EDERA: tak to je přesný, se mnou máma za 8 let ZUŠ neseděla u klavíru ani minutu (a přitom sama hrála a dobře). Já si nějakou dobu myslela, že si to jen nepamatuju, ale sama mi to potvrdila, když mě viděla s dcerou, se kterou jsem sedávala u klavíru taky dost let.
Vůbec my se s dětma dneska crcáme o dost víc než bývalo zvykem a to i v "nadstandardních" rodinách. Já třeba v jedné takové byla, protože nám se fakt věnovali hodně, o hodně víc než ostatním dětem v okolí, ale stejně já tu laťku mám ještě o dost výš.

STARDAY: Jo, já už takhle díky internetům byla překvapená několikrát. Třeba že není normální s dětma cvičit na hudební nástroj. Já byla celé dětství přesvědčená, že mám úplně obyčejnou mámu, a ona přitom byla těžce nadstandardní! Ale to jsem teda já taky (a moje děti to zřejmě úplně stejně netušej:-)

QUANTI: V běžném provozu se mnou dělala máma úkoly v první třídě určitě (flek od rozlitého inkoustu z toho má na koberci dodnes), pak už jen pomáhala, když jsem si výslovně řekla. Třeba mě zkoušela z básničky nebo tak něco, co potřebovalo kontrolu textu. Ale ty zameškané věci mi opravdu i vykládala a vysvětlovala a suplovala tak roli učitelky. Jako měsíční absenci při mononukleóze a podobné lahůdky si nějak nedovedu představit, že dítě jen tak dožene samo bez pomoci.

QUANTI: ja jsem hodne jezdila na vikendy k babicce a brala jsem si uceni tam s sebou. a pamatuju si, ze jsme brali nasobeni pod sebou a babicka to vubec neumela. porad mi to opakovala dokola, ze nevi, ze to neumi a ja to porad nechtela pochopit, jak je to mozny, proc to nechce delat se mnou.
ale ja byla takovy to prechytraly dite, co vi vsechno nejlip, tak sem k tomu mozna nase ani nepustila a nechali me bejt :)

EDERA: ja jsem takhle ted v soku, kdyz to ctu, ze je normalni se s detma ucit. to si nejak nevybavuju, ze by se mnou nekdy nekdo delal :-O

QUANTI: Já byla taky chcípák furt nemocnej, ale máma se mnou to učení dodělávala. Jsem myslela, že to je normální, že to tak rodiče dělaj. Si nedovedu představit nechat to na krku samotnému dítěti ve věku prvního stupně. Pamatuju se, že jsme dělaly i pokusy - třeba že svíčka přiklopená velkou zavařovačkou chvilku hoří, než si spálí všechen kyslík, a že svíčka přiklopená cylindrem z petrolejky hoří furt, páč tam na rozdíl od sklenice je nahoře díra, kterou proudí dovnitř vzduch.:-D Totálně nepolíbená jsem až goniometrickými funkcemi, co jsem zameškala na gymplu, kdy už se se mnou nikdo neučil.

QUANTI: :-) v páté třídě jsem chyběla skoro dva měsíce a co? Doteď neumím pořádně anglickou abecedu a vyjmenovat zájmena. Zájmena mě nikdy nemrzela, ale s tou abecedou jsem tedy dlouho zápasila :D

BEBERA: no já nevím, jako dítě jsem byla nemocná relativně hodně, látku se mnou nikdo nedoplňovala a někde jsem se pak chytla, ale jinde jsem nevěděla, která bije, a chybělo mi to pak dál - typicky matika a jazyky. Byla jsem docela chytrá, neskromně si myslím, ale v pátý třídě jsem měla trojku z matiky a francouzštiny, protože tam se ty díry projeví nejvíc, a mám teda dojem, že kdyby si na to se mnou na čtvrt hodiny denně někdo sedl, tak to tak nemuselo být. Podotýkám, že ruku našim dětem ve školce nikdo uvolňovat nenařizoval, dělaly/-jí různé úlohy pro předškoláky, ale není to bezduché.

BEBERA: Přesně. Taky nechci učení na cesty vozit. Max tu knížku na čtení (ale tak to nepovažuji za "učení"). Dcera nemá zatím problém si to během chvíle doplnit (2.trida).

LORAIN: Tak to máte spíš bohužel smůlu na učitelku, než že by toto byl standard... tedy pevně doufám, že to tak je.

LORAIN: to mi přijde typické školské lpění na malichernostech, ze kterého kvetu už od mateřské školky. Zatímco ve školce si dítě pravidelně "muselo" uvolňovat ruku a které díte pravidelně nevyplňovalo sešit a neuvolňovalo ruku, bylo totálně vyřízené pro budoucí školní život a rodiči bylo důrazně promlouváno do duše, na základní škole pokud by se dítě nedoučilo synonyma a homonyma v pondělí, ale až následující víkend, znamenalo by to - ani mě nenapadá co? Bylo by poznamenané do budoucna? Rozvrátilo by učitelce výuku, protože by týden nevědělo,o čem mluví?

MEDVED007: tak gympl je jiná liga. Tady se ale probíral vesměs první stupeň..

BEBERA: tohle je ale ideální věk dětí....nejsou to vyjukaní prvňáci, ale ani se po nich ve škole nechce bůh ví co....naše holky na osmiletém gymplu už vyloženě odmítají chybět, protože toho pak musí doplňovat mraky a nejen doplňovat, ale taky dopisovat zameškané testy a to je teprve mazec

BEBERA: Tak já to radši udělala na té dovolené, než abychom to doháněli po návratu v běžném režimu, kdy jsem se po práci, družině a kroužcích s dítětem sešla doma v nejlepším případě v půl šesté, ale taky třeba v osm. To je teprve společný klidný čas vzácný a nehodlám se o něj okrádat něčím, co se dalo vyřešit v nějakém prostoji.

KATIA: druhák a čtvrťák...

My jsme na přelomu roku byli na tři týdny s dětmi cestovat s batohy ve Vietnamu. Když jsem poslední den školy před odjezdem zvedla po příchodu domů synovu tašku, vyděsilo mě,jak strašně těžká je. Povídám:" Co blbneš,proč to všechno vláčíš ze školy domů?" A prý paní učitelka říkala,že si má vzít učení a na dovolené se připravovat. Vzhledem k tomu,že jsme tam jeli každý se dvěma tričky s krátkým rukávem a dvěma šortkami, tak jsem se tomu tak akorát zasmála a pomyslela jsem si,jestli si opravdu někdo může myslet,že na dovolené budu s dětmi pracovat do školy. A teď koukám,že fakt s dětmi doháníte. No ani by mě to nenapadlo. Kluci si všechno doplnili první týden ve škole, ztrácet vzácný společný rodinný čas vyplňováním cvičení v pracovních sešitech fakt nebudu...