BLOWUP: Mícháš dojmy s pojmy.
1) Lopatka není nebezpečný odpad, je to inertní kompozit, stejně jako trup jachty nebo nárazník auta. Žádná speciální pec není potřeba, pálí se to v cementárně kvůli písku.

2) Že se ti nelíbí, je estetika, to ti neberu, ale nepiš něco o hovnech :)
Já při roadtripech polskem, pobaltím, německem, španělskem a dalšíma státama ty větrný obry pozoroval s údivem a bral je tak, že ke krajině patří. Monumenty lidského usilí pro lepší svět.

3) Že se nevyplatí a že je ekonomický nesmysl ... to jsme tu už řešili a jenom to ukazuje na tvojí tupost a omezenost a nemožnost přijmout nové reality.

BLOWUP: Kdyby to byla jen spalovna, zbyde ti hromada bordelu. V cementárně se z lopatky stane beton. Doslova. 70% hmotnosti lopatky (sklo) neshoří, ale přemění se na stavební materiál místo písku, který nemusíš těžit v lomu. Materiálové recyklace.

Pryskyřice je z ropy. Ale ta ropa byla vytěžena před 25 lety a celou tu dobu vyráběla elektřinu. Teď se vezme a spálí MÍSTO toho, abych se vykopalo uhlí. Je to efektivní využití odpadu, který má lepší výhřevnost a méně síry než uhlí, které by tam cementárna jinak hodila.

Ale chápu, je těžký bejt proti těm zlejm větrníkům a OZE pokroku, kterej je pro planetu lepší než nonstop pálení uhlí, plynu, benzínu a nafty. Nemluvě o tom, že i ten pokrok v materiálu lopatek probíhá, aby bylo vše o řád ekologičtější.

LACIF: tyhle úvahy jsme tady už vedli a zatím to vypadá, že tyto scénáře se budou objevovat možná o víkendech nebo svátcích. V týdnu to sežere průmysl a případně se vyplnou plynovky.

Myslím, že nějaké ty centralizované bateriové úložiště už nějak vznikají právě i bez závislosti na jakékoliv výrobě (ale tím si teda jistý nejsem).

A přesně, jak píše OMNIHASH, víc pak budeš platit za přenosovou soustavu. Takže tím OZE na baráku pořád něco ušetříš + musíš počítat i s budoucím BEV, kde ta úspora bude ještě o něco vyšší.

BLOWUP: Recyklace je způsob využití odpadu, při níž jsou odpadní materiály přepracovány na produkty, materiály nebo látky, ať už pro původní, nebo jiné účely.... přepracováno na cement, což je potřebné. Kdyby se to přepracovávalo na CO2, tak to dobré není ;)

"sklolaminat, kterej se neda pouzit skoro na nic, a ani se nerysujou nejaky moznosti vyuziti v budoucnosti"

Co-processing v cementárnách je v současnosti absolutně dominantní metoda recyklace lopatek v Evropě (tam, kde je zakázáno skládkování). Je to jediné řešení, které zvládá průmyslové objemy.

Evropa: Odhaduje se, že 85–90 % všech kompozitních odpadů z větrných elektráren, které se neskládkují, končí v cementárnách. V zemích jako Německo, Rakousko, Holandsko nebo Dánsko je to de facto standard, protože skládkování tohoto materiálu je legislativně zakázáno (tzv. landfill ban).

Pro cementárny to není jen "likvidace", ale náhrada vstupů.

1 tuna rozdrcených lopatek nahradí v peci:
cca 0,5 až 0,6 tuny uhlí (organická pryskyřice hoří a dodává teplo).
cca 0,2 tuny primárních surovin (skelná vlákna se taví na oxid křemičitý – SiO2 – a stávají se součástí slínku namísto písku).
Emise: Použití 1 tuny kompozitu snižuje emise CO2 cementárny o cca 110 kg (protože pryskyřice má nižší emisní faktor než uhlí a ušetří se těžba písku).

--
(odpověď je z gemini 3 pro, takže to berte jako přehled a factcheck si proveďte sami, ale pořád je to trochu jiná realita než se tu někteří snaží dávat)

Mechanická recyklace (Co-processing v cementárnách)

Proces: Lopatky se rozdrtí na malé kousky.
Využití: Drť se přidává do pecí při výrobě cementu.
Energetická složka: Pryskyřice (plasty) shoří a slouží jako palivo, které nahrazuje uhlí.
Materiálová složka: Skelná vlákna se taví a stávají se součástí slínku (základní složka cementu), kde nahrazují písek nebo jíl. Tím se snižuje potřeba těžby primárních surovin.


Chemická recyklace a pyrolýza

Pyrolýza: Tepelný rozklad bez přístupu kyslíku. Umožňuje získat zpět uhlíková nebo skleněná vlákna a uhlovodíky z pryskyřice. Kvalita recyklovaných vláken je však často nižší než u nových.
Solvolýza: Chemický rozklad pomocí rozpouštědel a tepla/tlaku. Cílem je rozpustit pryskyřici a získat čistá vlákna. Jde o energeticky náročný proces, který je zatím spíše ve fázi vývoje a pilotních projektů.


Opětovné využití v architektuře a infrastruktuře (Re-use)

Mosty a lávky: Díky své nosnosti a délce se lopatky používají jako nosníky pro cyklostezky nebo pěší lávky.
Městský mobiliář: Části lopatek se řežou a upravují na lavičky, zastávky MHD nebo přístřešky pro kola.
Dětská hřiště: Využití dutých částí jako prolézaček nebo tunelů (např. projekt v Rotterdamu).
Protihlukové stěny: Nařezané kusy se skládají do bariér podél dálnic.

...

a samozřejmě jsou už recyklovatelné lopatky a vývoj jde, ale pojdme se soustředit na něco takového u zdroje, u kterého je jeho eko náročnost popsaná horem dolem a pojďme ignorovat nevýhody spalování a minimalizovat jeho dopady

BLOWUP: coz je mimochodem i duvod, proc treba pri certifikacich na udrzitelnost staveb jsou vsechny kompozitni materialy zakazany, figurujou jako "Sondermüll" bez jakykoli moznosti recyklace.

R_U_SIRIOUS: to ma svuj duvod: velka cast toho odpadu z vrtulek je sklolaminat, kterej se neda pouzit skoro na nic, a ani se nerysujou nejaky moznosti vyuziti v budoucnosti. Kov jde naopak recyklovat skoro 100%.

U jadernejch odpadu to bylo a je to samy, ale existujou tu ve spojeni s novejma technologiema moznosti ze tomu nekdy bude jinak.