HANELA: Ani já...myslim že starožitnost se bere od 50 let stáří oficiálně. Pokud sbíráš věci běžné potřeby, misky a šálky uplně obyčejné a lidové jež mají své obrovské kouzlo, tak můžeš uplně klidně sbírat 19. století a neni to cenově vražedné, Samozřejmě s ohledem na mou situaci a prostředí kde jsem, je to lehčí. Nábytek mám všechno 80-100 let stáří a věci běžné potřeby pod rok 1950...
Druhá věc je, že asiatika byla v několika vlnách v Česku silně populární (konec 19. stol. a 20. léta) a je toho celkem mezi lidma dost a cca 5 let zpět byly na aukru dost slušné skvosty za uplně nula nic. Dneska díky aukcim a lepší informovanosti bych řekl, že už lidi nejsou tak hloupí a snaží se vypátrat co doma po té bábince vlastně mají, takže se už nic tak levně neobjevuje. Navíc z aukra zkupují lidi na vyšší level aukcí... Ale třeba na ebay se dá sem tam ulovit, ale rozhodně poškozenější a béčkovější věci.
Top čína jde všechna zpátky do Číny a draží se za kupy peněz.

KANAREK1: Právě že studium asiatiky je dost samostudium, moc fór není a lidi co něco vědí, nejsou často sdílní protože jich je málo a většina jede v nějakých kšeftech, aukcích apod,,, Porcelán je parádní a co se týče retaurování, tak jsou úžasné blogy o retaurování japonským lakem urushi smíchaným se zlatým práškem - kintsugi, jež dělá z v podstatě zničené věci kde často i kousky porcelánu/keramiky chybí, uplně nové a ještě krásnější věci... Rád bych to zkusil ale nejsem moc zručný... Mám pár starých čaj. šálků na dva kusy a nějaké cenější yixingské konve, když se tyto věci mistrně opraví zlatým lakem, je to fakt krásné.

HANELA: co je to za dotaz? jako u jakychkoliv starozitnosti odkudkoliv ze sveta se v tom clovek musi vyznat aby poznal original od fejku