REDGUY: ať se ti to líbí nebo ne - nejsem jediný, kdo přišel s myšlenkou solárních letadel pro cestující.
tvoje teorie - že elektrické (či hybridní) létání sice ano, ale že pokrok na poli baterií učiní ten přídavný solární zdroj energie zbytečný - je po technické stránce jedna možnost. ekonomie ale kupodivu není příliš nakloněna tomu, že dnešní elektrická letadla s těmi trochu účinějšími bateriemi budou mít trochu větší výdrž při stejné rychlosti, tedy i větší dolet - ekonomie naopak velí prozkoumat možnost, že místo části nákladu baterií naložíš cestující.
pokud fotovoltaika integrovaná do konstrukce křídla přidá 0.5 kg/m2 křídla a budeš moc počítat aspoň třeba průměrně se 150W na těhle 0.5 kg po dobu aspoň třeba 4 hodin přes poledne, tak tím logicky nahradíš baterii o energetické hustotě 1200 Wh/kg (nebo jsem ve svých základoškolsko-kupeckých počtech zase udělal chybu? nemyslím si: 4 x 150 x 2, počítal bys to jinak?). Dnešní typy baterií mají kolem 250 Wh/kg, EADS počítá ve své studii s ekonomičností elektrockého létání, kdyby se dosáhlo aspoň 1000 Wh/h.
dnešní lithiové baterie mají maximální (nikoliv optimální - ale maximální) dobíjecí i vybíjecí proud numericky velmi blízký C - tedy, baterie o kapacitě 1 Ah typicky bude dodávat zhruba maximálně 1 A (je to prostě víceméně náhodná shoda, odpovídající dnešní úrovni lithiové technologie - oproti tomu olověné baterie mají větší vybíjecí, menší nabíjecí). protože většinou chceš motor pohánět při startu maximálním vybíjecím proudem a pak trochu stáhnout výkon, tak to celkem vysvětluje, proč se dnes výdrž čistě elektrických letadel pohybuje kolem té jedné hodiny.
jakkoliv to pokládáš za pitomé, tak výdrž 4 hodin kolem poledne, pokud by si předtím cca během
0.5-1 h stoupal nad mraky, ti dnes posouvá dolet solárně-bateriových (nikoliv čistě solárních) letadel nad dolet čistě bateriových, a i kdyby se to s těmi bateriemi zlepšilo, tak bude záviset na typu toho zlepšení: pokud zvýšení energetické hustoty nezmění dnešní poměr mezi max.vybíjecím proudem (v A), tak pro lety trvající aspoň 4 hodiny a ve výšce, ve které podstatnou část roku už jsi nad oblačností, je (dnešní! 0.5 kg křemíku na m2 je dnes reálně dosahovaná hodnota) fotovoltaika výhodnější, než (budoucí) baterie až do hustotyu 1200 Wh/kg (a toto je otázka, kdy bude reálně průmyslově nabízeno - tlak poptávky po smartphonech a tabletech s větší výdrží je obrovský, kdyby to šlo snadno, tak ty baterie tu už máme)
Pokud by solární letadlo během 6h (hodina stoupání, 4 hodiny cestovního letu, hodina klesání) dokázalo dosáhnout průměrné rychlost aspoň 300 km/h (a tohle je to velké "ale", související skutečně s energetickou hustotou baterií - do jaké výšky za tu hodinu vystoupá? kolik energie v bateriích zbyde na paralelní provoz na solár i baterie současně? atd.), tak takto můžeš mezi sebou v pohodě propojit v podstatě libovolné dvě evropské destinace během 6 hodin letu. (a 6 h letu není zcela likvidačních, pokud by např. díky nižší hlučnosti a nulovým emisím mohl tento typ letadel přistávat bíže centrum měst, než letadla proudová)
Myslím, že je na čase si z toho sestavit nějakou rovnici, či funkci závislosti něčeho na něčem (např. doletu na energetické hustotě baterií, apod.). Navrhni nějaká písmena pro parametry, která diskutuju výše, ať nedojde k dalšímu babylonskému zmatení jazyků.
V té ekonomice hrají roli další věci, ale zase nejsi schopen dokázat, že rychlost vždy zvítězí nad ostatními parametry služby. Přímá spojení bez přestupů dnes i u proudových letadel vedou k existenci přímých letů trvajících až 17h (!) - takže přestupy populární nejsou. V posuzování komfortu ale svou roli hraje i hlučnost (když odečteš "ideologické" parametry, jako jsou ty emise). Takže tiché, přímé spojení by na trhu mohlo být posuzované jako komfortnější, než třeba spojení s přestupem, kde se letí dva hodinové přelety větším rychlejším letadlem, a mezitím se ovšem dvě hodiny čeká na nudném letišti na přestup (z vlastní zkušenosti vím, že prvních několik hodin v letadle u okénka je vždy subjektivně daleko příjemnějších, než čekání na letišti!)
Celá debata je o tom, jestli mezera na trhu existuje - a ta bude záviset na spoustě detailů. Třeba jestli by se vyplatilo vytvořit víc pracovních míst pilota, kdyby solární letadla byla levná (co třeba pokud bude řízení solárního letadla silně asistované softwarem? jako se to očekává u řízení aut? prakticky poloautomatické?). Nebo kolik bude stát 1 kg tenkovrstvé fotovoltaiky vs. 1 kg baterie s vysokou energetickou hustotou. Apod.
Tvůj trolling celý předpokládá jaký strnulý stav ekonomiky, kde pouze vybrané parametry (včetně cenových) vybraných technologií se budou nějak dál rozvíjet, víceméně lineárně extrapolovat - a jiné parametry (včetně cenových) jsou dnes na hranici svých možností. Ale nejzákladnější ekonomická rozvaha (např.: nachází se na téhle planetě víc křemíku nebo lithia? bude cena elektřiny ze sítě vždy zcela zanedbatená, zejména třeba při nočním dobíjení? nakolik díky asistenci automatizace klesne cena práce pilota?) viditelně nabízí víc možných scénářů - a tvoje tvrzení, že můj scénář je navždy ze hry, je prostě jen formou "sázky na jistotu" - sázíš na kombinaci některých trendů a setrvalého stavu u některých jiných věcí.
Když se podíváš na jiné trendy, tak přímé propojení hlavních destinací (které ale paradoxně slouží čím dál víc jen jako přestupní místa k destinacím finálním) je dnes na hranici možností - ať už jde o dálnice nebo kapacitní letecké spoje. Přímé propojení "vedlejších" destinací, zvlášť v kombinaci s nástroji sharingové ekonomiky (představ si nahrazení letenkových portálů nějakou kombinací Airbnb, Uberu, apod.!) vůbec nevypadá nereálně: jednoduše si dáš do aukce poptávku na nějakou trasu, zajímá tě přímý let, a chceš jet (automatizovanou elektromobilní taxislužbou, když ne třeba na elektrické jednokolce :-) nejvýše 100 km (součet vzdálenosti na místo odletu a z místa příletu), tedy nejvýše 2h na zemi. A složíš zálohu - tedy, bude-li takový let sestaven, záloha se použije na koupi letenky.
V éře před internetem by něco podobného bylo prakticky nemyslitelné - ale dnes by strojové zpracování takových poptávek byla hračka. Dopravce by jednoduše vyextrapoloval, kde poblíž shluku těch poptávek je nejbližší louka, kam může přistavit solárně-elektrické letadlo on demand, dovezl by na místo startu (zcela mimo předraženou infrastrukturu mezinárodních letišť!) cestující, ty by dopravil do místa přiměřeně vzdáleného od cílových destinací - a je to.
Teď si k tomu připočti, že kvůli hlučnosti nikdo moc nechce bydlet bezprostředně blízko dnešních mezinárodních letišť - naopak tam máš obrovskou šanci zabřednout do několikahodinové dopravní zácpy (např. v Bangkoku) - a celé to najednou nevypadá tak šíleně. Přistávací poplatky "na poli" budou nižší, než na mezinárodním letišti, přímý spoj nabídne větší komfort, nízká hlučnost nabídne vyšší komfort, křemík je levnější než lithium, přistát s nabitými bateriemi je levnější, než přistát s plnými, autopilot bude levnější, než dnešní profesionální piloti, úspory z rozsahu se netýkají elektřiny v takovém rozsahu, v jakém se týkaly velkých leteckých turbín... a pravidelné lety lze nahradit "on demand chartery", při které tradiční aerolinky nahradí v podstatě něco na úrovni mobilní aplikace. Tržní cena letů solárních letadel se samozřejmě bude měnit podle ročních období (protože v létě na stejné trase třeba letadlo přistane s dobitými bateriemi kdekoliv a zvládne v krajním případě třeba i 1 krátký a 1 dlouhý let... zatímco v zimě se bude muset přes noc dobíjet a nezvládne nejdelší přímé lety)
Spíš než o "genialitě" (kterou z neznámého důvodu nenávidíš, i kdyby se u někoho, neříkám u mě, náhodou vyskytla) je to o tom popustit uzdu fantazii a být prachobyčejný fanoušek klasické sci-fi.
Fandím tvému trollingu v případech jako je tento:
[ REDGUY @ Solarni technika,Solar cooking-baking & Elektrick bike,cars, ] ano - ani já nechápu, proč by u stacionární meteostanice chtěl autor používat GPS (nejspíš proto, že ho tam má.. nebo je to kamuflovaný projekt Earth exploration roveru, případně chce meteostanici pohodit na nějakém náhodném místě bez nutnosti zapisovat, na jakých GPS souřadnicích to bylo? nevím, problém je, že autor toho nápadu není tak trollovzdroný, jako já...). na netu existují elementární chyby, na které můžeš upozorňovat... a našel si jich v minulosti párt i u mě...
Problém je, že tvůj základní předpoklad, kterým je jakási "nevynutelnost" dnešního stavu věcí, protože přece kdyby to šlo jinak, tak by to někdo vymyslel, je prostě jakýsi "meta-omyl". Pořád jsem argumentoval třeba bratry Wrightovými a lordem Kelvinem, ale nechci se opakovat: ten vývoj neustále přetrvává v čase. "na trhu není poptávka po více, než několika desítkách počítačů", dle IBM, že. Zhruba ve stejné éře - kdyby ti naslouchala Vera Rubin (astronomka, nedávno zemřela), nikdy by nezměřila, že galaxie podle všeho nerotují ani podle Newtona, ani podle Einsteina (resp. pokud ano, tak musí existovat něco, co vůbec žádným způsobem nepozorujeme, i když se stále víc a dráž snažíme to nějakým trikem pozorovat - což je docela klíčový problém dnešní astrofyziky)
Tvoje myšlení typu "nic na světě mě nemůže překvapit" ti jistě usnaďnuje vítězit nad svými oponenty např. ve stolních hrách, kde jsou pravidla buď daná (nebo kde je dokonce sám vymýšlíš) - problém reálného světa je, že všechna pravidla nebyla odhalena, všechny budoucí trendy nejsou známé a i hlupák typu já není zcela bez šance vsadit si na nějakou kombinaci trendů, která se ti v předchozím (stacionárním) ekonomickém, fyzikálním a politickém modelu světa jevila "off the chart".
Jsi prostě paradigmaticky rigidní - což je v některých dílčích oblastech výhodou, ale v jiných máš šance asi jako kdyby Napoleon nečekaně musel čelit střemhlavým bombardérům.