pokud si ten zmineny document vytisknete & s nim v ruce budete sledovat moje komentare, tak nemuze byt nejmensich pochyb, o kterem miste dokumentu je prave rec. co konkretne je spatne explicitne uvadim. ukazuji kde jsou chyby (& jake) & co neni jasne (treba caste objeveni se noveho nedefinovaneho symbolu).

delal jsem to opravdu poctive, bez nejake snahy neco zamlzit.

jestli jsem v nektere pasazi nevyjadril dost jasne, staci se zeptat. tak jak to delam ja, kdyz necemu ve vasem textu nerozumim.

ta kritika je odborna v tom smyslu, ze uziva zazite matematicke konvence, tak jak se uzivaji v odbornych sdelenich napric celym svetem.

nevim, co od kritiky ocekavate, ale to co vam poskytuju ja, je podle me uzitecne, protoze vam to umoznuje zbavit vasi praci chyb, ktere snizuji jeji verohodnost & snizuji kvalitu. vzhledem k tomu, ze vy matematiku neovladate, tak jak chcete, abych vam predvedl dukaz? ten bude zase matematicky, takze mu nebudete rozumet. v opacnem pripade byste si ty chyby mohl najit & odstranit sam.

z toho co pisete jakoby plynulo, ze tomu co vam pisu (pro dobro vase nebo aspon pro dobro vasi prace) neverite, & tim naznacujete, ze mym jedinym motivem, proc to pisu, je vasi praci ocernit.
proc bych to, propanajana, delal?
vy ted mate jedinecnou moznost vasi praci konecne odladit, odstranit z ni to, co tam nesedi, & misto toho me narknete z falsovani? to je dost divna spoluprace, nemyslite?

pokud jste presvedcen, ze vase prace zadne chyby neobsahuje, pak zadna kritika neni potreba. pokud se domnivate, ze tam nejake chyby jsou & vy nejste schopen je odhalit, pak vam nezbyva nez duverovat nebo se tu matiku naucit.

co vic byste si pral? jakou jinou kritiku chcete?

nic ve zlem, ale o jakem kontextu to hovorite? vzdyt jsem vam uz nejednou rikal, ze nejvetsi slabinou (zatim) je prave ta neucesanost. vase uvahy jsou roztrouseny ve spouste dokumentu, ktere na sebe nenavazuji, jsou doslova roztristeny, chybi strukturovanost & logicka nazaznost. ja na jednu stranu chapu, ze clovek si dela poznamky, jak se mu v hlave roji myslenky. to je naprosto v poradku, ja to delam taky. ale kdyz se to pak ma predlozit k posouzeni nekomu jinemu, tak je potreba to prevest do citelne formy. takze ten kontext se dost tezko hleda. dokonce bych rekl, ze neni v lidskych silach ho najit.

vy jste zalozil tenhle prostor k tomu, aby mohla byt HDV podrobena kritice. dokonce k tomu sam vyzyvate. ja vam chci vyhovet. & tak tedy kritizuju. ukazuji vam, kde vidim slaba mista. jak s temi informacemi nalozite, to je ciste vase vec. budto kritiku prijmete nebo zahodite. ciste na vas.

ja nejsem fyzik, ani nemam zadne ambice zazarit na fyzikalnim nebi. nemuzete me tedy podezirat z toho, ze chci vasi teorii shodit jenom proto, ze ji stvoril laik. nemam na tom zadny osobni zajem. pokud tu pisu & dokladam, ze je text nesrozumitelny, tak ho tak opravdu vidim. & duvodem neni moje matematicka nekompetence. matiku zvladam docela dobre.

nema cenu to rozebirat cele, protoze
1. z niceho nic se objevuje rovnice c²=w²+w². protoze c= 300 000 km/s, je w= 212 132 km/s. co je vlastne w, neni nikde receno.

2. & tady je ten kamen urazu : v dalsich upravach je skolacka matematicka chyba. z obecnych vyrazu pro Lorentzovu transformaci (podotykam, ze k uplne stejnemu vysledku by se dislo bez zbytecne manipulace se symboly & indexy) je vybran jeden jediny specialni pripad pro w=212 132 km/s & pro tento specialni pripad je vypocteno, ze Lorentzuv faktor je roven podilu w/c. & pak je tento konkretni vyraz opet dosazen do obecneho vzorce. to je hruba matematicka chyba.

dokument konci nekolika invektivami. nejpozoruhodnejsi je, Lorentz je obvinen z tooho, ze nepochopil Pythagorovu vetu. pritom cela jeho transformace neni nic jineho. & stala se zakladem teorie relativity.

zde se rika, ze symboly v puvodnim Lorentzove vztahu lze nahradit jakymikoliv jinymi symboly. konkretne misto t se dava t_v, misto t' se dava t_c, misto x se dava x_v.

spravne je receno, ze ty symboly (indexy) mohou byt jakekoliv. pak ale unika smysl takove manipulace, vsechny symbolicke zapisy jsou ekvivalentni, protoze popisuji jeden & tyz fenomen. je skutecne uplne jedno, jak si fyzikalni veliciny oznacime.

ALE

list 06 zacina smelym tvrzenim, ze kazda takova volba je spatna. nikde neni ukazano,v cem je spatna. vymyka se rozumu, ze na symbolu by mohlo neco byt spatne. protoze symbol pro neco je naprosto volitelna vec. rychlost = speed = velocite =Geschwindigkeit = rapido = u = v = ....

logicka vazba na rovnici (2.1) se uplne ztraci. je to formalne naprosto stejny vztah jako puvodni Lorentzuv, jen v nem vystupuji trochu jine symboly. ale najednou je tento zapis dobre.
to je hodne prapodivne. to je stejne jako rici, ze Pythagorova veta c²=a²+b² je dobre, ale z²=x²+y² je uz spatne.

jako zduvodneni je uvedeno, ze pouziti symbolu s indexem w vyhovuje rovnoramenemu trojuhelniku.
1. neni receno (& tedy ani jasne), co znamena "vyhovovat rovnoramenemu trojuhelniku".
2. neni receno (& tedy ani jasne), proc by zapis mel "vyhovovat rovnoramenemu trojuhelniku"
3. neni zrejme, jak zmena symbolu muze zpusobit, ze dva matematicky ekvivalentni zapisy najednou nejsou ekvivalentni.

na konci listu 06 je pak tvrzeni, ze vyraz c=Sqrt[2]*k*w vzesel z rovnoramenneho trojuhelnika. opet se najednou odnikud objevuje symbol k, jehoz vyznam neni ozrejmen. tato rovnice nerika vubec nic.
jedna strana trojuhelnika bude vzdycky nejakym nasobkem druhe strany trojuhlenika. odmocnina ze dvou nehraje zadnou roli, protoze je jeste nasobena symbolem k. jedine v pripade, ze k=1 (pak tam ale vubec nemusi byt), jde o pravouhly rovnorameny trojuhelnik. ale odkud se v Lorentzove transformaci vzal, to zustava zahadou.

na tenhle odstavec pada podezreni, ze je vysledkem zasadniho nepochopeni vyznamu Lorentzovy transformace. viz jakési „t“-bez čárky jako jedno tempo a jakési „t´“-s čárkou nebo bez čárky je n krát etalon a s čárkou n krát jiný etalon čili v Lorentzově transformaci mohu uvažovat, že mám/vycházím ze základní soustavy souřadnic dimenzí s nějakými zvolenými etalony pro čas i délku a pak, že „kamsi transformuji“ do jiné soustavy, kde jsou jiné etalony pro dimenze, anebo mi „po transformaci“ jiné etalony vyjdou en krát číslo.

Lorentzova transformace hovori zcela jednoznacne, co je t & co je t'. jsou to casy, ktere se nameri na dvou telesech, z nichz kazde ma svoji vlastni inercialni soustavu, & ktera se pohybuji vuci sobe relativni rychlosti v.
v zadnem pripade nejde o transformaci etalonu. pokud by nelo jit o transforamci jednotek (casu nebo delky), pak by t i t' byly stejne, ale lisily by se jednotkou (napr t=1 min & t'=1 s).

Transformace soustavy jedné do jiné soustavy nic jiného není, než porovnání dvou soustav ( číselně ) a zjištění/provedení korekce „vztahem“ …jakým ? no, právě takovým, co tvrdím, že vzešel z pootáčení soustav po kružnici ....
tohle tvrzeni je vylozene neplatne. transformace soustav je linearni prepocet z relativni/vzajemne polohy dvou teles na polohu globalni. transformace soustav je treba nasmerovani mapy tak, aby horni okraj mapy smeroval na fyzicky sever. transforamce soustav je, kdyz na mape vidim, ze odbocka ze silnice vedouci k jihu je vlevo, je z meho pohledu v pravu. vztah pro ten prepocet neplyne z zadneho pootaceni soustav po kruznici. jednak se otaceni deje kolem osy & jednak neni vubec nutne, aby se dve soustavy pohybovaly (& uz vubec ne zrovna po kruznici).

