• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAALKOHOLISMUS ANEB PŘESTÁVÁME CHLASTAT,UŽ NÁS BYLO DOST,RADY,TYPY,ZKUŠENOSTI...
    KEB
    KEB --- ---
    DHA: pochlubíš se, jak takový sezení s psychoterapeutkou probíhá a co jste řešili? Docela by mne to zajímalo, ale pochopím, když ne :)
    SA_KRA_
    SA_KRA_ --- ---
    Psychiatri jsou taky jen lidi - nekteri to delaji jen pro penize, nektery to bavi.
    Je to o lidech, predepisovacum prasku bych se vyhnula obloukem.
    Me treba psychiatricka na oko moc nepomohla, nicmene jsem diky ni dosla k naprosto zasadni veci - moje piti je dusledek shitu, ne pricina.
    Cim vic se soutredim na uhlazovani jednotlivych "hrbolu" v mym zivote, tim je to lepsi, i kdyz se za alkoholika davno nepovazuju.
    KEB
    KEB --- ---
    FRDK: Známý prošel odmašťovnou (Kroměříž), pak mu byl (asi nejsem si jistý jak přesně to funguje) přidělen psychiatr jako konzultant při potížích a známý si ho nemohl vynachválit a říkal, že mu hodně pomohl. Podotýkám, že už je víc jak deset let suchej, jak saharskej písek :)
    FRDK
    FRDK --- ---
    Moje zkušenost s psychiatrem odpovídá tomu, o čem tu píše
    DAREBAK: - velmi povrchní a bleskurychlé určení diagnozy (imo nesprávné a banalizující), souhlasím, že (někteří) psychiatři = předepisovači prášků. Přestal jsem tam po dohodě docházet (i užívat léky) s tím, že jsem si do budoucna nechal otevřené dveře, kdyby bylo potřeba, kdyby psychické problémy opět eskalovaly a dál jedu na vlastní pěst.
    Zastavil jsem se, ujasnil priority a jde to :)
    Přiznám se, že před měsícem na Ukrajině jsem si jedno pivo k večeři dal (bylo mi žinantní v té stylové kolibě pít kolu, blbý dúvod, vím), byla to svým způsobem asi zkouška, žádný spouštěč se nekonal, abstinuju nadále, vím, co chci a taky vím, že nic není vyhráno a boj to je pořád a bude.

    Aktuálně včera mě něco docela hodně potěšilo. Již během zimy jsem se na pár akcičkach potkal s kamarádem, který když zaregistroval, že nepiju, projevil zájem a vyptával se mě, proč jsem přestal, co mě k tomu vedlo, jak to probíhá a tak podobně a opakovaně se vyjádřil, že už nějakou dobu pociťuje, ze má s chlastem taky problém a přemýšlí, že by to chtěl začit trochu kočírovat, pokaždé, když jsme o tom mluvili, byl více či méně ožralý, bral jsem to s rezervou. V pátek jsme se opět setkali na fesťáku/kalbičce a řekl mi, že vúbec nebude pít, že chce vyzkoušet, jestli to vydrží a dokáže se i tak dobře bavit. Měl jsem radost, když jsem viděl, že to skutečně dodržuje a mile mě překvapilo a potěšilo, když mi kamarádka včera před rozloučením sdělila, že v mé nepřitomnosti řekl, že jsem ho k tomu inspiroval a jdu mu příkladem :))
    Koneckonců mě taky hodně povzbudil ten kámoš, který to zatnul už dva roky přede mnou, hodně jsem na něj myslel, přestože první rok jsem nevěřil, že to dá (možná si to taky tak trochu přál) a on nepolevil a vytvořil mi tak v okruhu přátel a známých víceméně ojedinělý příklad, že to zvládnout lze. To, že teď já můžu něco podobného udělat pro někoho jiného je další malý důvod pro to vytrvat a nepolevit, nezklamat.
    Jsem po protančeném víkendu téměř beze spánku a následné noční celkem vyplesklý (ale nabitý zážitky), snad to dává hlavu patu a já teď jdu konečně chrnět :)
    KLATIC
    KLATIC --- ---
    KLATIC: pravidly...fuj :)
    MERISCZ
    MERISCZ --- ---
    KLATIC: právě :-(
    KLATIC
    KLATIC --- ---
    MERISCZ: problem s temihle pravidli je, ze po tom tretim pivu uz o pravidlech nerozhodujes jen ty, ale ty + 3 piva....
    ANDR3_I
    ANDR3_I --- ---
    DAREBAK: já chápu jak to myslíš a v tomhle s tebou naprosto souhlasim, jen ten předešlej příspěvek vyzněl dost negativně. Nezapomeň že většina lidí si taky ze dne na den nepřizná jak moc velkej má problém a v jakejch je sračkách, nebo že na ten problém nestačí sám, a potřebuje pomoct, a od toho jsou právě odborníci a léčebny. To jak člověk s tou pomocí naloží už je vždycky na něm... Ale pořád lepší vyhledat pomoc když se v tom člověk patlá sám a nejde mu to než to vzdát úplně ;)

    Né každej dokáže přestat chlastat na první dobrou, jinak by nebylo tolik alkoholiků :D
    DAREBAK
    DAREBAK --- ---
    ANDR3_I: ja nesoudim. ja jen popisuji, co se bude dit. neexistuje zadna zazracna pilulka. hromada lidi, zavislych lidi - na cemkoli, si bohuzel mysli, ze to tak je. ze se nekam prihlasi, ze nekam zajdou a najednou je po problemu. nebo ze udelaji ten zazracny krok priznani si problemu a neco je osviti a oni budou stastni do konce zivota. realita je jina. ten clovek musi zabojovat. musi kus sebe utratit! chlasta? vyhovuje mu to? at chlasta. nevyhoje mu to? no tak at nechlasta. ano, popovidani si muze rozsirit obzory a ziskat tempo, ale ta prava legrace je uvnitr zavislaka. priznani problemu je jen o pozornosti, nemusi to znamenat chut bojovat...
    ANDR3_I
    ANDR3_I --- ---
    DAREBAK: možná bych byla opatrnější s těmi soudy, čim víc se o tuhle problematiku zajímám, tim víc se dozvídám jaký je propastný rozdíl mezi závislostí ženy a závislostí muže. A né každý všechno zvládá sám, myslím že rozhodnutí jít do léčebny už je samo o sobě nelehký, velký a pozitivní krok..
    KEB
    KEB --- ---
    DAREBAK: s těmi lemply bych byl opatrnější, ale jinak máš pravdu.
    MERISCZ
    MERISCZ --- ---
    Zajímalo by mě, jestli se někomu podařilo si stanovit nějaká pravidla a pak je dodržovat. U sebe uvažuji například o tom, že pokud to nebude zvláštní příležitost tak nikdy k pivu panáka a pak třeba v týdnu max tři piva na den.
    DAREBAK
    DAREBAK --- ---
    piti skodi tobe a tvemu telu. zadny psychiatr ti nepomuze, jen pojmenuje to, co jsem napsal v uvodu. sila nepit je v tobe. pokud ji nemas, jen mrhas prostredky a nechavas vydelat linym lemplum. pokud ji mas, tak nepotrebujes lempla. staci se zastavit a ujasnit si priority. takze, zastav se a mysli.

    p.s.: ten uvedomely vypravec neluskne prsty a tebe zazracne vyleci. jen ti rekne, ze musis bojovat.

    bojuj devce. bojuj.
    KEB
    KEB --- ---
    DHA: Nezbývá než ti popřát hodně zdaru :)
    RADOWAN
    RADOWAN --- ---
    Tak se jdu jenom pochlubit - nejsem sice v prvni lize, ale pil jsem denne, nejenom piva k obedum, vina na zahradkach a galony whiskey doma kdyz me nikdo nevidel. Poslednich par mesicu me to ale tahlo ven, obcas to koncilo banalnim 'klepnutim pres prsty' jako kdyz jsem zahodil lahev od vodky pres ulici a hned za to dostal flastr, nebo naopak humorne veci, ze kterych se stali super historky k linym vecerum - 'verejne obnazovani na Vaclavskem namesti - umyslne' listek, ktery mi vypadl z kapsy - dalsi 500,-, coz znam jenom z doslechu.

    Pred mesicem prislo probuzeni, ktere nikomu nepreju. Nejsem s tim jeste uplne srovnanej, tak detaily vynecham, ale sakumprask me ten jeden vecer stal kolem 20k. Kazdopadne jsem se zareknul, prestal jsem pit uplne - neochutnam ani pivo pritelkyne, kdyz rika, ze se ji nepozdava. Dokonce jsme si uzil spoustu [ted v lete to je tak 3x do tydne] akci, nebyl jsem stredem pozornosti a nechal jsem ostatni dokoncit vetu i myslenku. Denni piti jsem provozoval poslednich par let [5-7?]. Trapny je, ze me k tomu nejvic tlacil ten pocit, ze prijdu domu, rozvalim se na kanape, naleju lampu a pustim si jazz - presne jako ve vsech tech serialech o uspesnych lidech.

    Ani nevim, co s tim, alkohol mi nijak zvlast nechybi, navysil jsem davky kavy a lahvace vystridala malinovka. Budu dal pokracovat ve strizlivosti, ale nemyslim si, ze chci alkohol odriznout uplne a navzdy. Porad verim tomu, ze je to zvladnutelny a absolutni ne, je pro me uplne stejnej kriz jako absolutni ano.

