GRENDAL: ano, mám zeppelíny poměrně dobře nastudované, ale ten tvar je pořád stejný, a jeho reynoldsovo číslo zlepšíš jen nepatrně - takovými věcmi jako naleštěním povrchu, větší odolností vůči "rozvlnění" či "třepotání" (flutter) toho povrchu. vzducholodě mají ale daleko lepší šanci než letadla těžší než vzduch uvést na palubě tolik baterií, kolik potřebují: mohou je dobíjet u kotvících věží a fotovoltaika bude hrát jen záložní roli (např. zaručí, že vzducholoď se nikdy nedostane do situace, kdy by musela upouštět plyn, aby mohla sestoupit zpět ze stratosféry - jedna z možností, jak může vzducholoď klesnout, je totiž stlačování vzduchu někam dovnitř svého objemu a na to potřebuje energii)
nevím, jak si dospěl k názoru, že jsem zafixovaný na rychlost: tvrdím jen tolik, že "čas jsou peníze" a že teoreticky by pomalejší cestování mohlo být levnější - toto zpomalení je ovšem limitované větší amortizací dopravního prostředku za dobu trvání stejně dlouhé cesty (např. když letíš 10x pomaleji, tak dopravní prostředek se stejnou životností musí uvést 10x tolik lidí, aby na jednoho přepraveného cestujícího byla amortizace stejná...)
kromě toho jsem posedlý autonomií, např. energetickou, a i když tato pro opravdu velmi pomalou solární vzducholoď může dopadnout dobře, tak pořád by ti rentabilní solární vzducholodě vycházely ještě bláznivěji větší, než ty historické: protože od určitých rozměrů ti dramaticky poroste užitečné zatížeí, aniž by se zhoršovaly ostatní parametry, tak by se ti vyplatily vzducholodě pro 1000 až 2000 lidí. taková kapacita je ale v rozporu s tím, že chci vozit malé skupinky backpackerů na opuštěné tropické ostrovy a jiné exotické destinace: pomocí několika obřích vzducholodí by si snad dokázal odlehčit dnešním dálkovým trasám obsluhovaným obřími tryskáči... ale nevytvoříš tím trasu typu "z Hradce Králové 2x měsíčně na Ko-pha-ngan a zpět" - což je to, co mi zajímá, tedy hledání alternativních tras, obcházejících tranzitní uzly.