BURAN: na to ma REDGUY takovou hezkou stranku, ktera odpovi v denni i nocni hodinu bez zavahani.. ;o)

XCHAOS: to si vubec neumim predstavit. kolik trebas bude stat letenka?

No dobře, ukončujeme offtopic.

Zpět k té učebnici: takže parazitní odpor nám podle toho aktuálního PDF s druhou mocninou rychlosti roste, indukovaný naopak v převráceném poměru druhé mocniny rychlosti klesá. to by vysvětlovalo, proč při poměrně umírněné rychlosti, se kterou počítám, nevadí "lešení" vzpěr dvouplošníku až tak moc, kolik by vadilo třeba u tryskáče... no ale pro konkrétní tvar letadla se poměr těch dvou odporů vzduchu holt musí spočítat a holt je to složité, no.

BURAN: ne, spíše s náhodností. půjde v podstatě o cestování na víceméně náhodné místo ve vzdálenosti až 3000 km, tedy trochu méně náhodné, než při letem balónem. cestující budou muset muset nejdřív vstoupit do sekty, kde v rámci zasvěcení všichni podepíší reverz, že v případě nedosažení slíbeného cíle nebudou přepravce žalovat. (vůbec se na to nesmíš koukat optikou moderní civlizace 20. století.. toto bude post-new-age cestování... new-age byl, že si letěl tryskáčem meditovat někam JV Asie, post-new-age bude, že budeš meditovat tam, kde zrovna přistaneš)

XCHAOS: duchovni vyspelost = smireni se smrti ? :)

Zpět k té učebnici - nakonec jsem v ní chybějící čísla našel snáze, než na wiki (uvažuju dokonce některé pasáže z té učebnice na wiki "přebásnit")

Zaujalo mě na stránce 127:

indukovaný odpor klesá s obráceným poměrem druhé mocniny rychlosti - to znamená, že s rostoucí rychlostí štíhlost křídel ztrácí význam (že by tedy nakonec přeci jen stratosférické lifting body?). (na druhou stranu může štíhlost křídel mít význam během stoupání? Gevers víceméně teleskopická křídla chce používat právě takto...)

koeficient indukovaného odporu je inverzní k štíhlosti křídla - no, to celkem dobře vysvětluje štíhlá křídla.

protože větší křídla (navíc se vzpěrami, apod.) znamenají automaticky vyšší parazitní odpor (viz např. bod 6.2.3 na stránce 124), tak snažit se navrhovat úsporná a relativně pomalá letadla s co nejštíhlejšími křídly je prostě logické.

BURAN: tak já doufám, že žádné fatální nehody nebudou, nicméně jistou duchovní vyspělost tenhle druh cestování předpokládat bude.. zejména vzhledem k značnému faktoru náhodnosti, co se týče pravděpodobnosti dosažení zamýšlené cílové destinace (min. do večera "letového dne"). ale horší, než cestovat autobusem po Indii nebo dokonce Barmě to fakt být nemůže :-) (jako já to myslel vážně s tím, že navrhuju dopravní prostředek pro backpackery :-)

XCHAOS: jinak nevim o tom, ze bych treba ja totalne negoval vse, co reknes. vetsinou kdyz neco nechapu, tak se jen ptam na detaily. ze je ti to neprijemne, je druha vec.

XCHAOS: jinak s tou sektou to neni spatnej napad. zaloz ji. pak vsichni nastupte do vaseho letadla, a rozjedte ho z nejaky hodne vysoky skaly. pohaneni vasi nezlomnou virou doletite az na kraj sveta. zcela jiste :)

BURAN: no dobře, ale stěží si "zkušenost ze světem" zlepšíš tak, že totálně zneguješ všechno, co jsem sem napsal. dělám občas chyby, určitě věci odhaduju nepřesně... ale nemůžu se dost dobře mýlit ve všem současně... toto není o tom, že bych hlásal nějakou jednu jedinou "univerzální zjevenou pravdu", kdy jde o to buď uvěřit, nebo ne... (i když samozřejmě, že reakce některých lidí mě vedou k tomu, že nejlepší by skutečně bylo speciálně pro ně založit sektu, které bych tvrdil, že Aštar Šeran si přeje, aby se na palubu jeho hvězdné flotily členové přesunuli pomocí hromadné sebevraždy... no ale to už je tu offtopic.. zatím hlásám jen mírnou formu kolektivní sebevraždy skrze cestování v mém solárním letadle :-)

DANYSEK: před časem se operovalo taky s jednoduchým webovým simulátorem FoilSim, který pro různé profily a rozpětí křídel počítal vztlak, čelní odpor, apod. - s hustotou vzduchu ale končil v 16km. nejlepší výsledky mi dával kupodivu pro velmi "historické" profily typu "flat plate" nebo "curved plate" - v tom smyslu, že pro velmi nízké poměry L/D, vysokou štíhlost a téměř nulový úhel náběhu u nich bylo možné dosáhnout extrémně nízkých absolutních hodnot čelního odporu vzduchu.

teoreticky by se pořád o "curved plate" profilu křídla (tenká zakřivená plocha) dalo uvažovat aspoň u té vnější části teleskopicky vysouvaného křídla... toto je tedy věc, kterou by možná mělo cenu vyzkoušet na modelu (letadlo s konveční vnitřní částí křídla a extrémně tenkou vnější části - i kdyby se zasunování dělo jen ručně, když to zrovna neletí, tak by se na tom snad dalo trochu porovnat, jak se to bude chovat v obou režimech letu...)

XCHAOS: ja se priznam rovnou, ja ty souvislosti nechapu. chodim sem prave proto, abych se o tech souvislostech neco dozvedel.

bohuzel (pro tebe) v tebou predkladanych souvislostech jsem schopen najit nesrovnalosti i ja, totalni laik, takze se mi nemuzes divit, ze tebou predkladane souvislosti prezkoumavam a snazim se overit, protoze prevzit je "tak jak je predavas" mi trapne brani cela ma dosavadni zkusenost se svetem.

XCHAOS: na http://www.dept.aoe.vt.edu/~lutze/AOE3104/takeoff&landing.pdf mas nejaky elementarni aparat, podle ktereho se to orientacne da spocitat, nikoliv jenom odhadovat... z toho tvyho linku mi tam "par" udaju chybi...

DANYSEK: hmotnost je tam jasně uvedena necelých 15t, vzletová rychlost by mohla být někde mezi 50 a 70 km/h (odhaduji podle plošného zatížení křídla), počítal jsem tu, že vzletové rychlosti by bylo dosaženo při uvedeném plném výkonu motorů během několika sekund (takže by to mohlo operovat i z velmi malých letišť)
viz https://dev.arachne.cz/svn/arachne/wiki/Aerospace

XCHAOS: uff.. rozpeti kridel jak Boeing 747... kolik ze to ma teda vazit? jakou ze predpokladas vzletovou rychlost a na jake draze ze to vzletne? Pocitas treba s tim, ze pozadavky se krome vahy (cim tezsi, tim vetsi rychlosti treba) na to, co jde nahoru ruzni i podle toho, jaka je aktualni hustota vzduchu (zavisle na teplote/tlaku)...? Aby se to nerozpadlo stojici na zemi je zakladni predpoklad, ale jakmile se to rozjede, zacnou pusobit dalsi sily... a problem nemusi nastat hned, ale treba az po case vlivem nejakeho unavoveho lomu v miste s velkym namahanim konstrukce. Uvazujes i tyhle veci?

až ti zítra vyprší ban, tak by mi fakt zajímal tvůj názor na to, kolik dalších účastníků téhle diskuze podle tebe ty souvislosti chápe (případně je můžeš zkusit vyjmenovat)

Nebylo jeste nedavno rozebirani jinych ucastniku diskuze off-topic?

DAVIDO: tak jsem si tu zalistoval... a třeba vztah ze stránky 82 (ilustrující potřebu 2x větší rychlosti pro 4x nižší hustotu vzduchu, tedy při konstantní rychlosti... a další možnost je pro dosažení konstantního vztlaku zdvojnásobit plochu křídla, i když dnešní konstrukce letadel s tím nepočítají) jsem tu zmiňoval asi 10x, bez jakékoliv odezvy.

až ti zítra vyprší ban, tak by mi fakt zajímal tvůj názor na to, kolik dalších účastníků téhle diskuze podle tebe ty souvislosti chápe (případně je můžeš zkusit vyjmenovat)

DANYSEK: tohle je složitý téma, ale když někdo vidí 1000 zpráv v debatě, tak to prostě odloží na jindy. já jsem zvyklý reagovat na všechno, a už se asi nezměním. když ale potřetí někomu odpovídám to samé a on to pořád ignoruje, tak použiju ban, no.

můj design je v tomhle klubu prozatím offtopic, ale když na tom trváš...

nízké plošné zatížení křídla v kombinaci s dostatečným výkonem motorů je v podstatě záruka toho, že stroj poletí (pokud teda splňuje některá nejzákladnější kritéria mechanické pevnosti a vzájemného uspořádání všech nosných a řídících ploch). otázka je, jaké by měl letové vlastnosti: vyslechl jsem si od chytřejších lidí, než je zdejší banda trollů spoustu připomínek k poloměru zatáčky při tak velkém rozpětí (i při tak nízké rychlostiú) apod.

dotaz na tu letuschopnost má dvě části: ten základní příhradový dvouplošník o rozpětí 70m by se určitě dal postavit aby se nerozpadl, určitě by odstartoval na baterie - otázka je, jak rychle by letěl a jak vysoko by dostoupal. Další problém je, co by se stalo při vysunutí těch teleskopických segmentů křídel: tam už je to skutečně jen "vize".