DOKIS:
Vyhoda abstrakniho zapisu je, ze muze mit libovolny (pokud lze nejak rozumne definovat) konkretni vyznam. Čemu říkáte „abstraktní“ zápis ? Tomu Vašemu anebo tomu mému ? Ten Vás není o nic lepší než ten můj. Kromtoho ten Váš ( a,b,c,d ) je totéž jako psát původně ( x,y,z,t ), a pokud k těm Vašim písmenkům přidáte jedničku či dvojku či co, tak to mé „vylepšujete“ pro-co-na-co-k čemu ?? Po zběžném shlédnutí Vašeho „zápisového návrhu“ nevidím velevýznamný posun ve vylepšení mého zápisu. Tedy zapisem HDV(a,b,c,d) jsem nikde nezahodil cas ani prostor, jenom je treba vysvetlit, ze "a" udava pocet prostorovych dimenzi, "b" pocet casovych a tak dale. A co to je „atak-dále“, že by „c“ bylo co ?, a „d“ by bylo co ?? A to myslíte vážně, že by jedno písmenko „a“ representovalo všechny dři délkové dimenze ( prostor ), a „b“ všechny dimenze časové ?…a kolik by jich bylo ?, dokonce všechny schovány v tom jednom jediném písmenku ??? Co potom by znamenaly ty číslice u toho písmenka „a“, „b“ ??? Už po pár minutách se mi zdá ten návrh velmi nepromyšlený.

Operaci nemyslim vlnobalicek, operaci myslim operace nad vlnobalicky, tj. "neco" co vezme (v tomto pripade) dva vlnobalicky a vrati jeden, ktery na tech dvou nejak zavisi. Pane,
Zaprvé : vlnobalíček „sólo-kus“, neprovádí, nekoná žádnou operaci. Pokud sestavíme „vzorečky“ pro každý jednotlivý vlnobalíček, jednoduchý vlnobalíček ( proton, neutron, elektron, kvark, lepton, foton, bozon, graviton a…a ještě pár částic, které příroda používá k tvorbě veškeré hmoty. víc nepoužívá ), pak u těchto vlnobalíčků mocniny nepřesáhnou počet 3 …a máme-li pak s takovými vlnobalíčky provádět operace, tj. spojovat je ve vyšší celky, ve sloučeniny chemické biologické, pak není nutné "operovat" s počty 60 dimenzí či 157 dimenzí na papíře ( v počítači ano ), další zápisová technika může zůstat v podobě jakou jí užíváme dodnes.http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/eb/eb_003.doc Pokud počítače, které by zpracovávaly složité interakce, ve kterých si nevíme rady jak to tam příroda sama dělá, tak to by spočítaly počítače v této dvouznakové řeči, ( s mnoha dimenzemi, např. až 1000 ) a zpět počítače převedli do řeči dnešní, klasické.
http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/eb/eb_006.doc ... atd.

Pokud jde o zahozeni indexu, tak ja nikde zadne nezahazuju. Zahaztujete tím, že navrhujete jiné značení, jiný zápisový mechanizmus Jenom navrhuji postup, kde nebude nutne je psat. A jak poznáte, že ve vlnobalíčku protonu je stejná nebo není dimenze délková jako ve vlnobalíčku neutronu, oba užily 3 dimenze délkové, ale každý jinou dimenzi…?? HDV(2,0,0,0) by se prevedlo na x1 proč přepisovat arabštinu do hebrejštiny ?

Take nikde netvrdim, ze vlnobalicek je mnozina. Ja rikam, ze by se dalo vzit mnozinu vsech moznych vlnobalicku a zkusit zkoumat vlastnosti te mnoziny. sice nevím jak, a zda by se v tom výsledku počítačové operace nakonec člověk vyznal, ale mě se zdá, že dosavadní zápisová technika chemie a biologie nám stačí a je dost přehledná. Moje vlnobalíčky by byly užitečné na pochopení jednoduchých „vzorců“ jednoduchých vlnobalíčků jak to příroda vyrábí z těch dvou veličin, pak dál se může přejít na soudobé zápisy.

Na takovou zmenu formalniho zapisu zadna siroka diskuse potreba neni. Jelikoz ten stavajici neni nikde siroce pouzivany, tak jde jen o to prepsat tech par existujicich vzorecku do noveho tvaru.

Opet jednou cas na terminologicko-definicni vsuvku :-)
JOSEFDRUHY: Zavadeni noveho formalismu je treba delat opatrne, aby nevznikal zbytecny chaos. Zapsat neco jako zlomek (nasobeni, deleni, mocnicny) a pak zakazovat deleni nebo logaritmovani dobra cesta neni. V tomto pripade bych doporucil pristup z obacne strany. Zavedeme si funkci, napriklad HDV(a,b,c,d), ktera mapujde 4 cela cisla do mnoziny vsech vlnobalicku. Napriklad neutron pak bude HDV(3,1,0,3) misto x^3*t^1/(x^0*t^3). V tom druhem muze cloveka prirozene napadnou provadet nejake matematicke operace, v tom prvnim neni jake. Ma to tu vyhodu, ze zkoumat vlastnosti HDV(a,b,c,d) lze i bez toho, ze presne vime, jak vypada, tj. jaky vlnobalicek presne vypadne z HDV(3,1,0,3).

Pokud ma byt nejaka operace dostupna, je nutne ji zavest. Vezmeme si treba SLOZ(A,B), ktera sklada jednoduche vlnobalicky do slozitejsich (napriklad atomy z neutronu, protonu a elektronu, ale lze zavest treba i pro dva atomy vodiku slozene do molekuly H2). Pak lze napriklad urcit, ze plati SLOZ(HDV(a1,b1,c1,d1),HDV(a2,b2,c2,d2))=HDV(a1+a2,b1+b2,c1+c2,d1+d2). Pokud prohlasime, ze tento vztah plati, pak z nej plyne komutativita, tj. SLOZ(HDV(a1,b1,c1,d1),HDV(a2,b2,c2,d2))=SLOZ(HDV(a2,b2,c2,d2),HDV(a1,b1,c1,d1)).

Zapis je navic snadnejsi, protoze netreba psat slozite zlomky a priadvat poznamky o zanedbani indexu. Zadne indexy tam nejsou, neni co zanedbavat.

Alternativne by slo definovat presneji tu mnozinu vlnobalicku (treba jako nejaky vektorovy prostor) a SLOZ primo jako operaci v tomto prostoru. Pokud se pak podari rict, jak presne vypada HDV(a,b,c,d), bude z toho najednou plynout kdeco dalsiho, potencialne zajimaveho.