DUSIN: S dovolením nabídnu trochu jiný pohled. Kočka je výmluva, vždycky se najde něco, kvůli čemu do léčebny nemůžeš. Když to příště nebude kočka, bude to třeba neodkladná práce na zahradě. Kdybys potřeboval, někdo ti kočku jistojistě pohlídá. A nechávat si léčebnu jako poslední možnost je IMHO blbost. Čím líp na tom jsi, když na léčení nastoupíš, tím jednodušší to bude. Co se zajít podívat na jejich doléčovací skupinu? My jsme takhle byli s mámou u Apolináře a stálo to za to, uvidíš tam pacienty, kteří už jsou venku i ty, co se ještě léčí, poslechneš si, jak to tam probíhá, přestaneš se bát. Většina těch ženskejch říkala, že ačkoli se bránily nástupu na léčbu zuby nehty, jsou strašně vděčný, že nastoupily, velká většina byla přesvědčená, že jim to zachránilo život. Máma nakonec nenastoupila, nejdřív musí udělat .... - doplň si dle libosti, vždycky je to blbost, kterou stejně neudělá, ale ta už je za hranou. Pije 30 let, většinu dní v roce je opilá do mrtva, neudrží moč ani stolici, ale stejně má pořád pocit, že na tom není tak blbě, aby se šla léčit. Vždycky, když vystřízliví, má pocit, že to zvládá, protože už den, dva se ničeho nenapila. Zapomene, že předtím prolila tři týdny v kuse. Píšu to sem, protože když chlastáš, pořád si něco nalháváš, je to myslím součástí diagnózy alkoholismu, na léčebnu není nikdy moc brzy.