    Uvidime, kazdopadne uz jsme si pripadal jako spinavej voyeur, ktery sem jenom leze cist a neprihodi vlastni zkusenost.
    KEB
    KEB --- ---
    ARGANNAH: Za mě dobrý, dík za odpo :)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    KEB: Anorexie je v podstatě závislost na hubnutí. Bulimie a záchvatovité přejídání jsou něco jako závislosti na jídle, jedna kompenzovaná purifikačními obdobími, duhá ne.

    Jako u všeho, ta látka za to nemůže, problém je v hlavě a v životě člověka, je to něco, s čím se nedokáže poprat sám a to jídlo opravdu spoustu věcí umí (např. uklidňuje, tzn. "obaluješ si nervy tukem", ale i dodává energii, takže díky přejídacím záchvatům člověk třeba zvládá nezvládnutelné návaly práce s minimem odpočinku). Clověk se to v nějaké slabé chvíli naučí využívat a pak už se veze. Když se to navíc kombinuje s dietami postavenými na sebenenávisti a sebetrestání (tzn. všechno, co je nastavené na principu "nežer, tlustoprde"), rozjede se šílený kolotoč hladovění a relapsů, takže přesně pak tihle lidi v extrémních případech končí jako koule, které pak doktoři stěhujou do nemocnice jeřábem. Paradoxně i sebenenávist, izolace a znechucení z vlastního obřího těla se dá zajíst, takže se pak člověk dostává do cyklu typu "piju, abych zapomněl, že piju."

    Tím bych to za sebe ukončila. Kdyby to někdo ještě chtl řešit, můžem v poště.
    ANDR3_I
    ANDR3_I --- ---
    KEB: mě to naopak smysl dává, je to stejný jako závislot na alkoholu, nakupování... A myslim si že ta hranice kdy je člověk jen tlustej a kdy tě vytahujou jeřábem je fakt tenká :( jako závislostní typ pozoruju i na sobě tendence k přežírání, kdy nikdo z rodiny nechápe kolik toho dokážu spořádat a pořád nemám dost, vyplňuju tim jakejsi pocit vnitřní prázdnoty. Myslim si že čim je člověk tlustší tim má horší podmínky s tim něco dělat, a posměšky okolí, sebenenávist apod. vede zas jen a znova k dalšímu přejídaní/uspokojování svejch potřeb. Já mám v tomhle zatim štěstí, díky vysokýmu stresu netloustnu, ale je mi jasný že každej normální člověk co je schopnej jíst dva obědy jak pro horníky a završí to 4 zmrzlinama je na tom vzhledově asi podstatně hůř ;) o to mi přijde mnohem těžší zbavit se závislosti na jídle, přesně jak tu zmiňovala Argannah, sleduju všechny možný dokumenty extrémně obezních lidí co se snažej zachránit, a je to fakt peklo boj. A lidi co to dokážou si dost často ti závislost zase trochu kompenzujou sportováním apod. :)
    DAREBAK
    DAREBAK --- ---
    RUMEK: :-). neexistuje cokoli mezi. takze nejsou ani druhy. muzes byt alkoholikem, i kdyz se zlomis 2x do roka. jde o to, co te vyprovokuje k piti. pokud je tam pricina a dusledek shodny - tedy stejna pricina a jasny ruzny dusledek, tak jsi alkac. jde o tu chut se zmastit. pokud je tvoje racionalni schopnost uvedomeni si dusledku potlacena ochoutou podlehnout, tak mame viteze. nicmene jsi i tak na tom lepe, nez entita s jinymi intervaly sebezpytu, ktery potlacuje na ukor uspokojeni tuzby. alkohol telo potrebuje a pokud ho ma malo, tak si rekne. ale jit do pomeru 4l krve a 1l vodky je spatne. alkoholismus definuji pravidelnost a podnety (s dusledky, tedy prvotne uspokojeni).
    STALK
    STALK --- ---
    RUMEK: tak někdy se tomu řiká "kvartální" alkoholizmus. - ale nemyslim si že by tohle označování mělo nějakej větší význam - Napadá mě k tomuhle dost věcí. Podle mě je (jak už jsem někde psal) těch druhů stejně jako závisláků - část odborníků si tohle uvědomuje a snažej se podle toho pracovat - tomu já fandim protože sám jsem tak uplně nebyl příklad "tradičního" ožraly - tak jak si ho někdo může představovat. - přesto jsem alkoholik a neni vo tom pochyb. :) Jiný se držej lékařský definice a berou to hodně obecně (třeba dobře známej Nešpor)
    Když přijde řeč na pití, slýcham často se lidi napříč spektrem se ptát "od kdy sem teda ten alkoholik?" a většinou následuje nikym nežádaná obhajoba svýho pití a srovnávání s ostatníma (ať už to je decka vína občas nebo regulerní chlastání se všema děsnejma následkama :) ... Je to holt velkej úkol a zásadní krok dojít k tomu příznání a často to (bohužel) stojí hodně.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam