• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JOSEFDRUHYDvouveličinový vesmír, co mu vytknout

    rozbalit záhlaví
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    DOGA: Ve svém výkladu uvádíte, že my-Země jsme v určité vzdálenosti od Periferie vesmíru...a my vidíme na tu Periferii ?Mladý muži, přeci víte, že Vesmír je starý cca 13,7 miliard let, což znamená že tak dlouho k nám letělo sětlo které doletělo. To světlo které letí k nám z větší vzdálenosti ještě nedorazilo, z jaké "větší" vzdálenosti ? no za Periferií !! Periferie je taková vzdálenost nejvzdálenější od nás-od pozorovatele, z které k nám světlo doletělo. Co je za Periferií zatím nevíme já si právě myslel, že nikoli, že pozorování potvrdila, že vzdálené galaxie se od nás vzdalují ve všech směrech stejnou ryclostí, Pozor, nesmíte si plést "vzdálenost" a "rychlost". A také se se mýlíte, že pozorování potvrdila, že vzdálená galaxie se od nás vzdalují """"ve všech směrech"""" a dokonce stejnou rychlostí, fyzikové říkají právě naopak : to objevil E.Hubble že čím je galaxie od nás dál tím má větší rychlost vzdalování a dojdeme-li v tom pozorování hmotných objektů až "na konec" tj. na tu Periferii, tak tam se galaxie či kvasary či jiné útvary co tam jsou pohybují rychlostí světla a to směrem od nás. Pan Pozorovatel na Periferii pozoruje nás-Zemi a my se mu také vzdalujeme rychlostí světla od něj !!!, my jste pro něj na Perieferii co může pozorovat, dál ne. jako bychom "byli uprostřed", což je právě důkaz rozpínání....ale že bychom viděli přímo jakousi Periferii ? "nevidíme, ale pozorujeme ... pozorujeme světlo-záření s posunutým spektrem do červené oblasti spektra.
    Dál úplně nerozumím tomu, jak by se mohla Země pohybovat najednou do tří směrů ? My-pozorovatel na Zemi to "na sobě" nevidíme, ale ....ale copak nevíte že se nepohybujeme ke Slunci v přímce ? A pokud se nepohybujeme v ose x "do Slunce" pak se pohybujeme v elipse a ...a elipsa, co to je to je plocha a plocha má dvě osy ( dvě dimenze délkové ) a tak se my Zem pohybujeme minimálně do osy "x" a "y". No a protože se Slunce pohybuje v galaxii ještě určitě jiným směrem než je plocha té elipsy, tak spolu se Sluncem se my Zem pohybujeme Vesmírem do tří směrů, do tří os, do tří dimenzí. Kapííšto ?
    DOGA
    DOGA --- ---
    JOSEFDRUHY: hmm, přemýšlel jsem nad tím vaším obrázkem, který jste uvedl níže. Je to opravdu těžké si to představit. Ve svém výkladu uvádíte, že my-Země jsme v určité vzdálenosti od Periferie vesmíru...a my vidíme na tu Periferii ? já si právě myslel, že nikoli, že pozorování potvrdila, že vzdálené galaxie se od nás vzdalují ve všech směrech stejnou ryclostí, jako bychom "byli uprostřed", což je právě důkaz rozpínání....ale že bychom viděli přímo jakousi Periferii ?
    Dál úplně nerozumím tomu, jak by se mohla Země pohybovat najednou do tří směrů ?
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    OMNIHASH: tady se přiznám, že mě to nedává nejmenší smysl

