TEKKIT: Jak říkáš, možnost dát si loka se nabízí. Tohle bude dlouhý stejně nic nesmím, ráno nevstávám, protože home office... Jenomže alkohol je silné depresivum a na mě pak na podzim ten svrab dolehal daleko víc. S vědomím, že to ještě bude dlouhý držím od ledna suchý lockdown a jako by se mi uvnitř rozednilo. Nejlepší věc, co jsem kdy pro sebe mohla udělat.

WTK: přesně tohle s lockdownem mě napadlo když napsal

"poslední měsíc a půl mám cca jednou za čtyři dny lehké abstinenční příznaky (nervozita, roztěkanost, chuť na alkohol,...)."

Podle mě je totiž současná situace pro člověka co má sklony k pití (nejen pro něj, ale pro všechny) opravdu hodně náročná. Nechce se mi to vyhledávat, ale shodou okolností jsem na toto téma nedávno četl dva články:

1) v prvním to bylo o tom, jak se tahle situace podepisuje na psychice u lidí kterým zdánlivě nic nechybí (čili ne zrovna lidem co jim zkrachovalo podnikání, nebo tak). Zjednodušeně řečeno, když ti nejsou umožněny nějaký tvoje rituály + pořád jen slyšíš špatný zprávy + konec v nedohlednu = podprahová nervozita!

Tam se "dát si loka" a trochu se na chvíli uklidnit úplně nabízí žejo...

2) ve druhým článku bylo jak jsou narvaný ambulantní léčby teď (což potvrzuje že v tom článku 1 je čistá pravda).

TRISMEGISTOS: Dále si myslím, že po těch letech člověka napadne, že došlo k promlčení alkoholické kariéry.

U mě se recidiva rozjela hodně podobně. Rok jsem nepila a někdo mi v dárkovém koši daroval malou lahvičku šáňa, která mi tolik vytoužené uvolnění - otevřela jsem ji totiž v době, kdy jsem byla psychicky dost slabá. Ani ne do dvou týdnů jsem prožila tak silný absťák, myslela jsem, že ho nepřežiju. Srdce mi málem vyskočilo z těla, nedokázala jsem vkuse sedět ani pět minut, s nespavostí jsem bojovala několik měsíců.
Nechci se chlácholit a prohlašovat, že už do toho nikdy nespadnu - to příměří s alkoholem je neskutečně křehké. Nicméně opět je to něco přes rok a pořád vím, jak mizerně mi bylo.

Tím chci říct, že asi taky záleží na tom, jak moc člověka poznamenaly následky alkoholismu.
Drž se, moc ti fandím!

ASIG: Ahoj, díky za sdílení. Něco mě k tomu napadá. Nebývá neobvyklé, že se i po letech chuť se napít vrátí i v podobě, v jaký si jí vlastně popsal. V nevinný chuti dát si skleničku u oběda.. žádnej těžkej craving. Současně s tím ale taky nebývá neobvyklý, že se tyhle chutě vrací v období, kdy se v našich životech začne něco dít. Teď se něco významného děje v životech nás všech. Ať víc nebo míň vědomě, ať víc nebo míň zásadně, jsme všichni ve stresu. To co se nyní na světě děje jednoduše není běžná situace, a pokud člověk nežije někde pod kamenem, prakticky se nějakému ovlivnění nevyhne. Existuje taková zvláštní úměra, že čím víc stresu kolem nás je, tím složitější může být rozpoznat, že i my jsme pod tlakem.

Nevím, proč si dřív hodně pil, ale potřeba snižování hladiny stresu je typickej spouštěč. Když si mozek jednou zvykne na nějaký zaručený způsob jak si ulevit (například pitím), tak potom když je třeba, zase si vzpomene.. a to i po letech. Chci tím říct, možná bych uvažoval na tím, jestli chuť občas si nalít víno k obědu vlastně byla úplná náhoda.

Přijde mi, že chceš mít svoje zdraví pod kontrolou a proto jsi při pozorování, že se ti to začíná vymykat z rukou, raději přestal úplně. Za nějaký tři měsíce (což je mimochodem typickej čas kdy obvykle dochází k lapsu, protože se po čase kdy už máš pocit, že to nejhorší je za tebou, ozve craving a lidi zastihne docela nepřipravený) máš najednou překvapivý chutě. Myslím, že jsi dobře vysledoval, že se s tebou něco děje.

Chtěl bych nějak odpovědět na tvojí otázku jestli to brát vážně, nebo to vlastně "nic není".
Víš, rozpoznat, jestli to nic není a zvládneš to sám je vlastně prakticky nemožný. Z pravidla to totiž poznáš až ve chvíli, kdy se to buď definitivně povede, nebo se to prostě podělá a to už je trochu pozdě. Riziko takovýho kšeftu si zvaž sám.

Rozhodně ti s tím můžou pomoct nějaké uvolňovací techniky, které tu ostatní nabízejí. To je vždycky dobrý. A to i když je člověk úplně fyzicky i psychicky fit :) Pro dobrou stabilitu ale potřebuješ většinou ty nohy alespoň dvě, a pár konzultací v adiktologický ambulanci ti může potřebnou sílu určitě dodat. Jsou zdarma, často nějak anonymizovaný, čekací doby ani dneska nejsou nesnesitelný, jsou skoro na "každým rohu".

Kdyby tě to zajímalo a jsi z Prahy, možností je hromada. Klidně můžu předat nějaký kontakt. A jestli jsi z jiného města, určitě se taky někdo najde ;)

ASIG: ja myslim ze ted tomu moc nepridava soucasna situace kolem. taky ted mivam obcas (po 2 letech) nejaky takovy stavy a k tomu hodne blbe spim, i kdyz ja to prikladam spis tomu ze jsem nedavno prestal i s nikotinem a rikam si ze to nejak prejde. kazdopadne bych rek ze ty zmeny kolem lockdownu atd maji urcite negativni vliv na psychiku celkove.

mozna stoji za pokus RAIN, nekde je o tom asi lepsi psani, tady nejaky prvni vysledky z googlu
https://www.grwhealth.com/post/how-to-use-the-rain-method-for-difficult-emotions
Feeling Overwhelmed? Remember RAIN - Mindful
https://www.mindful.org/tara-brach-rain-mindfulness-practice/

ASIG: Psycholog a mindfulness urcite dobrej napad. Neresim alkohol, ale jinou zavislost, a muzu doporucit prazskou kliniku AdiCare. Preju hodne stesti!

ASIG: A to to celou dobu zvladas bez odborne pomoci? Ja bych si zasla to probrat za terapeutem ci adiktologem. Oni te navedou, jak lepe tyhle veci zvladat. Jinak jsi dobrej, ze to takhle davas.

ASIG: jseš frajer, že jsi zase suchej. To nezvládne každý!

napadá mě, opravdu jsi je neměl anebo si to za těch šest let nepití jen zapomněl? Já bych řekl, že pokud ti nedělá nijak zásadní problém nepít, tak je to asi částečně normální. Já to tak mám s kouřením, jsou chvíle kdybych vykouřil i smotaný toaleťak a chvíle, kdy si ani nevzpomenu.

Ahoj, asi si píšu o radu, nebo co vás k tomu napadne. Po poměrně výživnejch alkoholovejch letech jsem začal abstinovat. Vydržel jsem to 6 let s tim, že první půlrok byl docela těžkej (noční úzkosti atd.), ale pak to vlastně šlo dost v pohodě. Vloni na jaře se mi zrodila myšlenka, že bych moh pít decentně (jednou za čas s družkou víno apod.). Nepociťoval jsem žádnej craving, jen prostou chuť na víno k jídlu. Long story short - po půl roce (vloni v říjnu) jsem uznal, že to fakt nezvládám a že na to teda radši seru uplně - jsem teda nějaký čtyři měsíce znovuabstinující.

Problémem je, že poslední měsíc a půl mám cca jednou za čtyři dny lehké abstinenční příznaky (nervozita, roztěkanost, chuť na alkohol,...). Takovýhle stavy jsem doteď nikdy neměl. Přemejšlim, jestli je to na nějaký odborný řešení, nebo jestli se tomu postavit sám s tím, že to vlastně "nic není".

Za drogy, chlast a striptérky jsem dal miliony, byl jsem příšerný člověk, teď se každý den modlím, říká DJ Roxtar | Reflex.cz
https://www.reflex.cz/...iliony-byl-jsem-priserny-clovek-ted-se-kazdy-den-modlim-rika-dj-roxtar.html

Drtivá většina lidí, kteří pijí rizikově, o tom neví, říká terapeutka Johana Růžková | Heroine
https://www.heroine.cz/...vetsina-lidi-kteri-piji-rizikove-o-tom-nevi-rika-terapeutka-johana-ruzkova

IF_: Přijde mi teda, že v téhle době byly léčebny plné vždycky. A nevim teda, kde byla čekací doba týden, já už před 5ti lety čekal do Kroměříže dva měsíce určitě... Ten největší nápor očekávám spíš někdy v létě, v době kdy pandemie bude spíš ustávat, ale lidi se budou probouzet do posttraumatickýho stresu bez peněz, smyslu a někteří s permanentní kocovinou. Na druhý straně PN budou jediný místa, kam "uklidit" lidi, co to psychicky nedávají, ostatní nemocnice psychiatrická oddělení vesměs proměnily na covidária.

Zmar, rezignace, jede se na setrvačník. Odvykací kliniky v korona krizi praskají ve švech - Novinky.cz
https://www.novinky.cz/...rce=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Odemykám rozhovor s Rumlem, vrátil se z druhé protialkoholní léčby: https://denikn.cz/...obode-bude-vracet-tezko-rika-ruml/?cst=7eed511f4b7558c766590e1079e613cd66497c7b

Já bych si z toho výčtu napodobenin dal tak tři drinky a pak bych mastil do nejbližší sámošky pro poctivej tuzemák, z mého pohledu jsou to akorát spouštěče, stejně jako třeba nealkopiva.
Ale třeba to má někdo jinak.
Jinak já jsem momentálně ve fázi, kdy nepotřebuju jít kalit třeba tři neděle měsíc, i déle, ale jakmile se toho dotknu, přebírá kormidlo někdo jiný a domů se vracím v lepším případě ráno v horším za tři dny, napumpovanej téměř vším co bylo po ruce. Teď mám cíl suchej leden i únor, pak bych to rád protáhl do července a tak dál a dál. Mám spoustu plánu a ty kalby mi do toho hází hrozný vidle, kdy jsem neschopnej čehokoli na týden až dva. Tak držte palce, budu informovat;)

a přitom by to mohl bejt uplně super koníček, kdyby řekli, že to není napodobenina chlastu, ale prostě bylinkovej shoot / nealkoholickej destilát, prostě něco jinýho než to, co musíš nutně vychutnávat na baru. Pití vody (myslím takovej ten highlevel minerálek a přírodních pramenů) je třeba super zábava, ale nedovedu si představit, že bych přistoupil na hru, že to je "jako že vodka" poté co tam někdo hodí alá mentolovou příchuť, nebo něco, co trochu kroutí jazyk. Na obranu tohodle trendu musím přiznat, že jsem si loni na vánoce obstaral nealko víno, ale ne, abych suploval to alkoholický při přípitku, nebo tak - to bych si nalil toptopik nebo vineu, ale že se mi líbí to řemeslo (vinařství), a ta práce, která za tím je, i přestože je to činnost bezprostředně spojená z konzumací alkoholu.

MISSDNB: bych tu osobu vyhlásil, by videla randál. Co bylo bylo. Obracení problému na druhou osobu stylem "a kdyz ty tenrat taky a taky" apod. je svinstvo