Zdravím Honzu
Radil jsem ti dobře : buď, chceš-li zůstat na Aldebaranu, musíš diplomaticky proplouvat,.. anebo držet hubu. Pokud to neuděláš ani tak ani tak, tak tě Hála vyžene a zamkne ti přístup. Aldebaran, to je soukromý web, přestože se platí z našich daní nás všech, nikoliv škola nebo soukromá osoba....takže musíš dodržovat "preambuli" fóra, tj. že se sem nesmí (do)dávat názory, které nejsou v souladu se soudobou fyzikou, jsou nevědecké, jsou tvé soukromé osobní, respektive nove, názory které neodsouhlasil pan diktátor Hála.
Pochopil si ?
K té mrtvé a živé kočce ti řeknu ve stručnosti můj názor : Časoprostor je na Planckových škálách velikostí ( i velikostí časových intervalů i velkosti délkových intervalů ) "zpěněný“. Je to časoprostorová pěna, vakuum dimenzí "vře" a tím pádem když bys byl pozorovatelem na této miniúrovni v tom mikrosvětě, tak bys snímal informace do plochy, na plochu ; čili na nějakou průmětnu dvourozměrnou. Otázka : jak bys snímal do průmětny sínusoidu ? v poloze "an fas" ? , a jak bys jí snímal kdyby sínusoida byla kolmo na tvou pozorovací průmětnu ? Promítla by se ti jako přímka !!!!! A když si na sínusovku ( co leží v rovině kolmé na tvou průmětnu, a ty jí vidíš jako přímku ) nakreslíš malé intervaly-úsečky, pak se tyto úsečky budou na tvé průmětně promítat do pravidelných "zhuštěnin" a "zředěnin". Prostě na přímce v průmětně se objeví úseky s hustými intervaly kratšími, malilinkatými a úseky zředěnin kde jsou intervaly větší. Kdyby ta sínusovka měnila tvar a byla stále strmější s větší amplitudou, pak by se na průmětně promítaly ty "zředěniny a zhuštěniny" výrazněji. Koukneš-li na ten průmět sínusovky "z větší dálky", najednou jako bys viděl úseky "bílé" a úseky "černé", čili abstraktně by si pozoroval „bod“ a nic, a bod a nic, a bod a nic…,"kousek" přímky - úsečky a následně "kousek mezery" a ...atd. ; čili "kousek "něco" kousek "nic" ... čili úsečka - mezera - úsečka – mezera, atd. Prostě : na Plankocých škálách v té časoprostorové pěně se tato pěna "p r o m í t á" na průmětnu jako šachovnice „malých nenulových bodů a mezer“ , čili "něco" a nic", jako úsečka a mezera, čili jako "kvantum“ a „nic“...proto se říká že čp je "kvantován", je rozdrcen na kousky nespojité. ( to se ovšem pozoruje jen v průmětně…jinak je stále ten čp křivý spojitý !! ) Časoprostor je na mikroúrovni křivý, velmi křivý, zvlněný, a ...a dokonce je tam i "převlněný" do podoby, kterou lze nazvat "vlnobalíček" z dimenzí délkových i dimenzí časových. Ve velkých měřítcích svět kvantován není, čp je spojitý, ... protože v makroměřítcích se křivosti mění, "natahuje, vyrovnává" a velkoškálový vesmír ( v úrovních lívanců galaxií ) je už téměř plochý. Poslední křivostí je křivost "parabolická" !! a tou je gravitace. !! Posloupnost křivostí ( po Velkém Třesku ) je, je nevyčerpatelná, je : od paraboly ( coby první člen posloupnosti ) až po tu čp pěnu ( poslední člen posloupnosti ), respektive : Posledním členem posloupnosti všech "použitých" křivostí jsou vlnobalíčky a nejsložitějším vlnobalíčkem je DNA . Až jednou lidé prozkoumají šroubovici DNA až k jejímu začátku, zjistí, že tam „na začátku té šroubovice“ je ona DNA ( prvním členem posloupnosti ) ve tvaru matematické formulace prvního zákona „po Třesku“, pak se další zákony „tvoříů souběžně s realizací „artefaktů z dimenzí veličin čp a… a celkově, celá DNA, že z DNA nakonec ( na konci šroubovice ) vyčteme tu "teorii všeho". DNA je právě zápisem všech fyzikálních zákonů a principů, i stavby hmotových „prvků“, které prošly vývojem jako "schválené náhody".
Proto, milý Honzo, lze říkat, při popisu kvantové mechaniky, že kočka je jednou živá a jednou mrtvá, protože tím se chce říci , že čp na Planckových úrovních není spojitý, že se střídají „dva stavy“…0 a 1 Nic a Něco“ atd., a že je jeho struktura zrnitá, proto jednou „jako“ pozorujeme kočku živou a vzápětí mrtvou.
Přemejšlej o tom i o tom že papoušci jako je Hála nevymyslí nikdy nic pro vědu, jen jsou tu na světě pro pohlavkování jiných.
Josef 10.04.2013