ZARZAROSA: kladenská 67

RACHEL: kavárna Jen Tak. Kousek od metra Bořislavka... ale žádný nával dětí bych tam nečekala :)

Prosím vás, funguje ještě Baby cafe v Praze v Řepích? případně jestli můžete doporučit nějakou kavárnu s dětským koutkem na Praze 6 či , díky

MEDVED007: v tom mě Maty překvapil,že fakt ví která nota je která (jakou zakrýt dírku),ale stačí aby málo/hodně foukl a je to dost o uši.. nehledě na to,že si tu fletnu občas zarazí až do krku..ale baví ho to,což jsem ráda
popravdě chlapovi ani moc nic jiného nezbyde,protože on je ten který končí v práci dřív a vyzvedává ze školy,já dorazím domů nejdřív za 1,5hod po nich nebo až když je Maty v posteli,takže je na něm i učení

EDERA: tak to jsem fakt netušila....Zuza fouká falešně akorát, když se danou notu učí, ale jak se jí naučí hrát, tak už jí nikdy nefoukne špatně. Přišlo mi to jako čistě technická záležitost.

MEDVED007: No, s tím bych tak úplně nesouhlasila. Na zobcovce sice je pro každý tón hmat, ale "ladí" se to v jeho rámci dechem, jinak to může být setsakra falešné. Proto je taky skupina malých pištců na poslech často hotové utrpení.

ZEMINO: na hraní na flétnu není třeba žádný sluch, flétna se neladí, akorát se člověk musí mechanicky naučit, že nota C je zapsaná v notové osnově tak a tak a hraje se tím, že se zmáčne ta a ta dírka....není v tom žádná věda. po pravdě, závidím chlapa, který je ochotný se toho ujmout, u nás to (ani časově) neprojde a cvičit se dvěma dětma na dva nástroje je občas dost ubíjející....na druhou stranu jsem silným zastáncem toho, že buď dítě na nástroj hraje a pak prostě je nutné cvičit nebo cvičit nechce a pak ať se na to vykašle, protože to prostě není možné.....ale je fakt, že děti nikdy nehrály ve školce nebo v nějakém kroužku, ale začly od první třídy v ZUŠ, kde se to bere "vážně"

BEBERA: u nás má Maty flétnu ve škole. .doma jsem odmítla s nim cvičit, jelikož mám hud.hluch a vůbec netuším o co tam jde. Ted ale musí začít cvičit, prý bude mit solo . Patří k lepším ve třídě, nechci slyšet ten zbytek třídy. :-) díky bohu, že se toho ujal chlap, nechal si vysvětlit noty a doby a trénuje s nim.

IBERIA: tyhle dva u nas snad ani nejsou.

FIFI: nebo hoboj nebo fagot

FIFI: Však já vím. Tu jsem ale nikdy nedostala. Dětská křivda :)

BEBERA: tak ale ono se opravdu zcela bezne nejprve uci na zobcovku a az pak se ze zobcovky prechazi na pricku, klarinet, saxofon nebo trubku..

BEBERA: A to jsem si vždycky malovala, jak budeme jako rodina spolu hrát a zpívat, to mi vždycky přišlo úžasné...:(

MEDVED007: Nojo, jenže je flétna a FLÉTNA. To bych snad i poslouchala ráda, když by dítě denně cvičilo na příčnou fétnu, zatímco zvuk zobcové je mi nepříjemný. U nás bohužel nejspíš nehrozí ani jedno, starší syn je úplně hudebně hluchý, o hudbu neprojevuje zájem a navíc muž nechápe, proč by prý měl hrát na hudební nástroj, když to cvičení je taková otrava. A to zas nechápu já, jak někdo může nechtít umět hrát na nějaký nástroj. A nějak se v tom neshodneme. Já sluch nemám, naši na nic nehráli, já chodila nejdřív ze zdravotních důvodů na zobcovou flétnu (a přitom jsem chtěla příčnou), pak jsem si vydyndala piáno a až do dospělosti jsem cítila jako velkou křivdu, že mi naši nepořídili normální pianino, ale elektrickou yamahu - bez pedálů, bez kontroly síly úderu,prostě jen takovou hračku. Tehdy mi tvrdili, že by piáno neměli kam dát - zpětně vidím, že měli půl obýváku zastavěno prosklenými skříněmi s několika sadami lepšího porcelánu, různými vinnými a broušenými sklenkami apod. - všechno věci, které se vytahovaly možná jednou za rok, některé z nich NIKDY. Muž naopak sluch má, má vynikající sluchovou paměť, hudba ho baví, má sakra všechny předpoklady pro to, na něco hrát, ale vrozená lenost všechno přebíjí :(

MEDVED007: no financne to plati tak pro zobcove a pripadne altove fletny.
Kdyz po nekolika letech prejde dite na pricnou, tak pak za nastroj plati. U nas to jeste bylo tak, ze ZUS pricky pujcuje, aby rodic platit nemusel. Prvni roky melo tedy dite pujcenou. Pak si dite udelalo uraz koncetiny, 6 mesicu nemohlo hrat. Ze ZUS ho tak vykopli. Uraz melo dite v lednu, nehralo az do cervna, pricku muselo dite vratit. V zari pak dite nastoupilo ke stejne ucitelce, chodi do stejne tridy, ale soukrome. Cili jsme museli pricku zakoupit.
Takhle si u te ucky hraje uz sestym rokem.

FIFI: uf....a já si zrovna říkala, jaká je pohoda mít dítě na flétně, která stojí pár stovek proti drahému klavíru......