Taky jsem kdysi dovedla syna na již rozjetý kroužek, karate, no byly tam i děti jako on, ale taky ty co to dělají 10+ let, spolu v tělocvičně. Již tam nikdy nechtěl. Nenutila jsem ho, byl to taky jeho nápad. A za zkušební lekci se neplatí...
Nutím ho aby chodil do školních kroužků které si sám zvolí a to celý ten rok (pak ať to klidně změní). Pokud se už něco koupí, tak se to taky užije - chci ho učit odpovědnosti, ne tomu, že jeho rodina má dost peněz aby nám to bylo fakt jedno.
Nutím ho, aby vyzkoušel vše, co jde "na zkoušku". Je spokojen, takhle zjistil, že tance nejsou pro něj dřív, než by se zapsal na kroužek (protože tam šel jeho nej kamarád z třídy).
Podobně chci, aby zkusil jeden kousek nového jídla, pořádně rozkousat (i kdyby to pak vyplivnul, ale musí pokousat). Jako třeba mé bezlepkové pečivo :-)
On má pocit bezpečí a taky veme na sebe kousek rizika.
Je dost hodně citlivý, tohle znám taky :-)
Samostatně někam... než na kroužek, co se mu nelíbí, bych ho nechala dojet ze školy domů, nebo ke/od kamaráda.
Btw, syn (10r a i ten 7r) mi taky denně říká, že mě má rád, na tom mi nic divné nepřijde, protože 1/ já mu to říkám taky 2/ můj muž mi to říká taky, 3/ já to říkám denně muži - tak proč by se choval jinak :-)