    1.)čas se vnímá o osm řádů hůř než délka - tohle prostě nedává smysl - jaký čas, jaká délka? Pochopil bych to v případě konstant typu planckův čas a planckova délka, ale takhle mi to opravdu nedává smysl, resp. mi to příjde jen o velikosti zvolenejch jednotek. No jasně...neuvědomil jsem si, že zdejší komunita nezná mé web-stránky s HDV tak dobře jako ti, co jsem s nimi debatoval před 5ti lety. Takže se omlouvám a vysvětlím to víc ( protože předpokádám, že to hledat na mém webu nebudete, např. : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/aa/aa_007.doc ) My lidé jsme si jednotky veličin ( jeden metr coby délkový interval a jednu sekundu coby časový interval ) zvolili v historii vědy dle náhodné volby. Vesmír si jednotky "volil" jinak ! : Vesmír volil c = 1 / 1 , tedy rychlost světla "c" je základní poměr k sobě kompatibilních velikostí intervalů délkového a časového, tedy c = 1m*/1sec = 2,9979246 . 10^8 m. My lidé jsme si měli také volit jednotku délky velkou 2,9979246 . 10^8 m jako "jeden metr" a měli bychom tedy pracovat s takovým intervalem délkovým ku jedné sekundě časové, ( sekundu jakou jsme zvolili už měnit nemusíme...ledaže bychom volili jednotku délky např. 6 .10^4 m** a časovou jednotku 2 .10^-4 sec. ...prostě ten poměr musí být stále c = 1/1 ...ale jak vidíte s tak dlouhým metrem délkovým by se těžko pracovalo, respektive kdybychom ho my lidé vnímali "jako jednotku" pak by jsme museli ovšem pracovat s časovými intervaly o 8 řádů kratšími. Prostě jak vidíte tak délkové intervaly vzhledem k poměru jak ho zvolil Vesmír c = 1m*/1sec. lépe vnímáme "krátké" délkové intervaly než "krátké" časové intervaly. Prostě umíme mkolem sebe vnímat "titěrné" délkové intervaly ( 60cm ), ale neumíme vnímat titěrné časové intervaly. ( 0,6 . 10^- 8 sec. ) Naše planeta je ve škále velikostí Vesmíru o 8 řádů posunuta od "osy" symetrie jíž je c = 1/1, tedy R - vzdálenost na hranice pozorovatelného vesmíru je R = 1,3471999 . 10^26 m ; a stáří viditelného vesmíru
    T = 4,4937756 . 10^17 sec. = 14,24 miliard let , pak c = R/T.

    Už tomu rozumíte líp ?


    2.)Jestliže má čas tři nekontraktující/rozmotané dimenze, jak se projevuje posun po jedné z nich od druhé? Takhle, jak to popisujete, mě to příjde spíš, jako že je čas atributem délky. Ne. Zkuste ještě přemýšlet jak jsem to napsal a taky si přečtěte více z mých web-stránek http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=aa ; http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_012.jpg
    Ano ? pak se znova ptejte
    PHOBOS99
    PHOBOS99 --- ---
    OMNIHASH: to máš pravdu, tak to popisuje a tak to kreslí. proto mu nikdo nerozumí, nikoho totiž nenapadne, že by to mohlo někoho napadnout. perfektně to vystihuje josefův nedostatek představivosti. josef si prostě myslí, že to, že čas má tři dimenze se (ne-)projevuje tak, že "do různých směrů" plyne jinou rychlostí
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    JOSEFDRUHY: tady se přiznám, že mě to nedává nejmenší smysl

    1.)čas se vnímá o osm řádů hůř než délka - tohle prostě nedává smysl - jaký čas, jaká délka? Pochopil bych to v případě konstant typu planckův čas a planckova délka, ale takhle mi to opravdu nedává smysl, resp. mi to příjde jen o velikosti zvolenejch jednotek.

    2.)Jestliže má čas tři nekontraktující/rozmotané dimenze, jak se projevuje posun po jedné z nich od druhé? Takhle, jak to popisujete, mě to příjde spíš, jako že je čas atributem délky.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Po opravě několika chyb :

