FRDK: Tohle je fakt zajímavý téma. Jak nad tim přemýšlim, přijde mi, že vlastně od ranné dospělosti většina lidí inklinuje k takovému okruhu přátel, kteří to maji plus mínus s návykovýma látkama podobně. Prostě ve většině part je tak nějak ustálenej (ab)úzus co se týče těcho látek - samozřejmě to neplatí uplně stoprocentně, ale málokdy jezdí s partou technařů někdo, kdo jako nejsilnější drogu okusil zelený čaj - apod. Myslim, že často i proto je pak často těžký abstinovat, ale být s přáteli v kontaktu tak jako dřív. Protože to nějak naruší tu kolektivní dynamiku.
Docela dost to vnímám i když držím jen každoroční suchý měsíc (suchý leden většinou). Při sedánku s dobrejma kamarádkama, kdy si dáme pár sklenic vína, probereme všechno od vztahů a práce třeba po otázku, jestli se Hitler znovu inkarnoval na tenhle svět… a pak najednou tam sedím u birellu a ostatní u alka a cca po hodině vnímám, jak se naše momentàlní světy rozpojují a přestáváme být na té jedné vlně. Jako, člověk nemůže nikoho nutit, aby abstinoval, když abstinuju já, ale přijde mi, že tam prostě dřív nebo pozděj tento nesoulad vznikne a může to stále dobře fungovat snad jen pokud většina společnejch akcí není vůbec spojená s pitím.