Ahoj hučáci :)
Já mám tinitus asi tři roky, příčinou byla "špička" ve zvuku na párty. Všichni se chytli za uši já také, avšak od té doby mě začalo provázet pískání. Absolvovala jsem běžné kolečko vyšetření a velmi rychle jsem se raději začala s tinitem kamarádit. Smířit se je vskutku nejlepší. Jela jsem takovou myšlenku jako že je to zvuk speciálně jen pro mě, stále se mnou, prostě nechtěnej kámoš.
Jsem také od muziky, pořídila jsem si zvukařské špunty a nedám na ně dopustit. Když zvuk není moc nahlas a nebo "netlačí" dám to i bez špuntů a bez následků.
Asi po půl roce, zmizelo pískání, zůstal jen šum, někdy lepší, někdy horší.
Znáte také to, že když zůstane jen to lehké šumění, že přemýšlíte jaké to vlastně bylo dříve? Jako jestli to slabé šumění vlastně člověk neslyšel vždy, teď že jen ví že ho slyší?
Za mě tedy vlastně docela happy end.
Jistě vím, že již vždy budu citlivější na uši, mám potřebu na ně myslet, chránit je a vím že jsou mou achillovou patou.
Teď zrovna prožívám nějaké zhoršení a občas si pouštím generátor deště (
https://mynoise.net/) a nejraději mám zurčení vody. Po nějaké době poslechu jsem si všimla, že fakt umí i tinitus "vypnout", ucho se nějak přeladí bo co.
Nemáte někdo zkušenost s vodní fontánkou do bytu?