papírovou účinností jednotky. Toho kdo tohle vymyslel bych pověsil za koule do průvanu.

Je jasné že ideální stav větrat dle složité regulace klapek jen ty místnosti kde CO čidla klesnou pod nějaký limit, je pěkné, ale finančně neprosaditelné.

STETKA: To že to shrábne ta firma je jedna věc to mě netrápí, ale problém je že tu rekonstrukci pak dělá podle toho aby to pěkně papírově vyšlo a nejde jim o reálnou ekologickou a ekonomickou hodnotu. A za to bych sekal ruce! Ani ne těm firmám, oni vlastně dělají přesně to co trh hledá. Ale problém je v tom, že laikovi člověk může nakukat všelicos, ale realita je jiná. A ty výpočty jsou prostě děsně zavádějící. Lepší žádné než tohle.

Caune, mate někdo zkušenosti s krbovymi vložky. Potereboval bych cca o výkonu 19KW

CUKI: Ad vzt - pokud je vzt dobře spočítaná a navržená a zároveň dobře zrealizovaná, tak to prostě funguje jak má. Bohužel strašně málo firem to umí, nebo dělá správně. Opět tvrdit, že je rozpor mezi výpočtem/návrhem a realitou obecně je dost nefér.

V čem myslíš, že jde zú proti logice pd? Nemyslím to zle, opravdu by mě to zajímalo...

S těmi tvary, resp. s onanií architektů souhlas :-)

Tak jak děláme domy my, tak jsou jednoznačně ploché střechy výhodnější. Máš pravdu, že výhodnější je leckdy zaizolovat strop a né střechu, ostatně to tak v drtivé většině děláme (hlavně proto, že nemám rád difůzně uzavřené konstrukce). Plochá střecha může také stínit vrchní patro :-)

Co se týče rovnoměrnosti zatížení základů, tak o tom se dá mluvit pouze u konkrétních případů - záleží na způsobu založení (pasy, deska na pěnoskle, crawlspace,...) a konstrukci...

CUKI: dělat rekonstrukci bez výpočtů je nesmysl. Předpokládám, že vycházíš ze zkušenosti, že někdo něco špatně spočítal nebo pak špatně zrealizoval.

Ad dotace - v drtivé většině také nejsem příznivcem dotací, ale to je na jinou a dlouhou debatu, nicméně v tomto případě je příjemce dotace přímo investor, takže úplně nechápu to tvoje tvrzení o tom, že to shrábne někdo jiný - předpokládám, že to myslíš tak, že firma, která to zajistí, tak si o výši dotace navýší rozpočet.

V obou případech bych se vyvaroval generalizaci - je tady dost slušných a schopných lidí, kteří to umějí spočítat a udělat tak, jak se má...

GOZER1: s touhle větví programu nemám moc zkušeností, ale vím, že pokud se na to má získat dotace, tak to musí jít o poměrně komplexní rekonstrukci a není to úplně jednoduché. Ideální je sehnat nějakého zkušeného a dobrého auditora, který to dělá a ten by měl říct, jestli to má vůbec cenu počítat, případně co všechno by se muselo udělat aby to tu dotaci mělo šanci dostat....

IV0: To bych si dovolil nesouhlasit. Pokud se bavíme o zú na nové pasivní domy, tak je hloupost dům nestavět s dotací. Dobře navržený dům na dotaci dosáhne poměrně snadno a vícenáklady rozhodně nepřesáhnou výši dotace.

Jak jsi popsal tradiční trojboj pasivního domu, tak to je nesmysl - ano vzduchotechnika v něm být musí, ale to podle mého názoru musí být dneska v jakémkoliv domě. Lépe řečeno nemusí, ale nedal by ji tam jen hlupák. Fotovoltaiku pasivní dům rozhodně mít nemusí - dává se tam většinou proto, že navrhovaný dům nesplní spotřeby primárních energií z neobnovitelných zdrojů.

Patrová kostka otevřená a orientovaná na jih je opravdu nejvýhodnější tvar domu z hlediska solárních zisků, ale rozhodně to není podmínka. Ostatně nejideálnější by byla koule a to se taky zas tak často nedělá :-) Jde o co nejlepší poměr plochy obálky vůči vnitřnímu objemu. To je ovšem výhodné nejenom z pohledu tepelných ztrát, ale je to i nejlevnější řešení.

Obecně by se dalo říct, že tento trojboj částečně platí v případě, že to chce dělat někdo kdo s tím nemá zkušenosti a když tohle splní, tak má poměrně jistotu, že se to povede. Je to ale jako když ti statik co to nikdy nedělal navrhuje konstrukci ze dřeva, tak dá všude trámy o něco větší, než jsou potřeba aby měl jistotu, tím se to celé strašlivě prodraží a když pak k tomu přijde někdo neznalý věci, tak si řekne, že dřevěný dům nechce, protože tam musí být strašně velké trámy...

Pasivní dům může mít i zajímavou architekturu - myšleno tak, že i pasivní dům může mít rozmanitější tvary. Samozřejmě to s sebou přináší větší náročnost na provedení a vyřešení detailů a jde to. Nakonec výše popisovanou kostku jsem ještě nikdy nestavěl :-)

Výše uvedené vychází z vlastních zkušeností při stavbách pasivních domů :-D

ALDEMIK: Máme slovenské KZP. Pět let, fungují dobře, přijatelná cena.

GOZER1: Tak to bohužel zkušenost nemám, předpokládám, že to bude vycházet podobně.