Krátké zamyšlení a praxe

O náda joze je možno se dozvědět mnoho zajímavého.

Často je tato technika spojována s mantrou a se zvukem obecně.
Podle některých pramenů student nadajogy prochází 27 úrovní svého vědomí a nevědomí.

Je ale také možno tuto metodu popisovat a praktikovat vnitřně a poměrně jednoduše.
Podle některých pramenů je náda zvuk světa. Můžeme se smířit s tím, že všechny zvuky,
tedy to, co jsme schopni vnímat jako zvuky, mají ve skutečnosti jednu jedinou základnu, jeden jediný zdroj.
To je myšlenka určitě zajímavá a snadno si domyslíme, jak zapadá do konceptu Advaity(Nedvojnosti).
Otázkou pro nás může být co to je ten zdroj - tedy co je to náda, jak k němu přijdeme, jak jej
nalezneme,či jak jsme schopni si náda uvědomit - prakticky zažít.

1. První co bychom měli v případě hledání náda udělat, je obrátit svoji pozornost dovnitř sebe.
   Náda vychází zevnitř a tudíž ji sledováním vnějších podnětů nejsme schopni zachytit.
   
2. K tomu, abychom náda rozeznali nám nepomůže hlučná mysl. Pokud se nám zdaří uvolnit a
   uklidnit mysl, je tu opravdu velká naděje, že bude náda rozeznána
   
3. Nestačí být pouze klidný, uvolněný a zaměřený dovnitř sebe. Nutná je ještě vnitřní živost,
   přizpůsobivost, nesetrvávání vědomě a cíleně ve statickém (když použiji nadsázky - mrtvolném) stavu.
   

Pokud necháme otevřenou možnost projevení se zvuku nada, můžeme se jej dočkat. Zvuk náda
se nám může projevit v širokém spektru variací. Jedna z prvních variací se může podobat zvuku,
který slyšíme z ulity nebo pokud si zakryjeme ucho dlaní. To jsou varianty s nízkou frekvencí.
Další lehce pokročilejší varianty se podobají cikádám, vysokofrekvenčnímu "pískání" starých lampových
televizorů nebo zvuku "roztočené" tibetské mísy(alikvoty).

To jsou jenom pokusy o přirovnání. Náda vychází zevnitř, neustále se mění v rytmu i frekvenci.
Je možné ji vnímat jakoby v hlavě, kterou postupně prochází v různých směrech a postupně "zvětšuje"
rozsah svojí působnosti, pokud je jí to dovoleno(pokud je zde uvolnění, uvnitřnění). Od zpočátku nejasně
rozpoznatelného zvuku až do mohutné vše prostupující a vše přehlušující vibrace. Stejně tak je možné
procházet různými pocitovými stavy od téměř neznatelného chvilkového vnímání přes euforické stavy
až do jemně "znějící" tichosti. Mění se i rozsah vnímání. Od zpočátku spíše tušeného místa vzniku,
až po pochopení nebo přijmutí nada jako jediné existence, tedy pochopení, že jediné co lze označit
jako existující je náda v různých variacích a podobách.

Pokud dojde k projevení náda, není to ještě cíl. Samotná náda má ještě jednu variantu, která je
přehlušena "hlavním, nejvýraznějším zvukem". Tento hlavní zvuk je branou dovnitř, do vnitřního
světa k sama sobě. Pokud se jí projde - touto branou - je možné nalézt mnohem jemnější vibraci - "zvuk".
Přikloněním pozornosti k této jemné náda(tedy té "skutečné") dochází k vyzvednutí energie (kundaliní,hadí síly).
Co to znamená přesahuje rozsah tohoto krátkého pojednání.

Můžeme tedy rozdělit náda na dvě části:

• zvací - tedy část poutající naši pozornost dovnitř sebe. Tento zvuk může po chvilce
  vnímání přinést silné euforické pocity na hranici snesitelnosti
  
• stoupající - jemný, "sametový", "vznešený" zvuk, související se sušumnou, přinášející
  velmi subtilní pocit blaženosti, vnitřní vyrovnanosti, sounáležitosti. Je jakoby "tajemně" schován "za" zvacím zvukem náda
  

Zde nazvaná "zvací" náda se nejvíce projevuje pokud jsme ve vnitřním klidu. Obzvláště silná dokáže být
v podvečer, tedy v době, kdy se příroda zklidňuje a "vše" se "ukládá ke spánku".

Zatímco zvací náda bude - ze subjektivního pohledu - přicházet sama, tedy za "běžného denního vědomí",
stoupající nada se projeví(alespoň zpočátku) až po projití branou (k sobě) dovnitř. Tím ovšem nedojde k odtržení od
probíhajících dějů, ale může nastat podstatná změna perspektivy vnímání(náhledu na probíhající-vnímané děje)


Je možné mít k vnímání náda dispozice. A to je i důvod tohoto zamyšlení nad náda. Může se stát, že máte
k tomuto způsobu praxe dispozice -možná dokonce od útlého mládí. Může se stát, že zvuk náda Vás "ruší"
při meditaci. Bohužel musím přiznat, že povědomost o této praxi je nulová jak v jogových, tak i jiných
kruzích a samotná náda je považována z nevědomosti za nepříjemnou překážku v meditaci.

Vězte tedy, že se nejedná o překážku, ale naopak o neobyčejný dar.

Pokusil jsem se zde nastínit základ práce s náda, protože i při současné informační expanzi z oblasti jogy,
mystiky a spol je spíše otázkou náhody narazit na vysvětlení tohoto fenoménu.
Výjimkou je např. kniha Vnitřní bdělost - Salim Michael

Jedno malé kouzlo je v Tvém „když  se na něj zaměřím“ a „mohu  slyšet stále“. Ten zvuk je branou ke zvnitřnění. Znamená to, že přes všechny vjemy zvenku je zde i tento zvuk. Pokud se ten zvuk stane dominantní a přehluší všechno co je venku co se stane? Svět na nás přestane mít takový vliv jako dosud, nastane zklidnění a uvolnění. Na to potřebujeme důvěru, že to je ta správná cesta. Pokud je zde Náda téměř stále bez našeho přičinění, je možné projít dál, projít branou, kterou Náda představuje. Tedy nesetrvávat, ale pokračovat za ten silně vnímatelný zvuk. Ale pokud Náda nepřevládá – není přirozenou součástí běžného vnímání může to být předčasné. Důležité je tomu zvuku přitakat a povolit mu aby nás prostoupil a změnil. Aby se stal námi a my jím. Slova když a mohu jsou pouze slova. Záleží na tom jak to je u Tebe. To můžeš zhodnotit sám. Je tu Náda stále s Tebou? Pokud ano projdi branou a najdi jemnější frekvence. Pokud ne raduj se z každého okamžiku kdy tu Náda je. Vpusť ji dovnitř a staň se jí. Je to malý zázrak Náda stále vnímat.  Je to způsob tak jasný a přímý, že už to jasnější být nemůže. Buď tu Náda je nebo není. Obdobně jako v jistém smyslu je zde buď atmavičára nebo lokavičára.

Ano. Někdy se tomu říká změněný stav vědomí. Je možné to přenést do běžného života, kdy se zvuk zjemní(objeví se jemnější frekvence za "zvací náda") a je vnímán jako zdroj všeho dění, všeho pohybu(prakrti). Skrz toto lze pak vnímat sounáležitost, propojenost všeho se vším. I přes to platí "není nad vlastní objevy"