Napadlo mi, že by pro vzlet mohl být použitý vícestupňový: solární kluzák s minimem baterií a velkou plochou křídel by do výšky táhl jednoúčelový stroj, plný baterií. Ten by měl slušnou stoupavost, a taky asi solární křídlal. Po dovlečení startujícího solárně elektrického letadla do určité hladiny by v ní pak kroužil a dobil během dne baterie a pak se vrátil zpět na základnu. Letadlo s cestujícími by pak na energii ve svých bateriích kombinovanou se solárním pohonem mohlo dostoupat do stratosféry i s relativně velkým užitečným zatížením.
Oba typy by mohly mít velmi podobnou konstrukci a stejné komponenty (a tedy i náhradní díly, apod.) - pouze jedna varianta by byla místo sedadel s cestujícími plná baterií, potřebných pro vzlet.
Je to vlastně podobné staršímu konceptu solární elektrárny trvale zaparkované ve stratosféře a kroužící nad letištěm, aby provedla odlétajícím elektrickým letadlům "tankování za letu" - akorát je to jednodušší, na rozdíl od nějakého setkávání se za letu a propojování kabelů je koncept vlečení na laně létdy dobře ozkoušený, většina pilotů větroňů s ním má zkušenosti, apod.
Nově se tu řeší otázka "a kde se vezme energie v bateriích potřebných pro vzlet" - jestliže tu máme nákladní stroj, který bude po každém raním vzletu (trvajícím max. třeba hodinu) celý den kroužit a dobíjet a na letiště se večer vrátí vždy dobitý, tak je to zásadní řešení ekonomiky solárního létání (bez ohledu na počasí): celé to nyní je 100% obnovitelné a nezávislé na externích zdrojích energie (akorát v létě se "startovní stupeň" dobije třeba za dvě hodiny, zatímco v zimě bude muset kvůli tomu samému kroužit celý den).
Doplňkově by pohonnému stroji slušela ta měnitelná geometrie křídel, která by po ukončení stoupání umožňovala během dobíjení lépe využít dostupné oslunění (rozhodně lépe než dopravnímu letadlu s cestujícími, kde jsou vyšší nároky na bezpečnost - to by v téhle variantě by to byl spíše konzervativnější kluzák se solárně prodlouženým doletem). Vše "šílené" se tedy v téhle koncepci přesouvá na palubu stroje bez cestujících. Stroj s cestujícími by se nejvíce ze všeho podobal vlečeným výsadkovým kluzákům z éry 2. světové války (což byla hodně bezpečná koncepce hlavně např. z hlediska nouzových přistání - s jinými se u nich ani nepočítalo...)