GHOSTDOGG: Stovky let

GHOSTDOGG: Treba spory hub vydrzi uplne extremy, jakoze vesmirny mraz, extremni davky tvrdeho zareni, teploty SAKRA vic nad bod varu vody.

Kvasinky bezne prezivaji v susenem stavu i sto a vic let.

Treba ty palirny, co jsem zminoval, tak sladkove tahali kvasinky z tramu uz zbouranych budov, jen aby meli kvas.

Neni to “zive” per se. Je to proste uschle.

Nektere mechy v poustich (a nejen mechy) vydrzi 10 let bez vody, aby v jeden momen vykvetly a vydechli hromadu novych semen.

Ono konecne sodik ti taky nezacne explozivne horet, dokud na nej nenalejes treba vodu, a spermie ani vajicko nevyorodukuji plod, dokud se nepotkaj... jak by rekl klasik: zivot je otazka prilezitosti

ZUZKAOU: Tak jsem si to nějak představoval, ale pak možná teda ještě jeden blbější dotaz, ty sušené kvasnice mají nějakou trvanlivost? Nebo mají vakuum a vydrží téměř věčně? Kdysi jsem je kupoval, ale to si nepamatuju. Dík za rozšíření obzorů.

GHOSTDOGG: no ona je to jednobuněčná bytost. fakt jednoduchá. takže když ji při sušení neuvařis, tak to zvládne. stejně tak přežije mražení. a hlavně jich je tma strašně moc. takže asi nepřežijí všechny, ale dostatek na to, aby se to rozkvasilo.

ZUZKAOU: Když jste to tu zmínili, nikdy jsem úplně nepochopil, jak je možné, že když se něco živého - kvasnice (mikroby?) usuší a následně zas namočí, tak to opět žije a není to mrtvé? To to nějakým způsobem hibernuje/nespotřebovává energii?

Treba kombucha je pri blizsim pohledu vcelku dost shit, kterym se zas uplne moc cpat nechces. Ja pracovat v nejakem Seliku nebo kdo to dnes dela, rozhodne bych pivovarum nenabizel tyhle smesy typu “nakazilo se to kdejakou plnisni a bakteriemi, co zustaly na prkynku”, tam uz cisteni sz na uroven enzymu bude fakt hrat roli.
Coz me treba u te konzistentnosti vysledku taky vcelku zajima...

Asi jiny bude chleba, ktery se mi nakazil mlecnym kvasenim od spatne ulozeneho zeli, ...

Na kratkou trat dobry, v case? Typu Hanka pekarna, 1000 00 pecnu “sumavuy” denne? Tam neni misto prro divoky kvasek... nikde

ZUZKAOU: Ja to myslel opacne: zda to, co pouzivam uz nejsou jen enzymy... ale jinak fehr

OVERDRIVE: je výrazně jednodušší vypěstovat sacharomycesu a usušit ji než pěstovat ji a extrahovat enzymy :-D

ZUZKAOU: Jj, ja se ponekud bojim tehle casti (wikipedia na tema “kvaseni”)

V roce 1907 získal německý chemik Eduard Buchner Nobelovu cenu za chemii za objev, že ke kvašení není třeba živých mikroorganismů, ale stačí jejich enzymy. Byl to jeden ze zásadních objevů ustavující se biochemie. Věda, která zkoumá kvašení, se nazývá zymologie.

Sorr za pravopis, pisu levopisne, myslenka nad hmotou, pls

Jinak dotaz na chytrejsi... kdyz pouzivam susene drozdi (a samo je z nej doma zapatlane kde co)... je to jen neziva kultura, nebo se to da mnozit?

Ne, ze by mi wild yeast nepripadnl mozny, treba na peceni chleba, ale ja to moc rad nemam. Strasne kolisa vysledek mnoha faktory.

Nicmene koukal jsem, ze nektere palirny, ktere treba chteji rekonstruovat nejaky druh kvaseni, tak se snazi zajistit aspon uschle zbytky kvasu ... tak jsem uvazoval
Zda jsem si za rok peceni chleba nakazil ruzna prkinka a pecici nadoby temi slechtenymi kulturami, co jsou v susenem drozdi? A jestli by susene drozdi (nebo drozdi obecne) slo rozmnozovat?

Ja s kvasenim mam ten vztah, ze resim
A) vsecko co zbyva, tak se nasoli nebo nakvasi, aby se nic nevyhazovalo
B) survival a post apo (mozna pro nektere chvilka “meh”, kazdopadne proste v pripade pruseru, tak neklesnout moc hluboko... neztratit co uz mame, i kdyz by nejaky cas nefungovaly velke fabriky

Tzn. daj se mnozit ty extra vykonne uslechtile kvasove kultury v domacich podminkach?

ja se asi hloupe zeptam :) posledne jsem v Bille objevil sunku, ktera mela v nazvu "free" .. ackoli se to jmenovalo takhle chutne, melo to z nabidky nejvetsi podil masa, tak jsem ji koupil .. a ve slozeni nebylo zadny ecko, jenom maso, sul a "startovaci kultura" .. sunka samotna byla dobra, ale ta startovaci kultura mne vrta hlavou, napad co to bylo? ja mam pod takovymhle pojmem breberky a ne soli apod

Dotaz prosím. Dostala jsem takovou tu kameninovou nádobu na zeleninu, kde je těžitko, víko s otvorem, do kterého se prostrčí ta dřevěná tyčka a zajistí gumičkou.
Tyčku jsem z procesu vyloučila rovnou, protože jsem se dočetla, že brzy zplesniví. Nicméně to těžítko má průměr jako hrdlo nádoby, ale směrem ke dnu se nádoba rozšíří. Ve chvíli, kdy si blbě nakoupím zeleninu a je jí málo, tak těžítko zatíží pouze část zeleniny a zbytek se začne uvolňovat nad těžítko, což jsem se dočetla, že je špatně. Jde s tím něco udělat? Teď mám na těžítku položený kámen, ale vidím, jak občas vyplave ven kousek mrkve.
Před tím jsem používala skleněnou lahev, kterou jsem jednoduše zatížila a výsledek (kimči) byl vždy fajn. Tento druh nádoby mi příjde hezký, ale tak nějak nepraktický. Děkuji