A taky mi přijde přínosný, přestat si říkat: "Jsem stydlivá, musím si dát pár piv, když jdu mezi nový lidi." Tím se opět akorát ospravedlňuju a udržuju v problému. (A takových alkoholiků znám víc, že bez alkoholu nemluvěj, neumí se socializovat)
Člověka to někam posune, když se pokusí komunikovat střízlivý...
Mně víc vadí, když si pak nic nepamatuju, protože přijdu na sraz s kolegama už s 3 pivama v sobě, "abych nebyla nervózní"..

MISSDNB: Děkuji za upřímnou reakci. :) Určitě nešlo o to sama sebe nějak oblbovat a ujišťovat se, že jsem v pohodě. Právěže odjakživa vím, že mě baví si měnit vědomí a přitom nechci být na ničem závislá..

Ironicky teď sleduju, že když nepiju (jakože ten každej den; každej druhej den po práci pivko), tak nemám tendence si říkat "už toho bylo dost, chci pár dní klid a nepít".
Prostě stačí zkusit vypadnout z toho módu, že jakmile mám volno, "musím" na pivo (protože přece musím využít dny, kdy je to možný a nepracuju žejo) :D
A přijde mi, že když se na to nefixuju, netlačím se do ničeho, tak pak najednou zjistím, že uběhl týden a já jsem střízlivá.
A bažení nepřichází..

Takže cesta by mohla být v tom, že prostě přestanu vyplňovat svůj prázdný čas pivkama s kámošema a postupně střízlivých dnů bude přibývat! :)

To je teď můj cíl. Třeba se časem dostanu k tomu, že si dám jednou za měsíc.. Kdo ví, ale asi potřebuju si nedávat nějaký striktní "pravidla", líp se mi nepije, když to "nemám zakázaný"...

TITUS_PETRONIUS: pokud sem zavitas, tak už máš nakročeno do sraček a na blbosti nebývá prostor

MISSDNB: úprimne, od srdca. Výborne, tu, v tomto auditku to ani inak nejde.

ANIKEVESTIFEX: Působí to na mě jako když se dítě svěřuje rodičům - půlku vynechá, pravdu si upraví na míru a po celou dobu se obhajuje.
Vše začalo tím, že jsi napsala, že větříš problém. A běžná praxe je taková, že pokud si někdo myslí, že má problém, pak už je ve velkém průšvihu.
Na druhou stranu prototyp alkoholika postupně dávku navyšuje, což popíráš a je to jedině dobře. Nicméně já se v jedné fázi života taky nejprve obávala - věděla jsem, že piju více než je zdrávo, upozorňovalo mne na to zejména mé okolí. Podotýkám, že tvrdé jsem nepila nikdy. Nějakou dobu jsem nepila vůbec (až rok a půl), poté "kontrolovaně".
Vygradovalo to před několika lety, kdy jsem ulehala do postele s lahví a mé běžné ráno začínalo zvracením.
Tím tě nechci strašit, pevně doufám, že u tebe to takto probíhat nebude. Jen bych na tvém místě byla obezřetná a zvážila možnost preventivní abstinence.

TEKKIT: To, že už stačilo, jsem myslela ve smyslu, že i když se nevyleju, jen jdu po práci na 3 - 4 pivka, tak to přece nemusím dělat celý týden, i když je to zdánlivě neškodný.
Spíš asi jde o to vyplnit svůj čas častěji něčím smyslplnějším než pitím piva. :)
Ale už se mi i stalo, že jsem byla s kolegama a pila nealko :D

KEB: No, já to vlastně postupem času taky pořád srážím a těch dnů, kdy se úplně opiju ubývá a piv denně taky ubývá, takže jsem vlastně na dobrý cestě, jen už se to táhne přes 10 let..
Ale když si to porovnám s tím, jak jsem kalila dřív, tak se uchlácholit můžu, no :D
S kouřením jsem to měla taky tak, nejdřív pořád, potom jen u piva, potom jen hodně opila a nakonec jednou za půl roku a nakonec vůbec.

TEKKIT: neříkám, že to vždycky funguje. Nesmím si cichnout k tvrdýmu, to je zkratka do pekla. Inu, každý válčí jak umí... :-)

TEKKIT: Ale ona tam má napsáno, že se nevylejvá „většinou“, a to je zase pravda, že jí vídám párkrát do roka. Takže nevím, jak to válčí každý den.

TEKKIT: teď mi to přijde vůči Anike trochu ofenzivní, tak to rozhodně myšlený není...ani ji neznám

THEMAKARESH: přiznám se, že mě taky zaujalo že člověk co "se nevylejvá" má zároveň myšlenky, že "to stačilo"...ale už jsem se naučil že každý má hranice jinde tak jsem nekomentoval...

KEB: pro mě nepředstavitelná cesta. Čim pravidelněji piju, tím větší mám toleranci...Jednoduše řečeno jedno pivo by mi velmi rychle na "bažení" nestačilo...bohužel:/

SDN33:
KEB: Hele Annike není úplně ten případ, který je dobrý říkat, že to na pár pivech denně zvládne.

Ja prichazim s mensim updatem, dnes je to rok a sedm mesicu, co jsem nemela ani kapku alkoholu a musim poznamenat, ze kvalita zivota sla velice nahoru. Takze v bodech:

1) nejvetsi benefit vidim v upraveni psychiky, jsem vice odolna, mam vetsi poradek v emocich a myslenkach, zlepsila se pamet, netrpim kocovinovymi propady nalad, v mem pripade se jednalo o ciste utrpeni.
2) samovolne se mi upravila vaha, jelikoz jsem den po oziracce vzdy snedla jidlo tak na 3 dny a samozrejme konzumovala i spoustu kalorii v samotnem alkoholu
3) mohu se na sebe daleko vic spolehnout, kdykoli mohu ridit, vstat a neco delat, kamkoli vyrazit bez strachu
4) naucila jsem se fungovat ve spolecnosti lidi bez pomoci alkoholu, drive jsem ho pouzivala jako socialni lubrikant, abych se uvolnila a byla schopna normalne komunikovat, ted jsem se to same naucila sama za sebe a je to opravdu osvobozujici pocit
5) vysazeni alkoholu mi vyznamne pomohlo prestat s kourenim, pred tim jsem vzdy zkousela prestat a pri prvnim posezeni s prateli a po par sklenickach jsem upadla do recidivy a zacala jsem na novo, ted si dam obcas iqos, jen kdyz mam opravdu naladu a recidiva se nekona
6) pritel nepije jeste dele nez ja, takze se navzajem podporujeme a musim rict, ze to je zatim nejharmonictejsi vztah, jaky jsem kdy mela. Jsem presvedcena, ze hodne velkou cast partnerskych hadek a sporu vyvolava prave konzumace alkoholu a jinych omamnych latek
7) mam daleko vic casu, protoze mi jakoby pribyl jeden den v tydnu, kdy normalne funguju, driv byla sobota dnem temna, jak jsem ji prezdivala, tedy den kdy jsem jen lezela a stridave spala a jedla a snazila se zbavit neprijmenych pocitu
8) na zaver asi zminim financni usporu, jak za alkohol, tak za cigarety, ty si nekupuji vubec a na koncerte nebo party mi staci dve nealkopiva, nebo limonada a vejdu se naprosto bohate do stovky

Alkohol jsem vymenila za kavu, colu, nealkopivo k jidlu nebo kdyz mam chut na koncerte a obcas si dam energydrink, ale ten jen zridkakdy...drzim palce vsem, kdo bojuji, kdyz to date, stoji to pak za to. :)

ANIKEVESTIFEX: já jsem nějakou dobu jen na jednom lahvaci denně. Není to sociálně nijak zvlášť škodlivé ani drahé a na uspokojení závislosti nebo prostě jen bazeni to stačilo. Takhle nějak jsem přestal i kouřit. Srazil na holé minimum a přestal :-)

No mně už to přijde úplně absurdní. Mám vždycky plnou hubu keců, že zase stačilo a potom jakmile 3 dny nepiju, už bych hned šla zase na pivo.
Nevylejvám se (většinou) a nepiju tvrdej, ale stejně, mám craving jak feťák mi přijde. ("Však je to jenom pivo"..)