pootáčení soustav po kružnici ( tedy obecně po libovolné křivce a v aproximaci lze užít kružnici coby řez rotačním paraboloidem – řez vedený kolmo na časovou osu vývoje vesmíru, po které se soustavy pootáčí ).
za prve - libovolnou krivku nelze aproximovat kruznici. ani nahodou. libovolna krivka muze byt i primka & tu aproximovat kruznici je hloupost. libovola krivka ma libolne stupne krivosti, kruznice ma jeden jediny. navic dodavam, ze kruznci dostanu o rezem valce, kuzele, rotacniho elipsoidu ci koule.
zde se navic objevuje novy - opet nevysvetleny - pojem, osa vyvoje vesmiru.

napr. : prvni odstavec (list 01) je v podstate o nicem. rika spravne, ze zmenou jednotek se nezmeni nic nez jen ty jednotky. & pak dodava, ze jina cisla vedou k lepsimu pochopeni vesmiru. ovsem jak & jakym mechanismem, o tom neni ani zminka. pritom to je stezejni slozka toho odstavce.

odstavec druhy (list 02) : zde jsou nejake vztahy, aniz je uvedeno, jaky vyznam maji symboly.
prvni sada rovnic rika c>w>u. coz se da interpretovat tak, ze nejaka rychlost u je mensi nez rychlost w, ktera je mensi nez c, vzhkedem k tomu, ze vsechny rychlosti jsou mensi c, pak se to da zredukovat na w>u. ale vyznam takoveho zdeleni je pouze takovy, ze nejake dve rychlosti nejsou stejne. jedna je vyssi, druha nizsi. to je naprosto prazdne sdeleni.

dalsi sada rovnic uz nejsou rovnice. znamenka rovnosti ci nerovnosti nelze psat do citatele ci jmenovatele. dohaduju se, ze vyrazy v teto ade odpovidaji podilu vzdalenosti & casu, ale nikde nevidim, jaky vyznam maji ty indexy, ktere se tam najednou objevily.

dalsi (tedy treti radek rovnic) uz je matematicky vylozene spatne. za prve neni jasne, proc by se "veliciny" v nich obsazene mely blizit tu k jedne, tu k nekonecnu, tu k nule. za druhe, ty limity (tam kde figuruji ty nuly & nekonecna) takhle neplati.

na dalsim radku je pak uveden vztah mezi rychlostmi c, v, w, & u. (prestoze nejni nikde receno, k cemu se ty rychlosti vztahuji). konkretne:
v=c/Sqrt[2] (tedy vlastne v= 212 132 km/sec. proc?)
w=c/k/Sqrt[2]
u=c/2/k²

zcistajasna se objevil dalsi symbol (k) & nikde v textu neni uvedeno, co znamena. dale pak tam jsou nejake vztahy, ve kterych jsou "zmrsene" fonty, takze nevim, o cem vubec jsou.
& na konci druhe strany (list 03) jsou pak vztahy (kterym se z nejakych duvodu rika konvence), ktere jsou jen ekvivalentmim vyjadrenim tech predchozich tri, s vyjimkou toho, ze se objevuje nova dalsi velicina, x_HV, opet bez vysvetleni, co je to za velicinu.

kdyz to shrnu, tak prvni dve strany dokumentu neprinaseji zadnou myslenku. jsou tam jen nejake matematicke manipulace se symboly, jejichz vyznam neni znam. & tohle je persne to, o cem celou dobu hovorim. ten text je nesrozumitelny, neproniknutelny, nevim, o cem to vubec je.

dalsi text rozeberu v novem prispevku.

nezodpovezena pak zustava otazka, proc by to melo vyhovovat pravouhlemu trojuhelniku, & nakonec ani co to vlastne znamena.

jak do tohoto paradoxu zapada Thaletova kruznice, to mi neni jasne.

to je dost podivne, kdyz uvazime, jak vlastne ona sekunda vznikla. z obehu zeme kolem slunce (1 rok, 365 dni). den byl lidmi rozdelen na 24 hodin, hodina byla rozdelena 60 minut & minuta na 60 sekund.
zda se se mi dost neuveritelne, ze vesmir by si zvolil (bud nahodne nebo se zamerem) jednotku casu takovou, ze bude splyvat s pohybem "zrnka prachu", tedy zemekoule, kolem "kulicky hrasku", tedy slunce o 14 milliard let pozdeji.

ale tohle je podruzna vec, porad plati to, ze jednotky jsou volitelne & prepocitatelne, takze jejich zmena nemuze prinaset jinou informaci.