PETEKKA: Je urcita skupina lidi, kterym bude vzdycky neco vadit. A mezi duchodcema je ta skupina vetsi. Oni maji nejake svoje predstavy a zabehany rad, jak to v baraku celych sto let, co oni tam bydli, funguje a tezko nesou jakykoli pokus o zmenu (byt by byla k lepsimu). Vetsinou se s nimi neda hnout. Z tohoto duvodu chceme s pritelem vlastni dum se zahradou, uz nas nebavi se prizpusobovat hloupym a zabednenym lidem.

KRISTIII: ja by som sa rad pri zakladani komunitnej zahrady v braniku nejak angazoval. napisem ti do posty

Kdyby se našla vůle měnit náš dvorek na zahrádku, tak to by bylo fajn, ale Braník je daleko...

KRISTIII: Komunitní zahrady ve městech jsou mi sice sympatické, ale za tu dobu (co jsem se o ně zajímal) jsem zjistil, že mi tam překáží ta komunita :-)
Možná jsem na to moc introvert, ale nejvíc si užiju hrabání se v zemi, když jsem sám.
Takové intimní setkání mezi mnou a Přírodou, relax a vyklidnění mysli.
Hrabu se v zemi proto, abych si užíval to přetvoření mrtvého prázdného koutu v něco krásného zeleného, kam se pak můžu přijít schovat a užívat si uklidňující pohled na rostoucí zeleň.
Ideálně si mezi ty rostliny a květiny sednout s otevřenou knihou a alespoň hodinu si nerušeně číst.
Jiní lidé, byť se steným zájmem, by mě rušili.
Narušili by to ticho a zklidněný pocit v duši.
Přeci jen, kdybych si chtěl pokecat, půjdu si pokecat do hospody, nebo s kamarády na výlet.
Při sázení, okopávání a udržování rostlinky jsem raději sám, nemusím se cítit divně, když rostlinku chválím, jak mi pěkně roste a jak mi dělá radost.
Loni se mnou začal "zahradničit" syn a to se mi líbí moc.
Jsou to takové naše milé společné chvíle a baví mě sledovat to jeho nadšení, když se ze semínka vyklube malá rostlinka.

Proti začlenění se do komunitního zahradničení asi také mluví i moje ego.
Chci to mít po svém.
Mám určitou představu, jak ten můj zelený koutek má vypadat a vydlážděný dvorek s kontejnery plný hlíny, v kterých rostou bez ladu a skladu různé rostlinky, v uličkách se promenádují ostatní zahradníci, kteří klábosí o čemkoliv, prostě nesplňuje ideál mojí zenové zahrádky.

Takže za mně komunitní zahrady určitě ano, rád bych se kolem nich procházel a obdivoval přerod hnusného místa na plácek, kde je veselo a zeleno, ale sám bych se určitě nezapojil :-)

A co říkáte na komunitní zahrady, většinou se tady spíš řeší zahrádky na balkonech, zajímají vás? Máme v plánu v dohledné době jednu takovou založit v Braníku, tak třeba se tu najde zájemce.

Prezentace z přednášky Permakulturní zahrada doma a na balkoně

http://www.prirodni-zahrady.cz/download.php?fid=558

MAARISTAAN:Už druhý rok nezalívám a nepřihnojuji fíkus v práci ničím jiným než čajem bancha. Fíkus roste a obráží jako divý a já nemusím krmit odpadky cennou komoditou. Každý den vyklopím zavařovačku s nedopitým čajem do květináče a je:)

Čaj jako efektivní hnojivo



Nenapadlo vás někdy, že by se vylouhovaný čaj, mohl dát ještě nějak využít a že je škoda vyhazovat již použité čajové lístky?
Existuje jeden z mnoha způsobů jak použité čajové lístky využít, je velice efektivní, šetří peníze a přírodu a nahrazuje tak chemická a drahá hnojiva.
Například zelený čaj je bohatý na dusík a draslík, který každá rostlina velmi ocení.
Jednoduše jakékoliv použité čajové lístky využijte jako hnojivo do pokojových (i venkovních) rostlin.
Na povrchu substrátu působí antisepticky a jsou vhodné proti plísním, zapracované v substrátu zase dodávají rostlinám důležité živiny k povzbuzení květů, lesku a růstu.

Jak čajové lístky připravit na hnojení?
Způsobů je několik, ale jako nejšetrnějším a nejvhodnějším způsobem se jeví použité čajové lístky nahromadit (nebojte se smíchat různé druhy čajů, pít už je nebudete a rostlinám různorodost prospěje), alespoň na tři velké hrsti (pro čajové nadšence je to otázka dvou – tří dnů).
Lístky prosušit na novinách nebo na sítku (lístky je dobré po čase obracet a promnout aby rovnoměrně proschly a nedocházelo k zaplísnění) a po vysušení nadrtit, ale ne na prach, jen na drobnou drť – mulč.
Výslednou drť můžete skladovat kdekoliv na tmavém místě a využít ji později.
Před přesazováním pokojových rostlin je dobré čajové lístky alespoň na půl dne nechat louhovat – máčet a zředěnou vodu po výluhu můžete využít k zalévání.
Vyždímanou směs promíchejte se substrátem (přesný vzorec kolik a čeho neexistuje, ale doporučujeme míchat čajovou drť 1:4 se substrátem).
Navlhlé čajové lístky smíchané se substrátem dodají počáteční vláhu rostlinám přímo ke kořenům.
V případě venkovních rostlin můžete použít rovnou k zasypání okolo rostlin.
Například pro růže působí horní vrstva z čajových lístků velmi příznivě a brání v napadání plísní.

Tip
Pokud se v nejbližší době nechystáte přesazovat vaše pokojové rostliny a přesto chcete vašim rostlinám dopřát cenné živiny, tak si v ruce udělejte hrudku z vlhkých čajových lístků a tu vtlačte do substrátu k rostlině.

Doporučené čaje ke hnojení
Vesměs je ke hnojení možné využít jakýkoliv zbytek z čajů, to platí i pro čaje sáčkové (jen je třeba odstranit papírový nebo nylonový obal).
Ale obecně platí, že bílé a zelené čaje jsou rostlinám více prospěšné.

Tip nakonec
Pokud se chcete zbavit zápachu ve vaší chladničce, není nic jednoduššího než vzít zbytek po vylouhování čaje, vložit jej vlhký do misky a dát do lednice.
Minimálně po dobu 2 – 3 dnů, bude čaj absorbovat zápachy z přeplněných chladniček ve vašich domácnostech.

zdroj: http://www.unitea.cz/uzitecne-informace/archiv-clanku/caj-jako-efektivni-hnojivo/