• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    Vyjde na Sardenu a v Interkomu (jednou, až bude všechna práce hotová)
    RECENZE (Jardy Houdka)
    Vilma Kadlečková, Mycelium I.: Jantarové oči
    Je dost těžké vyhnout se dobře připravené virální kampani na Mycelium, která nás obklopuje na conech, na facebooku, v časopisech. Člověk až zapochybuje – stojí to opravdu za to? Určitě ano. Tahle knížka by rozhodně neměla zapadnout!
    O čem to vlastně je? Správná odpověď je z mého pohledu jasná – o dominanci. Někdo by odpověděl, že je to o telepatech, o mimozemšťanech, o houbách, ale tohle všechno jsou jen zajímavé rekvizity. Příběh je o tom, jak někomu vnutit svou vůli, jak ovládat, manipulovat jednotlivci i celými civilizacemi a vládnout. A naopak jak si zachovat svobodu, jak vzdorovat a nenechat sebou vláčet. Právě tohle je na Jantarových očích tak výjimečné a fascinující.
    Jasně že nadvládu je možné získat zbraněmi, hrubou silou. Ale autorka se v knize převážně věnuje nadvládě duševní a skryté. Protože to je dominance efektivnější, trvalejší, pevnější a hlavně daleko zábavnější. Alespoň v „argenitovém“ vesmíru sci-fi ságy Mycelium to tak chodí.
    Celý děj se vlastně posouvá vpřed po jakýchsi mentálních soubojích. Většinou jsou to dialogy, nezřídka dojde i na fyzické násilí, ale i pak rozhoduje především odhodlání a psychická odolnost. Je to fascinující čtení a jakmile se do postav trochu vcítíte, bude vám v jednom kuse mrazit v zádech.
    Jestli jsem někdy četl takhle hutnou a drsnou psychologicky laděnou scifi, tak to byla kultovní Enderova hra od O. S. Carda. Zaznamenal jsem debaty o tom, jestli se opravdu Mycelium vymyká svou kvalitou z české literární úrovně a dosahuje světové. Ale pro napsání skvělé knížky není geografická poloha podstatná. Kdokoli má vůli, schopnosti a čas může napsat vynikající text. Důvod proč se čeští autoři tak špatně prosazují a zahraniční tak dobře spočívá hlavně ve velikosti domácího trhu. Ale to nic nemění na tom, že Jantarové oči jsou lepší než 90% všeho, co jsem doteď četl a to nečtu nic špatného.
    Výhodou domácí produkce je navíc nezávislost na překladu a jeho kvalitě. A když už jsme u literárních kvalit – na knížce je opravdu velmi znát, že autorka si s textem dlouho hrála. Takové vybroušenosti se nedá dosáhnout prostým napsáním. Je třeba text považovaný za hotový prošktrávat, přepisovat, vracet se k němu s odstupem a zapracovávat připomínky od známých, kteří polotovar už četli. Tohle autoři, kteří se pokoušejí psaním uživit neslyší rádi. Při nákladech českých knížek, i těch úspěšných, by si takovou dřinou nevydělali ani na slanou vodu. Oni to konečně mnohdy nedělají ani ti zahraniční autoři, vycházející doma v řádově větších nákladech.
    Nebudu se pouštět do podrobností o ději, jen napíšu pro mnoho potenciálních čtenářů důležitý fakt, že kniha popisuje jen jednu epizodu z chystaného pětidílného celku. Epizoda je napůl uzavřená, ale spíš jen rozehrává zápletku pro nadcházející díly.
    Raději než děj přiblížím hlavního hrdinu - je to řízek. Má nějaké zábavné charakterové vady, například ješitnost a jízlivost, ale jinak je to inteligentní a nesobecký fešák, vypadá prý jako mladší verze Christophera Lee. Kvůli vědě se vzdal kariéry v profesionálním sportu a o jeho vůli by se dály lámat skály. Není divu, že kolem něj krouží tolik žen, každá jiná. Jedna zakřiknutá a nesmělá, jiná ctižádostivá, ale naivní, třetí je naopak příliš skeptická a podezřívavá. A čtvrtá... Ale nehledejme v tom love story. To není hlavní téma. Hlavní je, přinejmenším v prvním díle, protagonisty čtenáři přiblížit, nechat ho si k nim vytvořit nějakou empatii nebo averzi, aby pak byl ještě více vtažen do jejich osudů. Sympatické a čtenáři blízké postavy se chovají jako skuteční lidé, ve kterých neustále poznáváte když ne sebe, tak alespoň svoje kamarády. Jen hlavní hrdina je řízek, jaký se rodí jednou za generaci, s hadrem obaleným strouhankou si ho nespletete.
    Jestli mi na Myceliu něco vadilo, je to problém společný skoro všem sci-fi z daleké budoucnosti. Technologie všedního dne, jako jsou mobily, se mění příliš rychle a nedají se předvídat. Je možné odhadnout co bude za deset let, ale už ne co bude za stovky let. Takže v ději odehrávajícím se za stovky let, jsou hračky z doby za maximálně deset let. Je z mé strany hnidopišství, ale u jinak vybroušeného románu mě to trochu iritovalo. Na druhou stranu každému je po přečtení jasné, že autorka ve skutečnosti doopravdy píše o tom, co se může stát za deset let. Stačí si nahradit Akkütlixe Mohamedem a posvátné houby hašišem...
    Takže za mě nakonec jednička s hvězdičkou. Je to knížka, která umí vtáhnout do děje, umí skvěle bavit a nakonec poskytne i trochu látky k přemýšlení nebo diskuzím na conech. Přestože jinak ze srdce nenávidím reklamy, těm na Mycelium jsem vděčný.
    RIP
    RIP --- ---
    ARGANNAH: Jak, pomalu, sám Palahniuk to tvrdí, přečti si doslov k novému vydání :-)
    JAKKILLER
    JAKKILLER --- ---
    No argumentu úplně nerozumím, protože jsem se možná o nějakou tu dekádu minul, ale je to tam. :)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    JAKKILLER: Ó nikoli. Křehké nesmělé dívky vycházely z módy už v době Barbary Cartland, natož dnes.

    Kdo chce skouknout pravou červenou knihovnu tvářící se jako akční film (včetně níže zmíněného nástinu postav), nechť si pustí toho asi deset let starého Supermana s Brandonem Routhem.
    JAKKILLER
    JAKKILLER --- ---
    ARGANNAH: Vážně, Já si představil takovou tu křehkou nesmělou dívku, co nakonec uloví lásku svého života ačkoliv jí osud hází klacky pod nohy.
    Ale možná se pletu, moc se v Harlequinech nevyznám.
    Protože ta situace mi tak trošku přišla, Nesmělá hrdinka a nerealistický muž snů.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    JAKKILLER: Nojo. Podle mé (rozsáhlé!) zkušenosti se hrdinky nefalšované červené knihovny vyznačují hlavně tím, že mají být ohromně sympatické, emancipované, ambiciózní, citlivé, dobré matky, charakterní a laskavé, navenek sebevědomé a v duš zranitelné a tak dále a tak dále. Prostě skoro-ideál (ale lidský), se kterým se dáma při četbě ztotožní, nebude mít problém držet hlavní hrdince palce a nepřepadne ji žárlivost, až hlavní hrdinka skončí v posteli s hlavním hrdinou (kde se naopak očekává vysoká nerealističnost, což právě znemožňuje mužům požitek z tohohle typu literatury, protože se s tím realitě na hony vzdáleným šampónem prostě identifikovat nedokážou).

    Takže Pinky je modelové hrdince Harlekýnek vzdálená asi jako ryba bicyklu. ;)
    JAKKILLER
    JAKKILLER --- ---
    No, já ale zase musím trošku oponovat, protože Pinky mi přišla tak trošku vystřižená z nějakého Harlekína.
    Dost mě štvala teda. :D
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    WITTGENSTEIN: Milostný motiv = červená knihovna? OMG. To už je červená knihovna pomalu i Klub Rváčů.
    GINGERCAT
    GINGERCAT --- ---
    RICARDERON: už se normálně expeduje, první Praha jela v úterý. Na skladě stále několik set kusů ;)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Odstávka Kosmasu. Pokud vyprodali, dostanou další příští týden. Inventura.
    HYPERION
    HYPERION --- ---
    CORNHOLIO: Žádný šuplíček nikdy nebude stoprocentní, to je to kouzlo literatury, vždy se snaží za každou cenu vzepřít kategorizování. Jako čtenář používám dvě kategorie - baví / nebaví. Ovšem s tím v psaném textu člověk prostě nevystačí.
    VLCACKA
    VLCACKA --- ---
    CORNHOLIO: Ale mentálně byla již ženou v mužském těle, většinou to tak transsexuálové mají. A sexuální orientace? Do té mi nic není, já posuzuju, jaký je to autor a jak zajímavé má dílo.
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    Včera jsem se byla podívat v knihkupectví Kanzelsberger na Andělu a Jantarové oči jsem tam nenašla. Tak nevím, jestli to mají ukryté, vyprodané nebo vůbec nemají :/
    CORNHOLIO
    CORNHOLIO --- ---
    To je ještě v pohodě, ale co třeba taková Caitlín R. Kiernanová, jejíž Drowning Girl právě čtu: narodila se jako muž, nechala se přeoperovat na ženu, v současné době žije se svojí partnerkou, kterou potkala už jako žena. Jakpak byste asi tady aplikovali šuplíček "ženské psaní" ? :)
    VANEK
    VANEK --- ---
    WITTGENSTEIN: "somewhere between heterosexual and asexual" :-) http://en.wikipedia.org/wiki/Talk%3AOctavia_E._Butler#Lesbian.3F
    HYPERION
    HYPERION --- ---
    WITTGENSTEIN: Nikdy se nevdala a děti neměla.
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    SHEALA: Ale kuš s těmi Číňany pořád. Byla černoška a natolik samotářská, že o její sexuální orientaci nic nevíme. Rozhodně nemůžu dohledat cokoli o nějakém partnerovi jakéhokoli pohlaví, natožpak o dětech.
    SHEALA
    SHEALA --- ---
    WITTGENSTEIN: Octavia byla čínanka a lesba? (sorry sem líná googlit :)

    jinak mě napadá, že pak takovou autorku berou jako kuriozitu. Uff, bejt černá čínská lesba, tak to tajím, ze strachu abych nebyla kuriozita.
    DELLAMORTE
    DELLAMORTE --- ---
    WITTGENSTEIN: Mě už dneska s práce a horka hrabe, tak plácám nesmysly.
    IDLE
    IDLE --- ---
    HYPERION: Ovšem tím ty stereotypy ještě posilují. :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam