• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAALKOHOLISMUS ANEB PŘESTÁVÁME CHLASTAT,UŽ NÁS BYLO DOST,RADY,TYPY,ZKUŠENOSTI...
    SDN33
    SDN33 --- ---
    Tvl, já měl tak svatej klid. Teď už zase jen co jedu z práce rejdím očima po zahrádkách kam by se všude dalo sednout..
    IF_
    IF_ --- ---
    ELLA: Videla jsem to v Mestsje knihovne, tak nevim:/
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    ZABAKOVA: Téměř jako vždy je pravda někde uprostřed. Jsou geny a jejich kombinace (nikoliv jeden gen), které zvyšují náchylnost k potencionální závislosti - třeba co se dopaminového hospodářství v mozku týče, ale hlavní vliv má aspoň podle mě dětství a život jako takovej. Pokud člověku chyběla láska, zázemí apod. , závislost je mnohem pravděpodobnější. Člověk taky spíš "zdědí" vzorce chování od svých rodičů závislých (a nemusí to u nich nutně být nejdestruktivnější látkové závislosti). Hlavně když člověk zjistí, že "zdědil" závislost, v čem mu to pomůže? Většinou leda v tom, že se může obhajovat, že za to vlastně nemůže, což je sice pravda i tak, ale zodpovědnost za zvládnutí té závislosti už má sám, racionalizace mého chování dědičností je vlastně krok zpět.
    ZABAKOVA
    ZABAKOVA --- ---
    Ahoj, jak je na tom zavislost a dedicnost? Cetla jsem ted clanek, ze by se musel udelat relevantni obsahly vyzkum aby mel smysl, ze dosavadni vyzkumy neobsahuji vsechny promenne...ale zas nekde pisou, ze nektere geny zavislost prenaseji...tak nevim, kde je pravda
    HLEN
    HLEN --- ---
    DUSIN: jak už tady zaznělo od jiných..... Výmluvy a výmluvy. Všichni jsme tam byli. Neustále si nalhavas, že tentokrát to půjde i když to zkoušís pořád stejně. Možná je na čase udělat jednou něco nového a vyhledat odbornou pomoc
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    TEKKIT: v morku kostí cítím, že je to v pytli, ale nevím, co s tím. Tedy vím, ale mám strach :/
    To je takovej shit.
    ADAMIRA
    ADAMIRA --- ---
    IF_: to v žádnym případě jakkoliv nerozporuju, jde mi vyloženě o ty čísla (rozhodně tím nepopírám to že se tu chlástá X krát víc než by bylo "vhodné")

    Jo byl bych raději kdyby cílem turistů bylo tady vyvíjet léky nebo kreslit panorámata. :/

    Další věcí je, co ty čísla znamenají. Jako nechci nějak moc pochybovat ale když se na ty statistiky podívám tak mám nějak tak problém věřit (a ano, jsou v tom nějaký stereotypy) že se v jižní koreii vypije skoro 2x víc tvrdýho per capita než na ukrajině :)
    IF_
    IF_ --- ---
    ADAMIRA: Ono taky kdyby tady nebyla takova alkoholova kultura ve stylu hlad je prevlecena zizen na pivo, tak by sem tolik cizincu chlastat nejezdilo:))
    ADAMIRA
    ADAMIRA --- ---
    NOISEGATE: vždycky když jsem viděl ty statistiky tak mě tohle napadlo, to je asi tak jako jet v červenci do chorvatska a z pohledu na pláži dedukovat že všichni chorvati se v létě kopou


    (v žádnym případě tím nechci nic zlehčovat, chlastá se tu moc tak jako tak)
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    TEKKIT: ale jako znám případy kdy všechny ty kroky byly provedeny prakticky najednou...Ale tam to vždycky nastaroval megaprůser. Řekněme když spadneš nachcanej do ohniště a málem uhoříš, tak ve špitále máš čas nad tim přemejšlet a tvoje sebepojetí je dosti radikálnější
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    MULTICAT: no špatná zpráva je, že mezi tím prvotním uvědomněním si, (že to je asi přes čáru), přes rozhodnutí(s tím něco dělat) je u naprosté většiny lidí ještě dost dlouhá cesta k uskutečnění(přestat, nebo tomu dát nějaký přijatelný rámec).

