• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSSolární letadla a vzducholodi (pilotovaná/bezpilotní+stratosférické/elektrické létání+"létající auta"/VTOL)
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    +2
    XCHAOS: Jo, a vysvetli proc B747 je omezenejsi na crosswind nez 737, a pritom ma soucasne vyssi wing load.
    Ze by tam hraly roli jeste dalsi faktory?
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    1 odpověď±0
    XCHAOS: Fakta ktera si si vyhledal jsou irelevantni, a nemaji zadny vztah k zaverum ktere z nich vyvozujes. Jinymi slovy, prumerna rocni spotreba vodky na hlavu v Kanade nema zadny vztah k idealni tloustce steny iglu.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    DAVIDO: a jinak můj klub určený k volnému tlachání [ diskuze o nesmrtelnosti chrousta (centrum pro léčbu memetických poruch a mementálních postižení) ] existoval dávno před tímhle klubem a jinak ano: v tomhle klubu chci soustřeďovat lidi, které to téma zajímá. ne lidi, které baví trollovat proti mojí osobě (jakkoliv uznávám, že je to legitimní důvod být na Internetu - když se připojím na Internet, tak se stávám informačním produktem, který ostatní mohou konzumovat způsobem, jaký uznají za vhodné, tedy i dělat si ze mě srandu - bohužel si tu srandu musí dělat způsobem, který mě neobtěžuje, tady např. umožní mi vést debatu na téma, které baví pro změnu mě)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    DAVIDO: ok. s tebou je to taky komplexnější, koukám.

    praktickou použitelnost letadla lze, kromě řady jiných parametrů, posuzovat i rozpětím různých druhů počasí, ve kterých ho lze provozovat. např.: max. rychlost větru, ve kterém lze přistávat.

    můžeš se svými bohatými zkušenostmi v oboru (jak předpokládat), při jaké rychlosti bočního větru (překládám "crosswind" správně) může přistávat

    a) Boeing 737
    b) taková ta nejrozšířenější Cessna?

    myslíš, že fakta, která jsem si vyhledal, jsou chybná?
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    3 odpovědi+7
    Ono je to komplexnejsi, po pocatecni diskuzi ty jdes a najdes na wikipedii statistiku slunecnich dnu v Sydney za poslednich 5 let, vizionarsky oznamis ze to znamena ze pred 2000 lety se na tom miste dalo pozorovat zatmeni slunce a z toho duvodu bude treba zvetsit objem tveho iglu o 30 procent.
    Cloveka ktery nevydrzi s nervama a zacne ti nadavat do idiotu zabanujes.
    Cloveku ktery prisel v pulce diskuze a poukaze na to, ze ve FL 450 nastesti posadky s velkym mesicnim naletem neletaji, a proto jeste muzou mit i po 10 letech letani deti, reknes ze to nic nemeni na tom ze idealni tloustka steny iglu je 0,666 cm.
    Vytvoris graf kde na jedne ose je pocet slunecnich dnu v Sydney za prosinec, a na druhe ose je pocet Eskymaku se zloutenkou typu C na Aljasce. Prumernou hodnotu obou cisel odmocnis, a prohlasis to za pocet vagonu prasanu potrebnych ke stavbe iglu.
    Zabanujes dalsiho cloveka ktery rozporuje tvoje dusevni zdravi.
    Najdes na internetu fotku stojanu na susene ryby pred iglu, a prohlasis ze kdyby tloustka steny iglu byla 0,666cm, ryby by byly tahany z more uz susene.
    Zalozis dalsi klub, kde tvrdis lidem co jsi zabanoval ze vlastne ban nemaji.
    Oznacis dalsi diskutujici za trolly a dolozis to fotografii jak v rusku chytaji ryby dirou v ledu. Pozastavis se nad tim jak je mozne, ze prirodni tloustka ledu neni 0,666 cm.
    Atd.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    -1
    DAVIDO: ne
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    1 odpověď+1
    XCHAOS: jezisikriste. pochop, ze tvoje aviaticke logicke pochody se daji znazornit napriklad takhle:

    Dneska sviti v Australii slunce. Ve FL 450 je kosmicke zareni z dlouhodobeho hlediska pro posadku uz docela problem. Musim si teda na zahrade postavit iglu s minimalni tloustkou steny 0,666 cm.

