Tykve

JANYNA: ahajo, takže jakože jsou některé vodnaté a jiné nevodnaté= masité. Už tomu rozumím. díky*

LALINA: Já tomu říkám masitější. Goliáš je takový víc vodnatý než hokkaido - nemá tolik živin, a proto se nedá přiliš jíst jako hlavní jídlo. I v minulosti se používal hodně pro dobytek, lidé ho jedli jen dobách nouze. Existuje spousta jiných odrůd, které jsou takové víc, řekla bych, bramborovité. Po uvaření nebo upečení vytvoří hmotu podobné vařeným bramborám. A to jsou ty opravdu chutné a výživné.

JANYNA: a čemu se říká masitější? copak v goliášovi jsou víc kosti? co se tím myslí?

FRUTAA1: Goliáše jsem ještě nepěstovala, jsem více na ty"masitější" druhy. Ale roste ti pěkně. :-)

aktuální stav, to jsem si prve nevšimla, že je to druh GOLIÁŠ, hehe
a dotaz - jak poznat, že jsou zralý? jednu tu menší jsem utrhla na zkoušku, ale nijak na ně nespěchám, hlavně ať jsou dobrý

Jak snadno poznat druhy dýní?

Tři nejčastější druhy dýní jsou: velkoplodá, obecná a muškátová. Snadno je poznáte podle stopky:

Stopka tykve obecné (vlevo nahoře) má výrazné podélné hrany, čímž se liší od tykve velkoplodé (vlevo dole) s kulatou stopkou. Stejně jako u tykve obecné mají plody tykve muškátové (vpravo nahoře) hranatou stopku, jejíž nasazení u plodu je výrazně rozšířené. Tykev velkoplodou (vlevo dole) poznáme podle kulatého a často ztlustlého nasazení stopky. Na povrchu stopky je korkovitá, síťová struktura.

Z příjemného článku na http://www.potravinovezahrady.cz/tykve/

Oproti té smetanové je hodně lehoučká.

JANYNA: jo, teď jsem jí snědla dvě misky.

ZUZKAOU: Zkoušela jsi osobně? :)

já kupuju dýně málokdy a jenom u práce, protože nemůžu vláčet ty kila tykví MHD nijak zdaleka....

ZUZKAOU: Dělala jsem je loni, ale byl to recpet s parmazánem (šel do těsta i na posyp). Osmažila jsem k tomu mírně čerstvá rajčata a bylo to vynikající.

JANYNA: jen co se něco urodí, tak se chystám na dýňové noky. Pyré, ricotta/tvaroh, vejce, krupice. K tomu jen šalvějové máslo a paramezán.
Pumpkin Ricotta Gnocchi Recipe | Simply Recipes
http://www.simplyrecipes.com/recipes/pumpkin_ricotta_gnocchi/

Po víkendu udělám na nástěnce přehledné rozdělení jednotlivých odrůd patřících do tří hlavních druhů. Odlišují se obvykle velice značně, já osobně mám ráda velkoplodé - různé typy hokkaido (je jich hodně, nejen ty známé oranžové a ty méně známé jsou i mnohem chutnější), dále vynikající Buttercup Bon Bon - moje chuťově nejoblíbenější odrůda a dále muškátové dýně. Za zmínku ještě stojí tykve typu Acorn (mají výraznou kaštanovou příchuť - vynikající pečené).

Měly by se tu také objevovat recepty, ty nás zajímají určitě stejně mnoho jako pěstování. :-)

Tykev muškátová, fíkolistá a pomíchaná

Tykev muškátová (Cucurbita moschata) má popínavý růst. Její stonek je hranatý, stejně tak je hranatá nezduřená stopka přisedlá k plodu. Plody jsou uprostřed zúžené, většinou nevýrazně zbarvené. Dužnina bývá krémově zabarvená a má vysoký obsah cukru a beta-karotenu. Jednou z nejznámějších odrůd je Butternut („máslový oříšek“). Název se odvozuje od máslové konzistence dužniny, kterou získá po její teplené úpravě. Jakoby oříškovou chuť vykazují plody za syrova. Výborná je pro zapékání, na výrobu zavařenin nebo marmelád.

Tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia) má také popínavý růst. Listy jsou dlanitě vykrajované a připomínají listy fíku. Plody jsou zeleno-bíle mramorované a jejich dužnina je bílá. Tato tykev se v našich podmínkách využívá např. jako podnož pro skleníkové okurky, neboť zvyšuje jejich odolnost k půdním houbám a částečně k chladu a suchu. V jižních zemích se plody vaří nebo konzervují. Tykev fíkolistá se od ostatních druhů kulturních tykví výrazně liší, a to zejména tím, že se vyznačuje uniformitou ve velikosti, tvaru i barvě plodů.

Tykev pomíchaná (Cucurbita mixta) zahrnuje různé formy vzniklé křížením. Nejvíce se setkáváme s drobnoplodými formami oválného tvaru. Zbarvení je velmi pestré a uplatňuje se zejména do trvanlivých dekorací a aranžmá a oblíbená ja také pro jedlá a chutná semena.

Tykev velkoplodá

Tykev velkoplodá (Cucurbita maxima) pochází pravděpodobně z Peru. Zde se pěstovala již kolem roku 1800 př. n. l. Tykev velkoplodá má poléhavý charakter růstu a vytváří velké mohutné rostliny s plazivými výhony několikametrové délky. Stopka plodu je oválná a měkká. Variabilita odrůd je značná, známější jsou zejména odrůdy s velkými plody, které dosahují hmotnosti kolem 20 až 50 kg. V Guinessově knize rekordů se uvádí, že nejtěžší dýně na světě vážila téměř 450 kg. Sklízí se plně vyzrálé plody, které se zpracují hned po sklizni anebo se uloží do zimy nad 10°C. Plod tykve velkoplodé (často též nazývána turek) bývá nejčastěji zpracováván na kompoty, ale může být také využit k přípravě marmelád a náplní do pečiva.

Rozšířená je odrůda tykve velkoplodé Goliáš, která má oranžové plody. Narůstá však také význam odrůdy Hokkaido, jejíž plody jsou značně menší a také mají oranžovou barvu. Dužnina je sytě oranžová, bohatá na karotenoidy, mírně nasládlá a aromatická. Je velmi dobře skladovatelná.