ANDR3_I: Mno, sem si musel vzít čas, abych si rozmyslel, jak Ti na tohle chci odpovědět.
Mým cílem je nikoliv maximální omezení pití, mým cílem je naprostá abstinence. Ohledně toho jsem byl nejspokojenější, když už jsem byl víc než dva roky zcela střízliv.
Teď po tom víkendovém selhání jsem byl spíš nasraný a zklamaný sám sebou, než bych se litoval nebo 'brečel', jak tomu bylo koncem roku, kdy se mi to už opravdu vymklo z rukou a začal jsem propadat malomyslnosti.
Ta naprostá abstinence je u mě žádoucí z toho důvodu, že je víc než pravděpodobné, že jakákoliv výjimka by dřív či později opět spustila chlastopád. Jako právě koncem roku (i když k tomu se schylovalo už od léta a dost možná už od předchozího extempore koncem předešlého roku) nebo i teď, kdy jsem povolil asi měsíc zpátky, když jsem si dal malé pivko (ňáký velikonoční speciál, to přece můžu ochutnat, pro jednou) a pak další pivko k obědu na skalách v Německu (bylo mi naprosto skvěle, přece si můžu jedno dopřát, pro jednou) ...
Chci sem napsat i za jakých okolností jsem se tentokrát napral.
Nebylo to sám doma, bylo to během víkendu s přáteli. Občas takhle na akcích kamarádů vypomáhám na baru, vždy jsem to bral jako svým způsobem terapii, čepovat piva a rozlévat kaličům panáky, nebyl to pro mě problém. Tentokrát při tom, když jsem někomu lil tulamorku, něco ve mě cvaklo a přeskočilo. Když jsem pak na baru osiřel, vytáhl jsem si láhev a štamprli. Než jsem si stihl nalít, přistihl mě v této situaci kamarád. Dobrákovi důvěřivému to nedošlo, zahrál jsem to do autu a odvedl ho. Přestože jsem si v tu chvíli uvědomoval tu lež a neupřímnost a faleš a ten pocit se mi ekloval, pak jsem se vrátil a postupně se najebal. Ne s kámošema, ale sám, bokem, skryt zrakům, tak, aby o tom nikdo nevěděl. Vždyť přece abstinuju.
Druhý den jsem se k tomu kamarádovi přiznal (jako teď tady), přestože mi to je trapné a stydím se za to. Nejen proto, že jsem upil z barových zásob, které mi byly svěřeny, na které by bylo slušné nesahat. Ne proto, že bych potřeboval hlídače, aby na mě třeba příště lépe dohlížel, ale abych si toho vnitřního hlídače vytrénoval lépe sám v sobě.
Abych se vrátil k tomu, o čem píšeš; samozřejmě jsem rád, že se mi poslední roky daří 'škody minimalizovat', je to rozhodně pokrok oproti tomu, jak to bylo předtím a cítím se lépe, ale cíl mám výše a asi bude nezbytné jít více do hloubky, jak o tom píšeš Ty, s pomocí zvenčí, přestože jsem mým prvním pokusem docela odrazen a moc k tomu nemám chuť.
ANDR3_I: Ano, problém je v palici a byl tam zcela jistě už i před chlastem, ale způsob, jakým používáme alkohol k jeho vyřešení/zaplácnutí nebude to pravé ořechové. Panečku, sem objevil Ameriku ;)
Akorát mi teda došlo (věděl jsem to už dlouho, ale pořád odkládal), že to ještě nechci vzdát.