TOMVYN: tak když jsme u toho... my se nacházíme na 50 stupni zeměpisné šířky a solární letadla u nás nebudou použitelná zrovna celoročně... no, dovedu si představit, že v zimě by snad mohla být okrajově použitelná na trasách, směřujících po startu přímo na jih...).

nikdy jsem nemluvil o nějakém jednom konkrétním designu: na začátku tohohle klubu jsem postnul obrázky snad desítky dříve existujících (nebo dnes rozpracovaných) typů, a baví mě spekulovat, kterými všemi směry by se to mohlo vyvíjet: ve smyslu dál by se mohlo zkusit, tohle, tohle nebo tohle: ne, že by šlo o jeden typ, zahrnující všechny nápady.

...u těch solárních hydroplánů jsem si je vždy představoval spíš na moři u tropických ostrovů někde v Karibiku, JV Asii nebo v Tichomoří... ne na slapské přehradě :-) a spíše se na to koukám z hlediska historie letectví: v historii bylo už jednou období, kdy největší letadla dané éry byla na tehdejší letiště většinou příliš velká a těžká - prostě jsem jen zmínil, že kdyby fakt došlo k tomu, že solární letadla budou mít 200m rozpětí, tak můžou být pořád použitelná jako hydroplány a jeden takový jsem zkusil nakreslit: ale nijak nehlásám, že zrovna tohle bude cesta, kterou se fakt někdo vydá (i když množství benzínu a nafty, která se dnes už celkem zbytečně propálí v tropech, kde ti svítí Slunce přímo nad hlavou kolmo dolů, mě na mých cestách vždy fascinovalo...)

REDGUY: no tak ano.... jenže "mírně horší parametry" mohou klidně znamenat rozdíl mezi nulovým a prakticky použitelným užitečným zatížením: jestli letadlo unese jen pilota, nebo ještě 3-4t užitečného zatížení (cestující, apod.) - to je myslím _dost_ podstatný rozdíl - přesto takové letadlo může být "letuschopné".

(offtopic vsuvka: proč nejsi schopen kompromisů? proč tu debatu pořád stavíš do roviny "všechno nebo nic"? no, za tohle id BURAN dostal ban... ale obecně: copak fakt nikdo nechápe, že "pravda může být někde uprostřed"? samozřejmě mě zajímají takové formulace, ve kterých je prostor pro nějaké pozdější zpřesňování - no pokračování offtopic debaty např. zde: [ diskuze o nesmrtelnosti chrousta (centrum pro léčbu memetických poruch a mementálních postižení) ] )

jiank rakety se "garážovou technologií" začínají stavět až dnes, zatímco u letadel byl průběh opačný: začínali s nimi kutilové v garážích (nebo tehdy spíš stodolách na venkově) a až postupem času se z nich stal průmysl.

XCHAOS: .. nevim jestli u nas _vubec_ existujou vodni plochy,ktery maj nekolik kilometru rovne vzdusnou carou..
nemluve o provozu,kterej na vodnich plochach byva.. startovat z hladiny s tim,ze prede mnou prejizdi parnicek asi neni uplne oka.. ;-)

XCHAOS: dovedeš pochopit, že slovy "reálná vize" myslím něco na úrovni "jak si v roce 1950 představovali cestu na Měsíc"? - coz o to, dovedl bych to pochopit. S ohledem na dosavadni prubeh debaty bys ale spis ty mel pochopit, ze to podkladam zase jen za dalsi tvoje slovickareni, klickovani, vymlovani a mlzeni. Kuprikladu, kolikrat jsi opakoval, ze podle tebe je mozne solarni letadlo s mirne horsimy parametry postavit garazovou technologii? Takze v roce 1950 byly mesicny rakety garazova technologie, jen s mensi nosnosti? Hmmmm 8)))

Myslím, že kdo chce otestovat, jak rychle mu s jakým výkonem poletí např. nějaká vzducholoď, tak má možnost....
Download Aircraft v2.8 - FlightGear
http://www.flightgear.org/download/aircraft-v2-8/

Tak, navrhovat vlastní úsporná letadla a vzducholodi je v tomhle klubu maximálně ontopic. Takže navrhuju přestat se hádat a pustit se do práce.

Upozorňuji na aktualizaci záhlaví. Děkuji za pochopení.

BURAN: odhad rychlosti 100 km/h (i když jen ve dne, v noci "kotví") by mělo jít ověřit výpočet. já 2x provedl výpočet pro Zeppelin NT pokrytý FV články, opakovaně mi vyšlo něco kolem 70 km/h v nejoptimističtějším případě (východozápadní orientace v pravé poledne)... teď ať to počítá někdo jiný.

BURAN: myslím, že předpoklady pro tuhle diskuzi jsou trochu vyšší, než u jiných diskuzí na NYXu, které se taky pyšní přívlastkem "odborná". to nic nemění na tom, že hloupý kdo neví, blbější, kdo se nezeptá... a já se ptám téměř pořád :-)

XCHAOS: diskuze je pro mě míň, než betaverze. je to místo, kde právě teprve formuji svoje názory...


tusil jsem ze neco takoveho odpovis. nevim sice, jak to jde dohromady s prizviskem "odborna diskuze", a uz vubec se nebudu zabyvat tim, do jake pozice toto tve betatestovani stavi ostatni diskutujici.

jinak ano: vzducholoď v noci nespadne. ale taky se bez energie nehne z místa. ale máš pravdu, letadlo v noci musí letět, vzducholoď může.

to uz taky nebudu prvni kdo ti to napise, ale vzducholod spotrebuje mnohem mene energie z FV na to, aby se udrzela ve vzduchu (prakticky zadnou), tudiz si pres den ty baterie na noc nabije. letadlo neee.

dalsi vec - rychlost. predpokladejme 100km/h. preleti tedy atlantik za ... 4 dny cca? to je celkem ok, kdyz mas vlastni postel a dalsi pohodli.

BURAN: ne.. diskuze je pro mě míň, než betaverze. je to místo, kde právě teprve formuji svoje názory...

jinak ano: vzducholoď v noci nespadne. ale taky se bez energie nehne z místa. ale máš pravdu, letadlo v noci musí letět, vzducholoď může.

jestli je vaše koncepce postavena na tom,že superrychlá vzducholoď na noc spustí kotvu na dno oceánu a zůstane čekat na místě, tak jste vyhráli a já skutečně musím kapitulovat :-) a vítěz bere vše.

XCHAOS: ta ta konstrukce 300 na 50 metru ti dá tolik plochy pro články, ze z toho klidně dostaneš přes 2MW - to se ti zdá málo? Mě se to zdá být docela dost...

REDGUY: popravdě, já jsem se s tím problémem nikdy netajil: pro jakékoliv rozumné výsledky mě vychází nutnost 3x až 4x větší plochy solárních křídel za letu, než během startu a přistání. (už od začátku). něco takového je skutečně už dost obtížné si představit - takové designy připomínají spíš rozkládací solární panely u kosmické lodě, než letadlo.

na druhou stranu, v tom řídkém vzduchu je i mechanické namáhání při stejné velikosti i rychlosti nižší: v tomhle vidím jedinou naději, proč by mohlo fungovat cosi jako "tato přídavná křídla v žádném případě nevysunujte v nižší výšce než 12 km", apod.

GRENDAL: ano, mám zeppelíny poměrně dobře nastudované, ale ten tvar je pořád stejný, a jeho reynoldsovo číslo zlepšíš jen nepatrně - takovými věcmi jako naleštěním povrchu, větší odolností vůči "rozvlnění" či "třepotání" (flutter) toho povrchu. vzducholodě mají ale daleko lepší šanci než letadla těžší než vzduch uvést na palubě tolik baterií, kolik potřebují: mohou je dobíjet u kotvících věží a fotovoltaika bude hrát jen záložní roli (např. zaručí, že vzducholoď se nikdy nedostane do situace, kdy by musela upouštět plyn, aby mohla sestoupit zpět ze stratosféry - jedna z možností, jak může vzducholoď klesnout, je totiž stlačování vzduchu někam dovnitř svého objemu a na to potřebuje energii)

nevím, jak si dospěl k názoru, že jsem zafixovaný na rychlost: tvrdím jen tolik, že "čas jsou peníze" a že teoreticky by pomalejší cestování mohlo být levnější - toto zpomalení je ovšem limitované větší amortizací dopravního prostředku za dobu trvání stejně dlouhé cesty (např. když letíš 10x pomaleji, tak dopravní prostředek se stejnou životností musí uvést 10x tolik lidí, aby na jednoho přepraveného cestujícího byla amortizace stejná...)

kromě toho jsem posedlý autonomií, např. energetickou, a i když tato pro opravdu velmi pomalou solární vzducholoď může dopadnout dobře, tak pořád by ti rentabilní solární vzducholodě vycházely ještě bláznivěji větší, než ty historické: protože od určitých rozměrů ti dramaticky poroste užitečné zatížeí, aniž by se zhoršovaly ostatní parametry, tak by se ti vyplatily vzducholodě pro 1000 až 2000 lidí. taková kapacita je ale v rozporu s tím, že chci vozit malé skupinky backpackerů na opuštěné tropické ostrovy a jiné exotické destinace: pomocí několika obřích vzducholodí by si snad dokázal odlehčit dnešním dálkovým trasám obsluhovaným obřími tryskáči... ale nevytvoříš tím trasu typu "z Hradce Králové 2x měsíčně na Ko-pha-ngan a zpět" - což je to, co mi zajímá, tedy hledání alternativních tras, obcházejících tranzitní uzly.