víceméně - k tomuto, že takováto vlečená konstrukce by měla nízký čelní odpor, mě přivedlo i to, že jsem absolvoval parašutistický výcvik (i když nikoliv seskok - letadlo se nějak záhadně rozbilo, ten den :-). přednáška při výcviku zahrnovala vysvětlení, že současné otevření hlavního i záložního padáku je velmi nebezpečné, protože můžou zaumout postavení, kdy oba padáky míří svým dopředným letem kolmo k povrchu, a současně si vzájemně napínají lana: objekt, který se nachází mezi nimi uprostřed, pak směřuje k povrchu víceméně rychlostí volně padající cihly.

pro zjednodušení si tedy lze představit, že letadlo za sebou potáhne několik specializovaných paraglid ve zhruba tomto uspořádání (až na to, že se od nich nebude požadováno vytváření přebytečného vztlaku, takže vlastně půjde o paraglidy s vysokou šíthlostí).

je to opět obloukem návrh k prvním návrhům z doby před asi 1 rokem - jen jsem si od té doby nastudoval něco o aerodynamice, takže mám lepší představu o tom, jaký by byl nejoptimálnější možný tvar pasivně tažený vzduchem...

QNEDLEEQ: ano.. ale ta "superobří konstrukce" (s vlastní hmotností v řádu jednotek kg/m2 - aby i s užitečným zatížením mohlo to plošné zatížení být někde mezi 10 a 20 kg/m2 max) právě potřebuje být tvořena z co největší části konstrukčním materiálem (nějaká ta uhlíková nanovlákna, nebo nanokrystalická celulóza, nebo tak něco) a z co nejmenší části těmi FV panely. A pokud máme rozpočet co já vím - 4 kg/m2 (zatím to tak podle všeho vychází - z např. 12 kg/m2 musí 1/3 připadnout na baterie, 1/3 na trup včetně užitečného zatížení a 1/3 na vlastní konstrukci), tak to, že zbude celých 4 kg na konstrukci a nebudou z toho 0.5 kg tvořit křemíkové destičky, které mají žalostné mechanické vlastnosti - to může hrát docela velkou roli....

QNEDLEEQ: nedávno jsem náhodou na Discovery channel viděl dokument o stratosférickém paraglidingu v blízkosti vrcholu Mt.Everestu. Víceméně hlavní zlepšení byl přeplňovaný motor a vrtule o větším průměru.

Vím, že budu zase za nepřítele lidu a samozřejmě vím, že paraglidy mají žalostnou klouzavost, např. proti větroňům. Jsou ale zase s plošným zatížením křídla cca někde tam, kam se potřebujeme dostat - je to i včetně užitečného zatížení.

Co takhle dlouhá kruhová samonosná stuha, vlečená _za_ poměrně konvenčním elektrickým letadlem? Kruhové křídlo má jedny z nejlepších aerodynamických vlastností, co se týče indukovaného odporu. A pokud od něj nechceme, aby uneslo nic, kromě sebe....

v podstatě si představ kruhovou stuhu s obrovskou štíhlostí - např. 1 km stuhu stočenou do kruhu, s tětivou 1m. tedy 1000 m2, obvod = po*d - tedy průměr takto vzniklého za letadlem taženého kruhu by byl něco málo pod 300m. celé by to obsahovalo nějaký mechanismus umožňující "řízené zmuchlání" (např. lanka, stahující se rovnoměrně po obvodu toho kruhu a rovnoměrně to muchlající) ... a vážilo by to max. do 1 kg/m2 (to odpovídá materiálům, ze kterých se paraglidy dělají už teď. celá kruhová konstrukce by i při klouzavosti jen kolem 10:1 měla odpor vzduchu jen kolem 1 N/m2.

dodám nákres :-)

KEJML: tak jakýkoliv vývoj solárních panelů směrem k snižování hmotnosti, tloušťky a/nebo zvýšování účinnosti mi přijde _zatraceně_ relevantní k solárnímu létání...

v podstatě jde o to, že pokud dnes s takovýmito mechanickými parametry umíme aspoň neúčinné panely, tak je to určitý příslib toho, že by s těmito parametry mohlo být časem možné vyrobit i ty účinné panely: tedy, těch dnes reálně dosažitelných 33% pomocí netoxického křemíku.

on ani ten křemík na tom není zle, jde se dostat na 0.5kg/m2... ale ultravelké/ultralehké křídlo samozřejmě bude potřebovat aby co největší podíl tvořily materiály, které mu dodají nějaké strukturální/mechanické vlastnosti, které jako křídlo musí mít. proto mi 4g/m2 přijde jako dost průlomových...

XCHAOS: Hele já ti nevím. Samozřejmě je to obrovský vědecký a inženýrský úspěch, ale příjde ti to relevantní k solárnímu létání? Podle mne v současné situaci nestojí snížování hmotnosti za to, pokud to s sebou nese i menší účinost a to zkrátka proto, že mi právě účinost přijde jako limitující faktor dalšího vývoje.

Peel-and-Stick Solar Cells Created At Stanford University - Slashdot
http://hardware.slashdot.org/story/12/12/24/1255212/peel-and-stick-solar-cells-created-at-stanford-university
Stanford University researchers create peel-and-stick solar cells
http://www.gizmag.com/flexible-sticker-solar-cells/25544/

The cells have been successfully applied to a variety of both flat and curved surfaces – including glass, plastic and paper – without any loss of efficiency.

Not only does the new process allow for solar cells to applied to things like mobile devices, helmets, dashboards or windows, but the stickers are reportedly both lighter and less costly to make than equivalent-sized traditional photovoltaic panels. There’s also no waste involved, as the silicon/silicon dioxide wafers can be reused.

DANYSEK: Co tohle jako zaloha kdyz dojdou baterky?
2-Stage Water Rocket flies to 810' (246m) - YouTube
http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=0qzOzjRJpaU

XCHAOS: ze nemas smysl pro humor neznamena, ze si tu nemuzou zavtipkovat ostatni. diskuze neni jen pro tebe.

taky namet na... alternativni pohon... :)

Wood pulp extract stronger than carbon fiber or Kevlar
http://www.gizmag.com/cellulose-nanocrystals-stronger-carbon-fiber-kevlar/23959/

XCHAOS: nechapu jak tva odpoved souvisi s mym dotazem.

BURAN: já znova opakuju, že "vstoupit na trh" neznamená to samé, jako "vytlačit z něj existující alternativy". prozradil jsem ti, jaký podíl na trhu pro tuhle technologii předpokládám kolem roku 2023 - tedy za 10 let - a víc odhadovat nechci.

I’ll Take Manhattan
http://blog.cafefoundation.org/?p=7281
Dr. Steven Chu, U. S. Secretary of Energy, has established the Center at Argonne National Laboratory with a budget of $120 million over five years to create a battery five times more powerful and five times cheaper than today’s norms – all within five years.
DOE wants 5X battery power boost in 5 years - Computerworld
http://www.computerworld.com/s/article/9234200/DOE_wants_5X_battery_power_boost_in_5_years