    čili obávám se, jestli ten tvůj člověk leje denně, tak pokud by si dneska řekl že je to asi problém, tak je to sice první krok, ale než to bude mít (pro tebe) nějaký hmatatelný efekt, tak to můžou být klidně roky...

    největší problém učinit nějaké radikální kroky "v přístupu k životnímu stylu" řekněme:) mají právě tito lidé. Pro ně je alkoholik bezdomovec pod mostem a ne on, který si dá každý den svých 5 v klidu, chodí do práce a do nikoho se nesere...tak ať mu každej vleze na záda žejo
    KEB
    KEB --- ---
    DUSIN: Nedá mi to, abych ti nenapsal přečti si svůj příspěvek zde: DUSIN:

    ti to okopíruju, abys to měl snazší

    Tak jsem tu zas, nedavno jsem se praskl jak jsem zakopl. No od te doby jsem to zas posral. Rikal si jen 3 cidery po praci nic nejsou, par piv nic neni. Pak jsem byl v klasickem kolecku dnes jeste ano, ale zitra ne. No pak najednou uz to bylo zas hard, flaska vodky za den, piti na tajnaka. Nakonec jsem se sundal, sel na tramp, ale nakonec jsem vytuhl na nadrazi, policie, podezreni na sebevrazdu, nemocnice, rozchod a najednou totalni samota. Najednou jsem sam, bez penez, bez vybaveni domu, jen s bojem s chlastem. Nepiju par dnu. Zkousim kratom docela to pomaha. Jen jsem unavenej z toho vecneho boje. Najednou uz nemam ani holku, ani rodinu, jen kocka a samota. Jeste ze bydlim v dome a mam zahradu a ruzne prace. Diky moc za pomoc Vas vsech. Vylevam si tu srdce, pac uz to moc nemam komu rict a potrebuji rict nahlas, mam problem s chlastem a jestli to nevyresim asi me to znici. Skoda, ze po poslednim excesu mi nadseni dlouho nevydrzelo a ja zas zacal tajne pit. No budu bojovat dal a hodne stesti Vam vsem.

    a ted si přečti ještě jednou tohle: DUSIN: tady ti vykopíruju jen to skutečně důležité:

    ale beru to jako tu posledni sanci, co bych podstoupil, kdyz uz bych to vubec nezvladal

    --------------------- zamysli se nad tím----------------------------

    Tak, a teď ti řeknu to, co tady všichni ví a, co ve skrytu duše, víš i ty

    NE, TY TO NEZVLÁDÁŠ A KOČKA JE JEN POSRANÁ VÝMLUVA!

    Sbal kočku do kabele, vezmi jí hajzlík a stav se v obchodě. Kup kočce hromadu žrádla, co žere, nakup jí písek ať má do čeho čůrat (zkus si zároveň nekoupit flašku, to dáš, přece to zvládáš, ne?) a zazvoň na holku co tě kvůli chlastu nechala a řekni jí:

    Sorry, jsem alkoholik, pohlídej mi prosím kočku, já jdu na léčení. Za tři měsíce si ji vyzvednu.

    Pokud tě holka nepošle rovnou do hajzlu, máš ještě šanci a o důvod víc jít do té odmaštovny.
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    WTK: to víš, je to "jen" pivo... každej posranej den. Minimálně 4 kuželky. Dneska tak 10. Asi.
    Na chmelnicích všude okolo drátkujou. Světovej žateckej chmel, aby bylo dost tekutýho chleba. No nic, třeba mu to řekne někdo, na koho dá. Že to z něj imrvere táhne a chová se jak pičus. Do hajzlu :(
    WTK
    WTK --- ---
    MULTICAT: ja myslim ze dokud si clovek nepripusti ze ma problem, tak se s tim moc delat bohuzel neda. pozoruju na brachovi, kterymu dlouho vyhrozovala mlada rozchodem az se od nej ted odstehovala, rodice ho predtim dokopali i k nejakymu terapeutovi ale on si porad jede svou a jen se tvari ublizene, nepripoustic si, ze problem muze bejt u nej. A co by ted nechlastal dal kdyz se domu uz honit nemusi zejo. ja jsem pak samozrejme davanej za priklad a at mu to prej vysvetlim.. ale to muzu rikat cokoliv a nebude to mit efekt.. dokud clovek pije tak to videt nemuze. kdo nema s pitim problem prece nemuze mit problem se ho treba pul roku nedotknout zejo:) no bracha nezvlad ani suchej unor.
    zrovna v tyhle dobe mi prislo ze musi bejt snadnejsi abstinovat, ale realita je koukam takova ze lidi naopak chlastaj vic.
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    Ach jo, co dělat, když si (asi už) alkoholik neuvědomuje, nepřipouští, nechce vidět, že má problém? Nic, já vim. Musí si to uvedomit sám. Ale je to fakt peklo.
    NOISEGATE
    NOISEGATE --- ---
    "České alkoholové rekordy byly jen iluze, ukázala korona data. Čtvrtinu vypijí cizinci"
    https://zpravy.aktualne.cz/.../?fbclid=IwAR3Rz4OR-knlF_KfhoCIJHOjs50Yx-GDTEQekQWc-zrpfjrN1rmCxePNGNc
    IF_
    IF_ --- ---
    Herec Martin Preiss v časopise Téma

    * Co vám na cestě abstinence do dnešního vyrovnaného stavu pomohlo nejvíc?

    To já právě nedokážu vysvětlit nikomu. Mojí ženě, ošetřujícímu lékaři, přátelům. Jen má psychiatrička, adiktoložka, která se mnou pracuje už několik let, to cítí a tuší. Díky ní se mi podařilo v sobě něco definitivně zlomit. Doufám! Někdo vás k tomu musí navést, musíte chtít a pak mít štěstí, že k tomu „přecvaknutí“ dojde. A to někdy trvá opravdu dlouho. Pak už je to stejně snadné, jako když vám přecvakne do toho negativního módu, tedy když se třeba z běžného konzumenta stanete alkoholikem. Někomu se návrat zpátky nepodaří vůbec, někomu ano, ale vždycky je to boj na celý život. Není to v tom, chodit vystrašený kolem každé výlohy s láhvemi, ale vědět, že to riziko trvá. Že jakákoliv událost, životní tragédie, může to blbé uvažování a chování zase nastartovat. Ale když už víte, že v tom nejste sama, že to můžete sdílet a někdo vám s tím poradí, prošla jste si nějakými zkušenostmi, pak se to dá řešit. V podstatě všechno se dá řešit, jen nesmíte propadnout panice a udělat tu největší blbost, tedy otevřít si láhev a znemožnit se zase na několik měsíců, čímž neprospějete vůbec ničemu. Jenom se uvrhnete do horoucích pekel a začnete tam stahovat i svoji rodinu, pro kterou jste nepoužitelný, místo abyste byl oporou.

    * Měl jste za těch pět let nějaký kritický moment?

    * Ano, bohužel se mi to párkrát nepodařilo vybalancovat. Měl jsem několik recidiv, ať už se to týká alkoholu, nebo léků – ty hodně bolely a vždycky zabraly čas, který jsem mohl věnovat něčemu smysluplnému. Ale řekl bych, že čím déle jsem v abstinenci, tím míň určité momenty vnímám jako kritické. Přednedávnem jsem zrovna pročítal svoje deníky z léčeb. Někoho napadlo, že bych je mohl v nějaké formě publikovat. Že by to mohla být zajímavá výpověď. Odmítl jsem to, ale přesto jsem se k nim vrátil. Nejenže mě to strašně vyčerpalo, protože se mi všechna ta období připomněla, až se mi z toho udělalo blbě, ale především jsem zjistil, jak moc je hodnocení toho problému v danou chvíli subjektivní, bez schopnosti nějakého objektivního náhledu. Člověk uvnitř léčby je absolutně zmatený a já jsem zpětně litoval všechny terapeuty, kteří mě tehdy měli v rukou. Než vůbec pochopíte, prohlédnete, přistoupíte na metody léčby a na to, že se prostě už nikdy nenapijete, a že váš život i tak může být veselý, kvalitní a úplně pohodový. Že abstinence není omezující a diskvalifikující. Že to je naopak svoboda, radost, veselost, čisté vidění světa a schopnost se zcela racionálně rozhodovat, možnost kdykoliv sednout do auta, odjet třeba ve tři ráno do Alp. Prostě má to své benefity. Ale trvá strašně dlouho, než to pochopíte a přijmete za své. Léčba skončí, vy abstinujete a pořád ještě nechápete. A pak to najednou sepne, jako lusknutím prstů.

    * Vybavujete si ten konkrétní moment?

    * Ano, musel jsem na operaci s tříštivou zlomeninou zápěstí, kterou jsem si udělal, když jsem uklouzl na schodech. Pamatuju si, jak už jsem ležel na operačním sále, ve vedlejším boxu ještě dodělávali nějakou paní, já jsem se těsně před narkózou díval do zářivek na stropě, a jakkoliv to bude znít jako klišé, najednou mě obklopil klid. Uvědomil jsem si, že jsem vyrovnaný, smířený, cítil jsem spokojenost. Když jsem se pak po operaci probral z narkózy, už jsem na to nemyslel, ale od té doby jsem prostě měl pocit, že nic není problém, a pokud je, pak ho vyřeším. Asi nejvíc mi opravdu pomohla moje terapeutka, která ke mně byla chvílemi neobyčejně tvrdá. Nastavila mi úplně nový systém hodnot, ukázala jinou optiku, změnila můj náhled na svět, na to, co je a co není důležité, touhu po dokazování něčeho někomu, finanční ambice a podobně. Ano, mohl bych vzít ještě tenhle kšeft a tamten, abych vydělal víc...
    COPS192
    COPS192 --- ---
    DUSIN: obavam se, ze v tuto chvili bych nebral lecbu jako posledni moznost, ale jako nejschudnejsi a nejlepsi variantu... doma to sam s kockou nezvladnes... bud se budes potacet mezi dny piti a nepiti bez nejakeho valnejsiho vysledku, nebo spis budes jen zvysovat svou toleranci a umerne s tim davky alkoholu... nakonec zavrhnes variantu ze se z toho nekdy dostanes, protoze se uz nedokazes nenapit... sam jsem zazil bezvladny lezeni na posteli s litrem vodky pod kuzi a vedomi vlastni blizici se smrti...
    tech 90 dnu lecby ti muze naprosto zmenit zivot! ver mi, pres 5 let nepiju bez recidivy...
    tobe v tom ale brani ta kocka... ach ty kocky... kolik alkoholiku uz takhle zakerne znicily:(
    BEZPRIZORNI
    BEZPRIZORNI --- ---
    DUSIN: S dovolením nabídnu trochu jiný pohled. Kočka je výmluva, vždycky se najde něco, kvůli čemu do léčebny nemůžeš. Když to příště nebude kočka, bude to třeba neodkladná práce na zahradě. Kdybys potřeboval, někdo ti kočku jistojistě pohlídá. A nechávat si léčebnu jako poslední možnost je IMHO blbost. Čím líp na tom jsi, když na léčení nastoupíš, tím jednodušší to bude. Co se zajít podívat na jejich doléčovací skupinu? My jsme takhle byli s mámou u Apolináře a stálo to za to, uvidíš tam pacienty, kteří už jsou venku i ty, co se ještě léčí, poslechneš si, jak to tam probíhá, přestaneš se bát. Většina těch ženskejch říkala, že ačkoli se bránily nástupu na léčbu zuby nehty, jsou strašně vděčný, že nastoupily, velká většina byla přesvědčená, že jim to zachránilo život. Máma nakonec nenastoupila, nejdřív musí udělat .... - doplň si dle libosti, vždycky je to blbost, kterou stejně neudělá, ale ta už je za hranou. Pije 30 let, většinu dní v roce je opilá do mrtva, neudrží moč ani stolici, ale stejně má pořád pocit, že na tom není tak blbě, aby se šla léčit. Vždycky, když vystřízliví, má pocit, že to zvládá, protože už den, dva se ničeho nenapila. Zapomene, že předtím prolila tři týdny v kuse. Píšu to sem, protože když chlastáš, pořád si něco nalháváš, je to myslím součástí diagnózy alkoholismu, na léčebnu není nikdy moc brzy.
    KLATIC
    KLATIC --- ---
    DUSIN: chce to kazdy den maly kousek neceho navic... neco maleho pridat k tomu nechlastani...opravdu male a z pocatku bezvyznamne stripky, ktere ti postupne slozi bohatsi a barevnesi svet a ktere by s chlastem nevzikly. Na zacatku jen par drobnosti s trochu rozklepanyma rukama a roztristenou mysli, postupne pridavat a pridavat a najednou se zacnou realizovat vize o kterych jsi mluvil v hospode nebo bajil sam sobe u flasky... je to dlouha a pomala cesta, ale kdyz uz jsi na ceste, je kam jit dal
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam