• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DOCTOR23Dvojčata a vícerčata
    DOCTOR23
    DOCTOR23 --- ---
    tak už brzo půjdou kluci domu....;)
    DOCTOR23
    DOCTOR23 --- ---
    TANAIS: plně s tebou souhlasim, uděláme to s klukama úplně stejně..;)
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    TRISSIE: Tohle by mě docela zajímalo...Jak to máte s rozlišováním jednovaječných dvojčat...
    Ty spolužačky, co jsem měla - dokážu je rozeznat, když jsou spolu...v zásadě bez problémů...ale když potkám jen jednu, tak děsně tápu...
    ANICHQA
    ANICHQA --- ---
    TRISSIE: myslim si, ze kdyby dvojacata vyslovene chtela, aby je bylo mozne od sebe odlisit, tak si to snadno zaridi, jinym ucesem treba, nejakymi jinymi doplnky, nausnice u holek, jine hodinky. Proste nejaky typicky znak se da vymyslet vzdycky.
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TRISSIE: o tom poznávání jsme nedávno mluvily s kamarádkou, která má taky dvojčata. Je toho názoru, že prostě dva "kusy" si někteří lidé budou plést vždycky - že Pat a Mat jsou úplně jiní stejně jako Křemílek a Vochomůrka a stejně je prostě rozlišuje jen někdo. Někdo se prostě ani nesnaží.
    Naši hoši si sice podobní jsou, ale jeden má o půl kila víc, což v současné době představuje víc než desetinu jejich váhy, a je prostě znatelně větší. I jméno má takové, že to zapamatování usnadňuje. Kdo chce, ten je rozlišuje, kdo nechce - včetně jejich tříletého bratra - se prostě ani nesnaží :-)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    TALENKA: zvlášť když máš dvojčata každé jiného pohlaví...

    ale ptala ses obecně na názor dvojčecích rodičů. A holt jsme tu některé i od jednovajek :-) a PIPLA to taky popisovala z pohledu jednovaječného dvojčete.
    A co se týká přístupu učitelů, já se ani nedivím, že někteří, zvlášť na druhém stupni, když s dvojčaty tráví třeba jen jednu dvě odborné hodiny týdně, ty jednovajky od sebe nedokážou poznat - vždyť dost často jednovaječná dvojčata popisují, že i jejich blízcí kamarádi měli občas problémy je rozeznat. Tak to logicky skončí u "vy dva/dvě".
    TALENKA
    TALENKA --- ---
    TRISSIE: jasně, proto pravidla, která jsou doporučovaná pro jednovaječná dvojčata, asi nemusím aplikovat na dvojvaječná tak striktně...
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TRISSIE: no, to asi zase jo, dvojvaječný dvojčata jsou v tomhle opravdu asi něco jinýho...
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    TALENKA, TANAIS: když vy máte, holky, dvojvaječný dvojčata, což je zase něco trochu jiného, než jednovajky. A u těch jednovaječných, které nemají "ani vlastní podobu pro sebe", je to řešení (a budování) individuality o trochu složitější.
    Vždyť třeba jednovaječná dvojčata se ani velmi dlouho neumí poznat v zrcadle nebo na fotce - i pro ně samotné je jejich vlastní obraz to "druhé dvojče".
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    TANAIS: Předesílám, že nechci prudit, jen mě to zajímá - co když jeden chce tam,kde je sourozenec a druhý naopak tam chce být sám.... A to nemusí být dvojčata... Jak to řešíte? Řešili by jste?
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TALENKA: já bych tomu dala volný průběh. Když chtějí být spolu, ať jsou spolu, pokoušela bych se je motivovat do věcí, které jim jdou individuálně. I u různě starých dětí to často bývá tak, že sourozenci chtějí tam, kam chodí ten druhý. Já osobně je striktně rozdělovat nebudu, ale pokusím se je motivovat v tom, v čem budou vynikat individuálně, pokusím se jim tak dát možnost, aby se rozdělili. Když budou chtít.

    Ještě jedna věc mě napadla v souvislosti s tím, co psala Pipla. Ano, je pravda, že na sebe můžou být dvojčata navázaní až příliš a že když jsou spolu, nemají kamarádku. Ale to je složité. Nikde není psáno, že když by byly každá v jiné třídě, měly by kamarádku. A je docela i klidně možné, že kamarádku by měla jen jedna a ta druhá by tím dost trpěla. To bych prostě neriskovala...
    TALENKA
    TALENKA --- ---
    TANAIS: jj, v naší škole se otvírá paralelně A a B třída.
    TALENKA
    TALENKA --- ---
    Děkuju za názory. Já vnímám svá dvojčata tak, že se brácha a ségra ocitli nějakým nedopatřením společně v břiše. Nejsou si podobní vizuálně ani povahově. Není nikdo, kdo by je zaměnil :D
    Srovnávat je ve škole budou tak jako tak - se starším bráchou - a i ten je povahově úplně někde jinde, my holt neumíme kopie, jenom originály :D
    Martin má své kamarády, Bára má své kamarády a doma tvoří s tím starším prostě kompaktní smečku :D
    Dám je do jedné třídy, už proto, že na tu paní učitelku mám velmi dobré reference. A pak se uvidí. Rozhodně ji poprosím, aby nemuseli sedět spolu v lavici, pokud nebudou chtít. Díky za upozornění na to "brácha to umí a ty ne", abych ani já to neříkala.
    Zatím prosazování individuality v rámci kroužků ztroskotává, protože oba chodí do taneční přípravky (a tvoří fakt krásný pár :D) a výsledek je, že mě starší bratr ukecal, aby tam mohl chodit taky. Naopak starší chodí do skauta - a dvojčata tam nutně potřebují taky :D
    takže zatím vede nátlak skupiny před potřebou seberealizace a individuality :D
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TANAIS: Ale jasně. Nepsala jsem, že je od sebe budu oddělovat (a rozhodně ne v případěch, kdy by jim to mělo být na škodu), ale že budu jejich individualitu podporovat.
    Zatím jsou jim necelé 4 měsíce, takže plánovat si to můžu, jak chci, čas stejně ukáže ;-)
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    LORAIN: no, přijde mi, že tohle se má dělat s rozumem. Ideálně nechat tomu volný průběh. A spíše než od sebe oddělovat děti neustále nutit okolí, aby k dětem přistupovalo individuálně. Jednou to dvojčata jsou, tak proč se snažit o to, aby to dvojčata nebyly?
    Já mám dvojvaječný kluky. Je každý úplně jiný. A stejný věci mají, nejčastěji stejné typy jiných barev. Ale víš co, zatím rozhoduju já o tom, co budou nosit, ale ona brzy přijde doba, kdy budou chtít mít stejný tričko jako brácha nebo ne. Na první stupeň půjdou určitě spolu. Nejspíš i na druhý. Nebo možná na gympl když jim to půjde. Ale když už se v břiše museli dělit o místo a museli kvůli tomu, že byli dva, na svět dřív, tak proč jim nenechat tu výhodu, že toho parťáka budou ve třídě mít. Alespoň do začátku.
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    TALENKA: a neporadila Ti rovnou, aby jsi do Ačka dala svoje áčko a do Béčka dala svoje béčko? Aby to bylo jako správně rozdělený? :-)
    Podle mě je to ad absurdum. Nebudu svoje syny takhle rozdělovat a když jeden bude "muset počkat", počkají v ideálním případě oba.
    Dvojčata jsou na sebe navázaní, prostě bych jim to neudělala. A to, aby se mezi sebou nesrovnávali, není na nich, ale na učitelce. Takže bych v první řadě vedla pohovor s učitelkou a zjistila, zda má zkušenosti s dvojčaty, zda si uvědomuje, že nesmí používat věty typu "brácha už to umí, ale ty ještě ne". To je skutečně na učitelce, jak ty děti povede a jestli bude srovnávání podporovat nebo jestli je motivuje jinak. Děti spolu samozřejmě soupeří a já myslím, že je v pořádku, když se sourozenci mezi sebou srovnávají. Nesmí to ale dělat učitelka. Nehledě na to, že by sis to zkomplikovala s úkolama, s výletama, no zkrátka úplně se vším. Jo a mimochodem - ve vaší škole se otevírají 2 první třídy? :-) Psycholožka je divná.


    PIPLA: no, nutno říct, že kdyby k tomu takhle přistupovali ve škole k mým klukům, tak tam udělám slušný bordel :-) Já myslím, že je to dneska trochu jiné. Dvojčata jsou častější a ty přístupy se dneska už taky trochu liší.
    Je kldině možné, že ani kdybyste byly rozdělené, neměly byste jinou nejlepší kamarádku.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    LORAIN: já mám taky v plánu, pokud tedy Bůh dá a s těma našima jednovajkama se doklepeme k porodu, podporovat individualitu. Stejný oblečení asi nějaký mít budu, na parádní příležitosti, ovšem vzhledem k tomu, že jinak mám kompletní výbavu po mono-dítěti, tak holt budou nosit, co se doma najde, dokoupí či jinak sežene.

    A do školy bych je taky pak jednou chtěla dát do různých tříd, ovšem jen za předpokladu, že u nás v té době otevřou dvě třídy, a to nikoli ve směnném provozu. Momentálně je tu totiž základka jen s prvním stupněm a jen jedna třída v ročníku, a abych jen kvůli individualitě dětí jedno vozila do školy v jiné vesnici, no tak to by mě mohli milovat. Zas ocamcaď pocamcaď, troje třídní schůzky ano, ale v jedné, maximálně dvou budovách (až bude starší na druhém stupni jinde), ne ve třech.
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    TALENKA: u nás je to stejná situace - kluci mají o tři roky staršího bratra.
    Zatím! Jsem odhodlaná individualitu podporovat velmi. I včetně toho, že by chodili každý do jiné třídy.
    Ještě v těhotenství jsem si vyslechla tolik příběhů jednovaječných dvojčat, které byly příliš navázané jedno na druhé, že jsem se rozhodla hned od začátku na tom pracovat. Ani je neoblékám stejně, což je pro okolí nepochopitelné, když je to přece táááák roztomilé.

    Otázka ale je, jak na tom budu, až přijde na lámání chleba a bude to pro mě znamenat mnohem víc práce, času a starostí ;-)

    Minule mi doktorka vyprávěla, jak se u jednoho z rozdělených (jedno šlo na gympl, druhé zůstalo na základce) jednovaječných dvojčat pozastavil růst. Prý to bylo stresem. Paradoxně ale ne stresem z učiva, ale stresem z rozdělení :-(
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    PIPLA: HANELA: Taky jsem měla na základce spolužačky (v družině) dvojčata -jednovaječná... My jsme je odlišit dovedli...učitelé nikoli...Tenkrát mi to přišlo super... po letech jsem se s jednou setkala na dalším stupni vzdělávání... a dodatečně si myslím, že by pro ně asi bylo lepší, kdyby chodily každá do jiné třídy... Myslím, že tam byl i hodně náročný jev "pořád spolu" - těžké se pak vymezit....
    HANELA
    HANELA --- ---
    PIPLA: jj, to musí být hrozné, když nejsi TY, ale "která ty jsi".
    Měla jsem v dětství v sousedství dvojčata, nerolišitelná pro nás, kamarády, kteří jsme je vídali jen občas. A vždycky to bylo stylem...Ahoj, ty jsi který? Petr nebo Pavel?.....
    Ale zase na to asi byli zvyklí?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam