CYBERWOLF: hele, o vzducholodích se po válce vždy uvažovalo jen pro nákladní dopravu, protože tam ta nízká rychlost není takový problém, resp. i 70 km/h může hravě překonat rychlost pozemní dopravy (ale ne větru, jak si při svých vzduchoplaveckých pokusech ověřil i Jára Cimrman :-). Problém je, že vzducholodi s cestujícími se hodí spíš na vyhlídkové lety či jako trajekt na velmi krátkou vzdálenost, někde kde to nejde po zemi, ale pro dálkové lety je to spíš ekvivalent luxusních výletních lodí.
Nákladní a osobní doprava mají trochu jiná pravidla. Já třeba věřím, že dálkové zaoceánské lety by šlo nahradit třeba 2-3 jednodenními přelety s pohodlným noclehem, protože by to mělo třeba oproti jetlagu i výhody, protože první den po letu do/z Ameriky nebo do JV Asie je člověk stejně vyřízený a trvá mu i 36h, než se přeorientuje na místní časovou zónu, taky proto se většinou na tyhle velké vzdálenosti létá min. na 3 týdny a vlastně nahradit ten opruz s jetlagem třídenním přeletem by asi moc lidem nevadilo. Ale týdenní přelet by už z řady důvodů byl problematický a ani ekonomika provozu nevychází dobře, protože u každého dalšího pomalejšího prostředku potřebuješ pro zachování stejné přepravní kapacity násobně víc míst pro cestující, takže nakonec k nahrazení tryskáčů pro 400 cestujících by ti u vzducholodi nestačilo ani kdyby uvezla 4000 cestujících... pomalejších dopravních prostředků musíš udržovat v oběhu více (extrémním případem je sedačková lanovka, která je tak pomalá, že musí být tvořená prakticky výhradně jen těmi sedačkami :-)
No ale u nákladu jsou pravidla jiná a já proti nákladním vzducholodím nic nemám a ta solární varianta by právě mohl mít význam tam, kde se cestuje do míst, kde není potřeba doplnit palivo, jak jsem tady celou dobu vysvětloval: protože letecká doprava má nenahraditelnou roli hlavně v těžko pístupných oblastech, ale tam je její dostupnost a cena často limitovaná právě dostupností pohonných hmot a letecké mosty přepravující pohonné hmoty jsou jedním z nejextrémněších a nejnákladnějších logistických excesů vůbec. Takže i kdyby se v cíli muselo den parkovat, aby se vůbec trochu dobily baterky, tak to pořád může být překvapivě levné proti variantě vrtulníku, který by tam bylo nutné ještě dotankovat... ale z pochopitelných důvodů dává větší smysl takhle přemýšlet o tunách nákladu, než o tom, že do toho posadíš třeba 100 lidí.... i když i tam by niche market mohl existovat třeba u dobrodružné a zážitkové turistiky, hodně mě převapilo, že se bylo v sedmdesátých letech několik set lidí ochotno zabít při vyhlídkovém letu tryskáčem nad Antarktidou (dkonce i tehdy se dělaly lety odnikud nikam, které se začaly nabízet kvůli koronaviru :-) přiznám se, že by mi takový vyhlídkový let lákal, ale teda nechtěl bych se při něm zabít)
Můj flejmwar solární letadla vs. solární vzducholodě zaprvé nebyl proti vzducholodím obecně, protože mě samozřejmě fascinují - letěl jsem jednou vyhlídkový let balónem a je to super a kdybych dostal šanci závodit třeba třeba Gordon-Benett cup, tak letím hned - trochu mi štvou horkovzdušný balóny, vzdycholoď je logická úvaha a myslím, že právě jako luxusní zážitková turistika by to určitě budoucnost mít mohlo, problém je jen co dělat se vzducholodí za špatného počasí... ale solární panely by umožňovaly spoustu triků, třeba i doplnit si vodík (pokud riskneme vodík) z vody pomocí vlastního elektrolyzéru na palubě a tak... o takových věcech se Zeppelinům vůbec nesnilo....
Jádro mého sdělení je, že solární letadla, pokud by se vyřešil drobný zádrhel s tím, jak je dostat do stratoséfry a pak zase ze stratosféry, jsou překvapivě zajímavá alternativa pro point-to-point dopravu lehčích nákladů (třeba osob, že) na vzdálenosti asi 1000-3000 km (víc než 1000 km je ještě "yet to be demonstrated"). Protože to není jen nízkoemisní, ale dokonce zcela energeticky autonomní doprava (v širším, smyslu když se počítá i pozemní dobíjení). Solární vzducholoď by mi děsně bavila, ale její dolet uvažuju v nejoptimističtějším případě někde okolo 700 km za den (noční provoz dává sice marginálně větší smysl než u letadla, protože baterií vzducholoď uveze kolik se jí zamane... ale to dobíjení zkrátka nevychází, jak jsme tady už počítalii a ta efektivně využitelná plocha překvapivě není moc větší, než u těch křídel)