FRDK: To je právě ten alkoholismus. Jako ono dle mýho soudu není ani moc vhodný a nefunguje to, natvrdo to potlačovat tím, že od teď už se nenapiju. Někomu to možná jde, ale většinou ne a proto je tolik relapsů. I tahle změna je běh na dlouhou trať a je dobrý o sobě vědět, jo jsem alkáč, s tím už se nedá nic dělat, ale dá se dělat něco s tím, jestli se uchlastám nebo ne. Už jsem unavený, tak se mi to těžko formuluje a asi tomu není moc rozumět.
To já se dostal do fáze, kdy jsem chlastal teď za posledních pět týdnů 2x po 14 dnech. Což je nejlepší výsledek tak za patnáct let, ale vždycky je to opití stejně na nic, hlavně si to pak ani nepamatuju, tak s tím chci skoncovat.

V té hromadě slov asi zaniklo to nejdůležitější, že musíš prostě chtít změnu. A být k tomu odhodlaný to změnit, to vychází z tebe.

FRDK: hele to záleží asi na každým, já chlastal, i když jsem nic neměl a nic jsem nevytvořil, ale pak se dali věci do pohybu a já to chtěl prostě změnit a začal sem pít míň, tak se mi najednou začalo i víc dařit a když chlastám, tak se mi nedaří. U mě je to o cestě postupně přestat pít úplně. I když vím, že nejlepší je nepít vůbec, ale ty uklouznutí mám. Ale teď už to není o tom, že bych si říkal, jo párkrát se napiju a bude to v pohodě, zase to omezím. Teď chlastám jen ve zkratech, kdy vlastně nechci, ale zároveň hrozně chci a chlast vyhraje.

ANDR3_I: On je i docela rozdíl chtít odmítat alkohol a zvládat odmítat alkohol.
Jinak když se všechno sere a víš, že se to sere kvůli tomu chlastání, tak by tě mělo napadadnout, že je čas ten chlast odmítnout.

AZA_: napiš klidně sem, sváteční výpitci jako ty, jsou v tomhle auditku plným totáních výpitků vzácnost :)

jedna z možností jak odmítnout alkohol jsou klíče od auta. Nemůžu, řídím...

AZA_: Ono je to proste o tom, jak moc jsi presvedcena, ze nechces pit... hodne lidi proste ztroskota pri predstave, ze ta abstinence by mela byt "na furt"... casem zapomenes jak ti bylo blbe, prijde prilezitost, porusis zasadu a muzes zacit od zacatku... zklames jen sama sebe... urcite jak pise OTAVA, nepanikarit, kdyz se to nepovede napoprve, spis prozkoumat, kde se stala chyba a jak se tomu napriste vyvarovat lepe:)
nezacni se chlacholit mytem o "kontrolovanym piti", s alkoholem je to stejne jako s jakoukoliv jinou drogou... bud pijes, nebo nepijes... neco jako "obcas" a "trosku" neexistuje... muzes pouzivat "vymluvy" (beru leky, je mi spatne apod...), nebo muzes proste pouzit je slovo "NEPIJU":)
nepotrebujes nikoho k tomu, aby si nepila (pokud tedy nepotrebujes pomoc adiktologa), nepotrebujes nikoho komu by ses mela chlubit... zpovidej a chlub se jen sama sobe!!! vybuduj si denni rezim, do ktereho zahrnes i svoje "nepiti", kdyz to zvladnes nejakou dobu (pro osvojeni navyku staci podle psychologu 21-28 dnu), budes na sebe tak hrda a "pysna", ze ti ten pocit, ze to davas bude tvoji nejvetsi odmenou!!! :)

a jestli potrebujes pochvalu a podporu, napis mi za tyden do posty:)

AZA_: svatecne ma alkohol ten dar odbouravat stres a vnitrni pnuti. Tak jestli ta potreba netryska z tohohle. Pak by me zajimali, jestli si kone vecirku pamatujes nebo se nezvladas?