BOREC: Příště bude kotel max 30kW, už nevytápim sklepy, chodbu. A není už taková potřeba teplé vody, ten kotel dělá i teplou užitkovou vodu.

Podle mojí zkušenosti ze stejného typu domu je potřeba vzít v úvahu ještě pocitové teplo.
Pokud dům vychladne, ze zdí "sálá zima" a nejprve musím vytopit místnost na 24˚C namísto požadovaných 21˚C, abych necítil zimu (jakoby nepřetržitý pocit, že táhne). Ale hodně to záleží na způsobu využití. Já "cítím jak mi táhne na krk" když sedím na gauči, který je u obvodové vychladlé zdi. Nebo mi je zima na nohy, když sedím u počítače. Takže přitopím, ale to je zase nepříjemné.

Předcházející diskuze ukazuje, že objektivně změřit je to dost obtížné a to vůbec nezohledňuje pocitové vnímání tepla, které je důležitější než fyzikální veličina na teploměru.

Já bych doporučil si to vyzkoušet. Osobně jsem dospěl k názoru, že nejkomfortnější je mít na termostatu konstantně 20 až 21˚C a pokud jedu na více než 3 dny pryč, snížím maximálně o 1 stupeň

BOREC: Jj, barák z roku 30. Původně tu bydlelo až 10 partají. Trochu jsme to zredukovali a udělali z toho 4 byty. Ve sklepě už jenom tělocvična, posilovna, dílna, kolarna, sklep na víno, sklep na ovoce a kotelna. Dřív tu taky byly dva byty.

JIMIQ: ajo pardon už sem asi prepracovanej, je toho teď mnoho

BOREC: rikas to same co ja :)
Kotel se dimenzuje tak aby casto nespinal, ale neni to kvuli tomu ze ma pak nizsi spotrebu, ale kvuli tomu ze ty starty mu vadej z dlouhodobeho hlediska

JIMIQ: Takto jednoduché to není, roli hraje vychladnutí domu a energie potřebná k natopení na požadovanou teplotu. Jak jsem psal záleží jak se teplota sníží a na jak dlouho a jak je dům izolovaný.
Q=U.A.^T
Q) je tepelná ztráta,
U) je celkový tepelný přenosový koeficient,
A)je plocha, přes kterou dochází k tepelným ztrátám,
^T) je teplotní rozdíl mezi vnitřním a venkovním prostředím.