JIMIQ: takže zbude větší rezerva hmotnosti na tu fotovoltaiku.. super :-)

JIMIQ: tak on takový monitoring, kdo začal střílet jako první, by nemusel nutně uškodit, že jo...

jako já nejsem velkej libertarián, jde mi spíš o společenskou smlouvu, než o absolutní svobodu.. ale dokonce i libertarián bude muset nějak asi uznat, že na území, kde budou chtít masivně vlastnit kalašnikovy a střílet si z nich po kom chtěj, budou asi muset očekávat, že je někdo bude chtít sledovat (jak daleko až zacházej, apod.) a vynakládat úsilí, pokud tomu sledování budou chtít zabránit

JAZZZ: no, je to jistá úvaha, jak "sféru strojů", "strojosféru", "technosféru", která se stejně vyvíjí, odsunout někam trochu dál, aby nepřekažela dole na zemi v biosféře :-) třeba u výpočetního výkonu je velký problém chlazení - a to kupodivu, ve stratosféře cca 20-25 km, zas tak velký problém není (konvekční chlazení je v méně hustším vzduchu kompenzováno větší rychlostí proudění.. servery rozmístěné přímo na křídlech by byly chlazené slušně, zdroj energie je taky poblíž...)

lidé nejsou "zastaralá", ale prostě jen jiná forma existence. vidět ve strojích konkurenci je asi stejné, jako vidět jí v šutru: jinak "interagující šutr" není nutně živý (resp. vnímání vědomí je fenomén zahrnující společnost a kulturu, a rozšíření mimo lidskou společnost je a bude stejně problematické směrem k ostatním formám života, jako směrem ke strojové inteligenci)

mě stratosféra přijde jako relativně rozumné místo, kam tohle všechno nacpat (spíše, než vesmír, který je daleko od zdrojů a má spoustu neintuitivních problémů, vč. radiace, apod.). ve stratosféře je opravdu hodně místa pro všechny, dá se říct - pro stroje i pro lidi.

vesmír je super, ale spíš jako místo, které chceme _prozkoumat_ ... otázka jeho ekonomického využití ve větším měřítku je složitější problém a spíše sci-fi. Pokud mají stroje sloužit nám (a ne my jim) je možná dobré je mít poblíž, a stratosféry je spousta kdekoliv: jen 20 km od místa, kde žijem.

jako vyhlidkova atrakce se jich par mozna i prosadi. pro zatim bych ale budoucnost solarnich letadel videl (ted uz jistou) v tech pripojnych bodech, ktere roznesou internet do chudych casti sveta. no a kdyz uz budou v tom, tak na ne samozrejeme navesi kamery a aspon bude mit velky bratr nad plebsem dokonaly neustaly prehled, aby se mu ta chamrad moc nebourila amoc nevylejzala z tovaren a slumu. nektera z tech letadel asi ponesou i zbrane.
tak si rikam, ze zlata era solarnich letadel prijde, az skonci zlata era lidi, resp. bude predznamenavat jejich blizici se konec, jako zastarale formy zivota ...

velmi spřízněné téma...
[ JIMIQ @ Solarni technika,Solar cooking-baking & Elektrick bike,cars, ]

sice auta a ne letadla, ale... That’s going to take some serious sunlight conversion, and Hanergy’s current cells have a conversion rate of 31.6 percent, the highest rate of any cells available today. Hanergy expects the rate of its cells to go up to 42 percent in the next decade, which would be enough to power a car entirely with sunlight.
Hanergy to build solar-powered electric cars | TechCrunch
https://techcrunch.com/2016/07/28/hanergy-to-build-solar-powered-electric-cars/

no... s 42% účinností FV panelu by tedy kalkulace kolem solárních letadel najednou vypadaly hodně jinak... (i já jsem ohledně tohohle hodně skeptický...)

Royal Aeronautical Society | Insight Blog | Electric aircraft sparks imagination
http://aerosociety.com/News/Insight-Blog/3338/Electric-aircraft-sparks-imagination
The next problem to be overcome is that once an electric aircraft is in flight, it would need a continuous reliable power source to safely reach its destination. It is unlikely that even short-distance flights could be achieved using batteries alone, so the aircraft would have to generate additional power from solar panels fitted to the wings. With present technology, to generate sufficient power, the surface area of the wings would have to be huge, requiring the aircraft to have an unconventional shape or extra wide wing span which would be impossible to handle at airports with conventional infrastructure. There is also the problem of what happens when the sun goes down and the panels can no longer generate electricity, or if the panels are covered by snow or ice. It is unlikely that an aircraft which could not guarantee its power source would be granted flight certification for civilian passenger transport by a safety authority. Even if these problems were solved, electric flight would not be fast and passengers would have to get used to much longer journey times.

tzn. nic, co bychom nevěděli a 7 let nepřemýšleli, jak to třeba vyřešit :-)

Jak velké teda musí být letadlo pro 40 lidí na 3000km a jak dlouho by ta cesta trvala?

JIMIQ: ano. např. 500 milionů obyvatel EU, z nichž určitě aspoň tak polovina létá na dovolenou, během svého cca 60 let dospělého života. a jednou by pro změnu letěli solárně: to dělá až 250 milionů těchto "jednou za život" zážitků a průměrně jich tedy potřebujeme tedy 4 milióny za rok (abychom uspokojili aspoň minimální poptávku, kterou lze očekávat bez masivního marketingu - jen pokud to bude cenově srovnatelné s konvenční letenkou)

jedno solární letadlo (dle mé vize) uveze 40 lidí, létá právě 1x za 24 hodin (při troše štěstí plachtí do cíle a přistává s téměř nabitými bateriemi, které před raním startem doplňuje ze sítě), sezóna trvá dejme-tomu přes léto jen 100 dní, tedy jedno solární letadlo ročně zvládne 4000 "stratosférických turistů" (předpokládejme pro zjednodušení, že lidi šetří čas a letí solárně na dovolenou nebo z dovolené v tom Řecku či kde vždy jenom jedním směrem...)

Tímto jednoduchých výpočtem ti vyjde, že jen na trhu dovolených v EU existuje trh pro 1000 solárních stratosférických vylhídkově-dopravních letadel, pokud se právě 50% Evropanů rozhodne tímto způsobem skrz stratosféru cestovat na dovolenou právě 1x během svého dospělého života.

XCHAOS: to je zážitek jednou, max dvakrát. A imho letadla standardně lítaj zhruba jako jezdí vlaky. T.j. třeba jednou za tři hodiny. Ne pouze večer a pouze ráno. Záleží na vytížení linky.

Jak velké teda musí být letadlo pro 40 lidí na 3000km a jak dlouho by ta cesta trvala?

ne náhodou tomu fanděj hlavně lidi, který se v životě nalítali už hodně:
Rock’n’roll meets the stratosphere! – SolarStratos
http://www.solarstratos.com/en/2016/08/rocknroll-meets-the-stratosphere/

JIMIQ: debaty posledních 7 let tady byly o 40 lidech. a dolet kolem 3000 km, tedy ne zrovna z Paříže do New Yorku.

přesto, je spousta turistických destinací, do kterých se lítá do vzálenosti 3000 km a včetně cesty na letiště a z něj ti to stejně trvá celý den, nebo se stejně odlítá v nějakou absurdní hodinu (brzo ráno, pozdě večer). takže prostě nemůžeš jednoduše říct, že pro solární letadla neexistuje trh _vůbec_... ekonomika solárních stratosférických letadel by byla hlavně o jejich ceně a životnosti. nemyslím, že by bylo tolik lidí, co by se bránili cestou na dovolenou vidět zakřivení země... i když je fakt, že jen asi 10% lidí rádo cestuje jen pro cestování... většina zůstane celý život v takovém to dětském "už tam budem?"..

dohromady si myslím, že nadpoloviční většina lidí by zážitek pomalého letu solárním letadlem se stoupáním někam přes 20km nad zemí (temná obloha ve dne, zakřivení Země...) brala aspoň jednou za život, protože by to prostě byl zážitek. A řada lidí by to preferovala, kdyby to byl nejlevnější způsob dopravy. Existuje určitá menšina (kolem 5-10%?), která by to z důvodů lifestylových preferencí (ekologie, apod.) nejspíš preferovala i kdyby to bylo dražší, než dnešní masová letecká doprava (paralela: business jety, první třída.. jen jiná motivace)

Jak velká by musela být plocha křídel aby solární letadlo uvezlo 300 lidí z Paříže do New Yorku?

JIMIQ: "solární dobíjení za letu" jsem jako jeden koncept navrhoval taky. např. by létající solární elektrárna mohla nějak předat elektrickému letadlu battery pack, a to by ho před přistáním zase odevzdalo vybitý (no a jako obvykle to nemám z vlastní hlavy, ale viděl jsem to schéma vymyšlené pro nějaké drony...)

co musíš srovnat, jestli ti víc kapacity pro užitečné zatížení zbude s bateriemi, nebo se solárními panely na křídlech, podle mě. dnešní experimentální bateriová letadla mají výdrž typicky tak jednu hodinu letu (jen jsou různě rychlá), menší komerčně dostupná létátka pak klidně jen 20 minut... jediná vyjímka je ten SI2.

jak se tu už řešilo, samotného křemíku stačí asi jen 0.5 kg na m^2 křídla... v tomhle problém není. problém je, že toho výkonu je pořád dost málo a tím pádem i jakékoliv solární letadlo je limitované hodně malým plošným zatížením křídla a nízkou rychlostí. jenže zase, tenhle limit je něco, s čím se dá žít. To je jako skuhrat, že vlaky jsou limitované rozchodem 1435 mm (sice lidský výmysl, ale doslova toho typu, že "přes to vlak nejede" :-) nebo lodě kapacitou maximálně 1 kg na 1 litr objemu trupu lodi.

zajímavé, že v jiných oblastech ty limity, ať už dané masivně rozšířenou a zpětně už nezměnitelnou normou, nebo přírodními zákony, vůbec nebrání tomu, aby se daný typ dopravy normálně používal. jen u těch solárních letadel je nějak záhadně nutné to omezení pokládat za likvidační: prostě někdo teď naprosto přesně ví, že po pomalém cestování bude vždy přesně nulová poptávka... a tím pádem se to nikdy neprosadí.

XCHAOS: když letadlo pravidelně přistává, může se po přistání i nabíjet :-) naopak, pokud vyžaduje 24/7 provoz, tak jsou dvě možnosti - full solar nebo tankování paliva za letu

nový supersilný materiál na stavbu solárních letadel? (a možná, časem, někdy později, i kosmických výtahů? kdo ví? :-)
World's Strongest Material 'Carbyne' Is Possible To Mass Produce According to New Research
http://wccftech.com/worlds-strongest-material-carbyne-research/

JIMIQ: pokud se někdo chce podívat do stratosféry (já třeba jo), tak ale výlet solárním letadlem může být docela dobře nejrozumnější (=mj. nejlevnější) možnost. (protože když už tam jsi, chceš si ten výlet užít, nikam nespěcháš...)

existence bezpilotních telco platforem s 24h výdrží nutně znamená, že jsou ve stejné výšce možné i stroje bez 24h výdrže, ale úměrně větší nosností či výdrží (protože pokud nepotřebuješ energii na dobíjení baterií na noční let, máš jí k dispozici na něco jiného)

evergreenem téhle debaty je "kolik by unesl SI2, kdyby nenesl baterie pro celonoční let" (hint: dnes nese víc jak půl tuny baterií... ale zase díky tomu může ráno startovat už za tmy.. s menším množstvím baterií by se snížila výška, které dosáhne, než musí přejít na solárně poháněné stoupání...)