    DOGA: No, to je dobré...já už mnoho let pátrám po internetu zda také někdo už se zabývá vícedimenzionálním časem jako já. Bohužel jsem takového nenašel, tedy asi tak dva-tři ale ti se tím moc nezabývali, jen tak lechtivě. Takže jsem si článek nechal překladačem přeložit a vidím tak další 3 autory. No, přesto oni na to jdou jinak než já. Já se domnívám, že podobně jako má veličina Délka tři ploché dimenze a další dimenze že už jsou kompaktifikované ( zakřivené, "smotané" a podobně ; a především už existují "ve hmotě a polích" tedy jsou do rastru 3D "vnořeny" ) , tak přesně si to představuji o čase : I Čas-veličina bude mít tři dimenze "ploché" ( plochost tu bude znamenat linearitu ) a další dimenze času budou zabudovány už ve hmotě případně v polích. Dimenze času jsou stavebním kamenem hmoty jako dimenze délkové.
    Na otázku "proč" nevidíme, nepozorujeme kolem sebe alespoň ty 3 ploché dimenze času ( veličiny Čas ), tak i tady jsem si nad tím lámal hlavu a prozatím mám jen vysvětlení jen jakési "své intuitivní" : Do tří směrů délkových, x(1), x(2), x(3) , které kolem sebe bez problému pozorujeme, také plyne čas t(1), a čas t(2), a čas t(3) a ... a pro intervaly času, tedy pro tempo plynutí všech tří časových dimenzí, čili ukrajování časových intervalů na té každé dimenzi, lze psát t(1) = t(2) = t(3). Proč ?, přesně nevím, ale domnívám se, vysvětluji si to takto : Z naší Země, z naší pozorovatelny vidíme "do Vesmíru", že jsme ve všech délkových směrech tří os-rastru soustavy x,y,z tedy x(1), x(2), x(3) stejně daleko, tj. 10^27 m. Proč v jednom směru nejsme dál od Periferie Vesmíru ? a v jiných směrech blíž k Periferii pozorovatelného vesmíru ? Zřejmě proto, že rozpínání čp je "kulové", takže my-Zem letíme "od big-bangu všesměrně stejnou rychlostí a dostali jsme se ve všech délkových směrech stejně daleko - 10^27 m. Dokonce, když my pozorujeme, že se Periferie Vesmíru vzdaluje od nás rychlostí světla, pak my-Země se pro pozorovatele ne té Periferii vzdalujeme od něj také rychlostí světla. (( vidí někdo z nás kolem sebe že by se Země pohybovala vesmírem rychlostí světle ? Nevidí a přesto je to pravda vzhledem k pozorovateli na Periferii )) - - No, a to samé bude s tím časem : vzdalujeme se od Periferie Vesmíru stejným časovým tempem "všesměrně"...v žádném směru neplyne čas jiným tempem ( proto t(1) = t(2) = t(3) ). Zopakujme : Zem se vesmírem pohybuje do tří délkových směrů a přitom ukrajuje, jak jsem řekl, stejný délkový interval na všech třech osách x, y, z ( tedy x(1), x(2), x(3) ) a k těmto intervalům najednou musíme přičítat další intervaly, když pozorujeme auto jedoucí po silnici. - - Každý ví, že když si zvolíme soustavu tří os a průsečík označí nulou, že celá soustava "letí vesmírem" i se zeměkoulí a na té soustavě budeme měřit posun auta po silnici. Natočíme-li soustavu tak, že auto se posouvá pouze v ose "x", pak v ose "y" = 0 a v ose "z" = 0 ..... tyto intervaly délkové je nutno přičíst i k těm celovesmírnýcm intervalům, které ukrajuje Zem svým putováním po vesmíru. takže celovesmírné intervaly jsou : x(1)+kousek co dělá auto v této ose ; x(2) ; x(3) . Totéž s tím časem !!!! My vidíme, pozorujeme, že čas plyne do všech tří směrů stejným ( vesmírným ) tempem, pak když začneme pozorovat pohyb tělesa - auta, tak bychom měli měřit i ten čas jak se mění v tom směru pohybu. Už dopředu avízuji, že čas má o 8 řádů "menší interval" než délka. Čas se vnímá o 8 řádů hůř než délka...když vidíte "pohyb" auta cca 20 m za sekundu, pak ten interval délkový člověk pozoruje-vnímá lépe než časový ( o osm řádů !!! ) c = 10^8 / 10^0. Čili oko člověka je k délkovým intervalům o 8 řádů citlivější než k intervalům časovým. U auta na jeho pohybu na dálnici si všimneme změny délkových intervalů ve zvolené ose mnohem citlivěji než v této samé ose změnu času !!!!!!!!!!!!!! A nyní to auto musím změnit na raketu : auto-raketa když se pohybuje ve vesmíru v jedné ose, tak při vysokých rychlostech se projeví relativita, tedy to že pozemský pozorovatel pozoruje "kontrakce délek" a...a rovněž i "dilatace času". Kdyby jsme řekli, že chceme pozorovat dilatace času u auta na brněnské dálnici, tak na to nemáme ani ty přístroje...proč ? protože změny v intervalu jsou o 8 řádů menší než u toho délkového intervalu. Délkovou změnu pozorujeme snadno, ( auto v klidu nebo v pohybu co ukrajuje délky ) časovou změnu nikoliv. Takže : na Zemi člověk vnímá délky mnohem citlivěji ( vesmírný délkový interval + posun auta ) než špatné vnímání časových intervalů ( vesmírné tempo plynutí času + přídavek času při posunu auta po dálnici, relativistický interval ). Zopakuji : Země letí vesmírem a do tří směrů ukrajuje stejné délkové intervaly. Když jede auto, tak toto auto vesmírem ukrajuje do tří směrů stejné intervaly jako Zem ale + interval v té ose pohybu-posunu. To my lidé umíme vnímat. A my lidé umíme vnímat "tok času, ukrajování časových intervalů na třech dimenzích časových jak si tím vesmírem letíme a vidíme-cítíme-pozorujeme, že tok času je do těch tří dimenzí časových stejný ? kdybychom chtěli vypozorovat jak se mění tok času-interval času pro auto, co jedním směrem ukrajuje délky, a mění tak celkovou délku v té jedné ose, tak kdybychom chtěli vypozorovat jak se mění čas, ukrajování intervalů času v jednom směru toho auta, tak bychom to sice mohli vypozorovat, ale jednak ten přírůstek je o 8 řádů menší a jednak to nikdo nezkusil, nezkusil měřit změnu toku času tomu autu !!! protože je to neměřitelně malé !!! Když auto ukrojí 7 m, tak to vnímáme ledabyle, ale když auto ukrojí 7 vteřin krát 10^- 8 , tak už je to zatraceně špatně měřitelné !!!!
    Resumé : čas plyne i do tří směrů, ale ukrajování intervalů do těch tří dimenzí času je stejné, ...pokud by se v jednom směru tok času měnil, tak je to o 8 řádů jiné čili nepozorovatelné-neměřitelné a proto se tím páni fyzici doposud nezajímali.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Kdo se nad tím chce zamyslet a nedá mu mé zdůraznění oněch 8mi řádů, ať se podívá sem : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/aa/aa_021.jpg a přemýšlí o tom. Přemýšlejte, že 8 řádů je zatraceně mnoho. Proto vnímáme posun auta ( délkový interval ) po dálnici jinak než "posun" času toho auta v tomtéž směru.
    Člověk-fyzik z historických důvodů zvolil jednotky 1m a 1 sec. tak jak ty intervaly zvolil. Jenže je měl zvolit nikoliv takto : c = 2,9979246.10^8 m/ 1 sec. , ...ale takto : c = 1m*/1sec. ( kde 1m* = 29979246 . 10^8 m ) Je vidět, že co do intervalových vječmů délkových a časových je lidské vnímání o 8 řádů posunuto. (!)
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Vážení přátele, protože mám svůj "těžký" specifický řečnický styl, kterému nebudete napoprvé rozumět, anebo ztěží, tak ten výklad zopakuji i 3x, i 5x v obměnách, bude-li o to zájem.
    DOGA
    DOGA --- ---
    Pořád mi nejdou z hlavy ty další časové dimenze....tady je článek o jakémsi profesorovi fyziky, který s tím přišel oficiálně před dvěma lety StevenWeinstein
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Ve vedlejším klubu ( kam mě zakázali vstup ... "demokraticky" ) nějakej W_2 položil otázku : ad cerne diry/gravitace.... muzete me nekdo dat vysvetleni na tuto otazku (staci treba nejakej odkaz, ale nemuzu nic nikde najit)? :
    To co prekona horizont udalosti uz se "nikdy" nedostane ven. Okej, ale jak je tedy mozne, ze ma cerna dira tak obrovskou gravitaci?

    Umí někdo zdejší na takovou otázku odpovědět ? Já mám odpověď připravenou ale nejsem si její správností jist. A protože se urážek bojím jak čert kříže, ( respektive je nesnáším asi tak jako někdo nemá rád špenát ), tak jí sem zatím nedám.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    GULLSY: Když si představíš pomyslný okraj, námi zvaného nekonečného vesmíru, nejzazší prachové mračno, nebo galaxii, ze které je jedním směrem výhled jen do černa, pozor : z naší pozorovatelny je dohled až do vzdálenosti 10^27 m. A když budeš uvažovat "co" vidí pozorovatel na "konci vesmíru" ( konec pozorovatelný pro nás ) tak On uvidí zřejmě také kouli čp do vzdálenosti 10^27 m. Proto nemůžeš říkat, že On kouká do ""do černa""....tak se rozpíná do toho černa, a "tlačí" před sebou prostor, greenokraj ve vzálenosti 10^27 m se možná rozpíná ( podle tvrzení pozorovatele z naší pozorovatelny ) ale rozhodně ten "okraj" netlačí ( ani v uvozovkách ) před sebou prostor. Jak bys to chtěl dokázat ?který svou přítomností vytváří. To říkají fyzikové. ? to říkají fyzikové, že se prostor vytváří za hranicí pozorovatelnosti ? Myslím že neříkají. Já bych se klonil k už zmiňovanému názoru, že možná od "vzruchu", jímž byl Big Bang, se čp vlní do nezvlněného euklidovského čp nekonečného...atd. Debata příště bude-li zájem.

    Vlastně tím to tvoje "KAM" popírají, protože, TAM, kde není ani hmotou dopravený, "dotlačený" prostor, natož pak přímo hmota, podle nich není vůbec nic. ?? Fyzikové se zarputile vyhýbají na takové otázky odpovídat. Raději prohlásí, že takové otázky nemají smysl. A jsou z problému-od problému venku.

    Druhá možná úvaha je, že vesmír je V NĚČEM a rozpíná se uvnitř k jeho okraji, který je doposud nezahlédnutelný, jelikož je stále ještě příliš daleko. zajímavé je, že foton k nám z "okraje" vesmíru, tedy z hranice pozorovatelnosti letí ( a doletí !!!! ) 13,7 miliadr let ( já mám teoreticky spočítané číslo 14,24 miliadr let ) a další fotony ze větší vzdálenosti také k nám letí, ale ještě nedoletěly.Tato úvaha v sobě nese i možnost, že rozpínání není působeno prvotní kinetickou silou velkého třesku, podle mě Big Bang není následek síly nějaké, ani následek nějaké nahromaděné energie ! Třesk je tichá bez-energetická událost, "špitnutí", ( v důsledku principu střídání symetrií s asymetriemi ) po němž se zahajuje křivení čp a křivení jak víte vede k tvorbě nejen hmoty ale i polí a tedy i síly....takže síla "se rodí" né big-bangem či v něm, ale po něm, později a to v důsledku nového stavu čp ( prvním pobigbangovým stavem zřejmě byla ona "čp pěna", pak pole "první síly a dál druhé síly atd. a dalších hmotových částic...ale trvalým působením onoho NĚČEHO, na vše, co je uvnitř. "síla" není "něco" co vytváří-vyrábí "něco" uvnitř... Pokud byl před big-bangem plochý nekonečný euklidovský čp, pak mohlo k tomu narušení symetrie dojít kdekoliv ( a "kdykoliv" ) a hned nato se šíří ono zvlnění či křivení či pěna čp a další různotvary křivého čp všesměrně "do" toho plochého eukl. časoprostoru....a tím se rodí síly, hmota a další jevy ve vesmíru.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Milí, přítelé, samozřejmě, že tu můžete svobodně říkat co chcete (( krom urážení a ponižování jeden druhého !, to mažu nekompromisně )), ale dovolil bych si poznámku, i prosbu, že bych nechtěl, aby se z tohoto klubu stal kalejdoskop všeho možnýho i nemožnýho, nebo bulvár. Proto, ač nerad, některé příspěvky vymažu. (( pokud podobné příspěvky opět příště dodáte, nevadí, říkejte co chcete, nezakazuje se, ale bude-li to až moc od tématu, mažu.
    O.K.?
    SVANC
    SVANC --- ---
    GULLSY: Žádné zvenčí není, v tom je ten vtip :).
    SVANC
    SVANC --- ---
    GULLSY: Ta analogie popisuje pouze fakt, že k žádné hranici se nedá dojít. Možná se pletu, ale připadá mi to, jako by sis náš vesmír představoval jako něco, co má někde nějakou hranici ("Té hranice dosáhnout nelze, ovšem lze cestovat směrem k této hranici"). Ale takhle to alespoň já nechápu - ten prostor je zakřiven sám do sebe a žádná hranice, ke které by bylo možné se blížit, prostě neexistuje.
    SVANC
    SVANC --- ---
    GULLSY: Míč je jen pokus o analogii :). Prostě když budeš dostatečně dlouhou dobu cestovat "jedním směrem", tak se dostaneš zase tam, kde jsi byl, akorát o nějakou tu miliardu let později. Ale třeba to chápu úplně blbě...
    SVANC
    SVANC --- ---
    GULLSY: Žádná hranice ke které by se dalo blížit nebo jí dokonce dosáhnout neexistuje. Podobně jako neexistuje hranice třeba při cestování po vnitřní ploše nafouknutého míče.
    SARF
    SARF --- ---
    GULLSY: no tomu dost dobře nerozumím, jak to myslíš. Otázka cestování "za hranici současného vesmíru" mě nijak netrápí, protože té hranice nelze nikdy dosáhnout. Představuju si to jako když se nafukuje balónek /s tím, že nepraskne/ - zabírá další a další prostor kolem sebe /vesmír jej nezabírá, ale tvoří/, a to rychlostí světla, takže "cestovatel" nikdy hranice té bubliny našeho vesmíru nemůže dosáhnout. Taky si nepředstavuju, že vlivem zakřivení se někde různé části prostoru zabraného vesmírem "potkají". Samozřejmě je otázka multiversa - jestli náš vesmír jednou nenarazí na "hranice" nějakého jiného vesmíru ...

    Důsledek toho by byl, že na jednu stranu vlivem stále dokonalejších přístrojů "dohlédneme" pořád dál do hlubin vesmíru, ale na druhou stranu ten zvětšující se prostor našeho poznání tvoří čím dál tím menší procento našeho vesmíru ...
    SARF
    SARF --- ---
    GULLSY: já bych se laicky přiklonil k tomu, že vesmír se nerozpíná v prostoru, ale svým rozpínáním prostor vytváří. Tím bych se zbavil i problému, že ve stádiu inflace rozpínání dosahovalo nadsvětelných rychlostí, což kolïduje se zavadenou fyzikou ... ale opakuju, jsem laik, který si akorát přečet pár knížek.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    XL1: To je otázka, která trápí všechny laiky ( odborníci si s ní nelámou hlavu ). Já bych nabídl toto vysvětlení : Vesmír, respektive časoprostor v Big Bangu nevznikl. Čp byl už před BB nekonečný, ovšem plochý, bez hmoty, bez polí, byl jaksi inertní, " ani ryba-ani rak" a především tedy plochý euklidovský. V big Bangu se nastartovalo "křivení-vlnění" toho časoprostoru. A co to udělá s tím n e k o n e č n ý m 3+1D časoprostorm ? ( já tvrdím, že čp je 3+3D, ale o tom nyní nechci se rozvádět ). Bude-li se nekonečná přímka přímá vlnit, tak "jakoby" je delší, jakoby se úsečky na ní "natahují" ; dtto objemově : bude-li plochý vesmír se křivit např. kružnice přecházet do elipsy a elipsa do paraboly, pak jakoby se natahuje. Pozorovatel v libovolném bodu prostoru ( časoprostoru ), který má "konstantní" velikost pak pozoruje "vně sebe" jakoby se tento křivý prostor natahoval... ; prostě se domnívám, že z titulu křivení čp dochází k jevu a vjemu o rozpínání původně nekonečného euklidovského čp který už není euklidovský, přesto stále nekonenčný, ale křivý. Dokonce si myslím, že vesmír realizuje p r o m ě n y čp tak, že euklidovsky plochý vesmír je tu stále ale "v něm" jakožto "soustavě-rastru" jsou vnořeny další stavy nějak křivývh čp, zvlnobalíčkovaných čp ..... připomíná to i možnost že vesmír má opravdu mnoho dimenzí i délkových i časových a chceme-li sti to "rozškatulkovat" tak první tři dimenze 3+3D zůstanou ploché furt a v nich bude kdekoliv "se konat" v k l á d á n í nových dimenzí, které se nějak vlní, křiví a vlnobalíčkují...čili v 3+3D euklidovském čp je pěna čp ( chaoticky křivá pěna ) a klidně tuto pěnu na planckovských škálách "přehlcuje, proplétá, pohlcuje jiný stav čp-dimenzí a ty pak jsou součástí jiné stavby-konfigurace dalších dimenzí křivých zvlněných které "ty malé polkly".
    Vážení, vím, je to filozofie a né fyzika, ale i ta je nutná pro evokaci myšlení a nových nápadů, které běží všem lidem hlavou a rodí se tím nové poznatky.

    Takže pane XL1 otázka nezní : "kam" se rozpíná vesmír, ale tak, že nekonečný vesmír zahájil v čase t = 0 křivení dimenzí a to pak vede u pozorovatele k "domněnce" že se čp rtozpíná, tedy zvětšuje. Dokonce je možné, že předbigbangový vesmír euklidovský plochý začal své křivení "v jednom bodě-lokálním místě a toto křivení-vlnění čp se šíří do kulové plochy všesměrně...kam nedosáhlo toto vlnění čp tam je ještě čp plochý.
    XL1
    XL1 --- ---
    jen taková menší otázečka : KAM se rozpíná vesmír?
    SVANC
    SVANC --- ---
    JOSEFDRUHY: Po takto milém pozvání se omezím jen na jednu radu. Až se Vám zase ztratí článek, se kterým právě polemizujete, zkuste třeba tohle :-)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam