REDGUY: to, že se ty koeficienty mění nějak výrazně, je tvoje teorie. dovedeš jako pracovní hypotézu připustit, že existují takové aerodynamické tvary, pro které se ty koeficienty s hustotou vzduchu mění jen zanedbatelně?
jinak vzoreček vznikl za použití vztahu mezi S (plochou), b a AR (štíhlostí) - víceméně tedy odhaduji, že jde o o rozpětí, protože ze vzorce vyplývá "čím větší rozpětí, tím méně energie je potřeba na udržení letadla ve vzduchu" - protože je tam ta odmocnina, tak 9x menší hustotu ρ musím rozpětí křídla 3x.
to, že v tom vzduchu o 9x menším ρ pak poletím 3x rychleji, je jednoduše vedlejší efekt - jednoduše ten stroj pak "MUSÍ" letět 3x rychleji, nikoliv jen "může".
troufám si tedy říct, že pokud by se Solar Impulse přestavěl tak, že by (také jako jednoplošník!) místo rozpětí 60m měl rozpětí 180m a měl 3x větší štíhlost (teď má cca něco jako 1/20, odhaduji... takže štíhlost by byla 1/60, což se na jednom mém nákrese opravdu vyskytlo), tak by skutečně pak mohl ve výšce 20 km letět _se stejným výkonem_ cca 3x rychleji než teď (tedy např. 150 km/h). samozřejmě... představit si křídlo 3x180m je dost obtížné, ale zase by z jeho FV byl 3x větší příkon, tedy
velmi zhruba a pokud by vážil pořád stejně by takovýto stroj měl letět 150 * sqrt(3) rychleji, tedy něco jako 260 km/h.
Samozřejmě se ale pohybujeme u poměrně nereálných čísel jako je wing loading 3 kg/m2 (což už odpovídá spíš paraglidu) a rozpětí křídla 180m při hloubce 3m (u jednoplošníku). To pochopitelně nejsou čísla, se kterými bych v nějakém reálně myšleném projektu chtěl pracovat.