PRISCILA: nanebevzetí panny Marie je již v apokryfech a římskokatolická církev ho uznala za dogma teprve nedávno...

Aaa, a tady se dostáváme k tomu, že nám chybějí základní informace...

JIXIPEN: Však co já slyšel za teologické názory stran transsubstanciace (!!) a svěceného úřadu v apoštolské sukcesi od některých kalvínských teologů v takové baště reformace, jako je Švýcarsko, z toho by leckterý český helvít zezelenal hrůzou.

JIXIPEN: Ono totiž neexistuje něco takového, jako je jedna úsečka, která by vedla od katolíků k protestantům, jak o tom mluví PRISCILA. Těch úseček je celá spousta a že je někdo úplně napravo u jedné nemusí znamenat, že tam bude i u ostatních.

Typický příklad - ve spoustě etických otázek si spolu náramně dobře notují extrémně konzervativní římští katolíci s extrémně fundamentalistickými evangelíky/evangelikáli, jakkoliv o sobě jinak navzájem věří, že ten druhý skončí tam, kde bude pláč a skřípění zubů.

PRISCILA: a co teprve koptové, arméni, nestoriáni, chaldejci a ostatní středoasiaté ;-)

ZUZKAOU: Filioque je jedna z těch věcí, kterých čím dříve se zbavíme, tím lépe...

PRISCILA: Ona ve skutečnosti žádná hranice mezi katolicismem a protestantismem neexistuje. Nebo - lépe řečeno - to není ta nejviditelnější a nejzřetelnější hranice v rozdělení křesťanství. Pokud bych měl tu základní hranici pojmenovat já (a to ne ze sebe, ale z mnoha desetiletí práce např. Fait and Order), tak bude celkem jednoznačně probíhat právě v pochopení eucharistického dění (tj. zda se mluví nebo nemluví o reálné přítomnosti, ať už je teologicky a filosoficky vysvětlována jakkoliv) a v pojetí svěceného/ordinovaného úřadu. A tady leckdo z "protestantského" tábora kope za "katolické" barvy. Samozřejmě katolické nerovná se římskokatolické, že ano, ale to je snad jasné...

OMO: Didaché... vidíš. To je milé, že jí sám zmiňuješ. A jakpak se říká tomu, když si z ní vybereš to, co se Ti hodí (forma křtu) a zavrhneš to, co se Ti nehodí (pojetí biskupského úřadu)? Já bych měl pár návrhů... a "věrnost Písmu" mezi nimi není. ;)

GOBERS: Obecne je to pravda a ja musim dosvedcit, ze i ruzne proudy reformace se k doprovodne tradici obraci, treba k didache pri argumentaci o spravne forme krtu... Na druhou stanu je pravda, ze kanonicke texty NZ se do nej dostaly na zaklade kvality a i tehdejsi tradice do kanonu zahrnuta nebyla (viz ruzne apokryfy, ktere jsou mnohdy starsi, nez NZ texty....) Cimz chci rict, ze kvalitativni rozdil (a tedy i rozdil autority) textu kanonickych a tradicnich je znatelny. Ale jako pomucka pro pochopeni doby a kontextu vzniku NZ, stejne jako pro pochopeni cikevnih dejin, jsou texty nekanonicke i pozdejsi tradice cennou pomuckou.

PRISCILA: no pravoslavní ji povedou u filoque ;-)

GOBERS: No, ono je otázka, kde povedeme hranici mezi katolicismem a protestantismem. Každopádně, např. to, že lutheráni neměli a nemají problém s ženami farářkami do jisté míry ovlinilo pozitivně postavení žen, které se mohly zapojit do veřejnéhoí života daleko více, než v jiných zemích, což si myslím, mělo na ekonomický vývoj pozitivní vliv...