    Ted ti tady nekdo napise ze je tvuj logicky zaver pitomost, ze to nesouvisi a iglu s takhle tenkou stenou stejne spadne, a ty se zacnes do krve hadat ze slunce v australii opravdu sviti, a jak si teda dovolujeme zpochybnovat tvoji vizi spravneho iglu.

    Zaver je jasny, odborne s tebou diskutovat proste nejde.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    2 odpovědi-1
    DAVIDO: tohle není moc diskuze :-)
    ...
    The crosswind limit for the 747 is 30 knots on a dry runway, 15 knots on a very wet runway.
    pro 737 jsem našel hodnoty mezi 30-36 uzly
    In a Cessna 172, the maximum cross-wind component is 15kts, in a 757 it is, I believe, 40kts
    ...
    rozdíl ve wing loading u těch letadel v tom podle tebe tedy nehraje žádnou roli?
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: nenenenene
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    DAVIDO: no, a já naopak myslím že jo (a podotýkám, že opravdu většinu těch novějších postřehů nemám ze své hlavy, ale od různých lidí, se kterými jsem se o tom bavil...letadlo při přistání možná nesmí být moc těžké - to se bavíme řeč o tryskáčích s 300 kg/m2 křídla - ale ani moc lehké - to se bavíme o větroních v kategorii 30 kg/m2 křídla)
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: ne


    XCHAOS: ne
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď-1
    DAVIDO:
    BURAN: je tu několik důvodů:
    - moc paliva = riziko, že bouchneš
    - moc vysoká přistávací rychlost a velká hmotnost = riziko že neubrzdíš
    - příliš nízké plošné zatížení křídla, příliš nízká rychlost = příliš nízká odolnost vůči poryvům větru
    - příliš málo paliva = riziko, že dojde těsně před přistáním

    u elektrických letadel bude vždy výhodné mít zásoby energie pro přerušení přistání a opakované přiblížení. u dopravních letadel je to... složitější. hlavně se bavíme o letadlech s plošným zatížením křídel o řád jinde, než dnešní dopravní letadla, nebo dokonce stíhačky.

    rizika, o kterých mluvím, se týkají plošného zatížení v řádech jen desítek kg/m2. tahle letadla prostě nemůžou přistávat při takové rychlosti větru, při kterých běžně přistávají dopravní letadla. naopak by ale mohla dosahovat výborných výsledků ve stratosféře. otázka prostě je, jak je tam dostat: dostat je tam pomocí spalovacího motoru mělo SPOUSTU nevýhod, to je celé, co tvrdím.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď-1
    DAVIDO: hmmm :-) fakticky bavíme se asi o úplně jiné kategorii letadel.... možná u bombardérů se efekt který popisuješ v praxi používá, nevím :-) běžná dopravní letadla mají zatížení křídla cca 10x větší, než třída letadel, kterou diskutuju já.

    čím menší přistávací rychlost, tím se ti zmenšuje rozpětí počasí (tedy max. rychlost větru + riziko od náhlého poryvu), ve kterých se vůbec můžeš o přistání pokusit.

    netvrdím, že Virgin Global Flyer se automaticky mohl vůbec pokusit o přistání, když vážil s plnou zásobou paliva těch 10t. ale pokud vím, tak mu extra nesvědčilo, ani když se spotřebovaným palivem vážil jen ty 2t a "plachtil" na přistání. ani strojům U2 to nesvědčilo. tuším, že tohle bylo jedno z úskalí stratosférického létání, kvůli kterému létají dopravní letadla spíš v těch 9-12 km, a ne třeba ve 20 km - kde by mohly začít využívalt výhody daleko klidnějšího prostředí, bez turbulencí... (asi to nebude jediný důvod, ale na základě dostupné literatury mi to přijde jako jeden možný důvod - a ne, nevěděl jsem to na začátku debaty před těmi 4 lety - i když jsem instinktivně navrhoval "teleskopická křídla", protože jsem i tehdy tušil, že letadla blízko u země mají svůj dnešní tvar asi z nějakého dobrého důvodu - takže je lež tvrdit, že "za celou dobu debaty jsem se o aerodynamice nedozvěděl nic nového", jak tu před nedávnem padlo)

    BTW, ten startosferic flight PDF jsem pořád nepopirátil... možná čas to zkusit znovu :-( (a nebo si to i objednat přes amazon - jsem majetnější, než vloni)
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    1 odpověď
    Chaosi, zkus se na chvili zamyslet, proc maji letadla vetsinou maximalni pristavaci hmotnost konstrukcne omezenou podstatne vice, nez maximalni vzletovou.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    +1
    XCHAOS: to částečně odpovídá na otázku "a proč takový design nikdo nezkusil už předtím?" - ne. Odpoved na tuhle otazku je "To, ze letadlo je pri pristani lehci nez pri startu diky spotrebovanemu palivu neni kurva zadny problem, ktery by bylo potreba nejak resit".
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    REDGUY: tak v každém počasí bude asi bezpečné jiné, samozřejmě. čím menší zatížení, tím menší rychlost, tím menší rozpětí typů počasí, ve kterém se dá létat. ono je to celkem logické. a že nevím, co by ještě bylo schváleno pro běžný civilní provoz a co ne... to je myslím taky logické.

    nabízel jsem za ta léta několik triků, jak by se to dalo obejít (většinou se to točilo kolem měnitelné geometrie křídel). ale zajímavý vedlejší efekt je, že kterýkoliv z těch designů by s bateriemi fungoval lépe, než s palivem. protože baterie se na rozdíl od paliva nespotřebovávají. to částečně odpovídá na otázku "a proč takový design nikdo nezkusil už předtím?" - ke všem důvodům, proč to s konvenčním pohonem nedávalo smysl, jsem vymyslel ještě další. to je celé.
    BURAN
    BURAN --- ---
    1 odpověď
    DAVIDO: stihacky tesne pred pristanim dotankovavaji z letajicich tankeru, bezna praxe.
    DAVIDO
    DAVIDO --- ---
    2 odpovědi
    REDGUY: Technicka: Ano, cim mensi mnozstvi paliva v letadle je, tim dramatictejsi je pristani. A od urciteho mnozstvi o zivot jde :) Samozrejme z uplne jinych duvodu nez pise chaos :)
    BURAN
    BURAN --- ---
    +1
    REDGUY: proc vole mas asi v tom letadle meric nadrze? proc asi je dulezite, aby ti behem letu nedoslo palivo? prece abys mel dostatek paliva na pristani, neasi. :o)
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    3 odpovědi
    XCHAOS: Aha. Takze se nebavis o nicem konkretnim, nevis jake je bezpecne plosne zatizeni, nevis jake plosne zatizeni by melo nejake letadlo, nevis vubec nic - ale ze to neni pitomy argument si jsi naprosto jisty. Ach jo.


    prostě pro každé elektrické letadlo máš výhodu, že budeš přistávat těžší, než jinak stejné letadlo, - bohuzel, stale ti dela problem pochopit, ze jen idiot by to druhe letadlo stavel "jinak stejne", zejmena pokud to prvni bude nejen elektricke, ale i solarni. To za prve. Za druhe, nejak mi neprijde ze by soucasna letadla mela nejaky zasadni problem pristavat kdyz maji malo paliva, takze i kdyby to vyhoda nahodou byla, moc velka nebude. Nebo snad mas pocit, ze soucasna letadla kdyz pristavaji s malym mnozstvim paliva, tak je to nejak dramaticka udalost a jde pritom o zivot?


    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam