• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    ROMI
    ROMI --- ---
    JANADVORACKOVA: pro me to divny je, prijde mi to jako prizivovani se na nekom cizim, a nejak me to odradilo nekdy si tu knihu precist, ale to je muj nazor na vec. Tobe to taky neprijde uplne normalni, takze divny proste :)
    JANADVORACKOVA
    JANADVORACKOVA --- ---
    ROMI: Divné ne. Kdybych byla autor, který vydal román, bude mou snahou ho prodat (asi za každou cenu). Pak je normální dělat si reklamu a všemožně, i třeba takhle na knihu upozornit. Proč ne. Až přečtu oba příběhy, dost možná mě napadne to samé. Paralely existují všude :).
    Ale pak si taky řeknu, jak daleko až v té snaze chci zajít.
    Jenomže prioritně mi jde o prodání té knihy, takže je v podstatě jedno, jestli jdu bezohledně přes mrtvoly, nebo slušně formou srovnávacích analýz. Nejde to schvalovat ani odsuzovat. Jde to prostě přijmout někde mezi. A to je možná to, proč tam cítím ten rozpor.
    ROMI
    ROMI --- ---
    JANADVORACKOVA: je to hodne divny no
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    RICARDERON: neříkej, že nepoznáš, když jsem doopravdy jízlivý :-)
    Chtěl jsem jen poukázat na to, že jistá míra strukturální synchronicity je nutná (potažmo vyplyne sama bez nějaké vědomé snahy) jen ze snahy neodporovat charakteru použitého materiálu.
    JANADVORACKOVA
    JANADVORACKOVA --- ---
    GROBENIUS: Ale taky je dobrý naučit se plavat :).
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    GROBENIUS: a takováhle jízlivost taky prodejům neprospívá.:)
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    JANADVORACKOVA, RICARDERON: ale jinak je jen užitečné, když si začínající jachtař uvědomí, že necky i letadlovou loď nadnáší tentýž Archimédes :-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    JANADVORACKOVA: A já zase nechtěl psát něco tak očividného, jako píšeš ty.:)
    JANADVORACKOVA
    JANADVORACKOVA --- ---
    Takové srovnání bych nechala napsat kámoše, nebo bych ho pod tím podepsala i v případě, kdy bych si to napsala sama. A pak by se mu stala smrtelná nehoda, aby to na mě nepráskl :).
    Čenichám trochu takový ne moc ok prvek v tom, že si dám tu práci, sice chválihodnou a čtenářům naservíruji srovnání sama za sebe.
    Na druhou stranu je to zase ale docela dobrý tah k připomenutí ne moc propagovaných titulů. O Lucčině knize jsem se dozvěděla nedávno a to už je venku asi rok. A lidi si mají pomáhat. Nakonec... v čem dneska nejsou podobnosti.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Snaha Lucie prodat knihu na základě úspěšnosti jiného titulu? Wow! Knižní branže dohání západ!:))
    JULIANNE
    JULIANNE --- ---
    HYPERION: Když se to podá takhle... :) Předtím mě vůbec nenapadlo, že je tam tolik podobností, asi zejména kvůli odlišnému stylu obou knih a tomu, že Armida je poměrně krátký uzavřený příběh, kde i Frenchstone má zatím relativně málo prostoru, kdežto Mycelium rozsáhlá sága. Ale teď mě paralelismus spousty motivů pobavil. Dvě úplně, ale naprosto jiné sci-fi - a přitom se zčásti výrazně scházejí.
    U hrdinů by mě asi ani netrklo, jak jsou si podobní, protože tenhle typ postav vyhledávám a patří mezi ně mí nejoblíbenější (anti)hrdinové - Johannes Cabal, Andrea Cortová, celkem i Sherlock Holmes, který je sice na rozdíl od prvních dvou výrazně kladný a čtenář díky vyprávění Watsonem nevidí snad žádná zranitelná místa, ale své zlozvyky má taky - drogy...
    HYPERION
    HYPERION --- ---
    Úvaha o zajímavém souznění mezi romány Stanice Armida a Jantarové oči...

    XB-1 » Synchronicita je rafinované peklo (úvaha)
    http://www.casopisxb1.cz/aktuality/synchronicita-je-rafinovane-peklo-uvaha/
    VANEK
    VANEK --- ---
    Příloha Relax sobotních LN mezi "10 knižních trháků tohoto léta", potažmo "10 knižních tipů pro léto 2013" nebo snad "10 tipů na nejlepší prázdninové čtení" zařadila Jantarové oči (mezi dalšími 5 domácími autory). Článek redaktorky Kateřiny Hejdové je jinak mimořádně dementní, obzvláště v tom odstavci, kde přežvykuje anotaci a "v rozhovoru pro LN před pár dny vysloveně přiznala".
    RIP
    RIP --- ---
    JANADVORACKOVA: Jen v přeneseném slova smyslu. Tak třeba mladej Herbert je podle nějkterech v přeneseném smyslu dokonce otcovrah a Dunovrah :-)
    JANADVORACKOVA
    JANADVORACKOVA --- ---
    SHEALA: Já být černá čínská lesba píšící SF, tak to rozhodně netajím.
    Trubkám, které v tom hledají kuriozity, bych toho alespoň víc prodala a ti ostatní by prostě jenom četli ty příběhy.
    Tedy popravdě nikdy jsem si nevybírala věci ke čtení na základě pohlaví, rasy a orientace (tedy ne, že by to z obálek knih bylo poznat, to kolikrát nejde ani z obsahu a nesnažím se o to).

    Ale teď vážně. Co vrazi píšící SF/F? Ví se o nějakých?
    VLCACKA
    VLCACKA --- ---
    ALONSY: No asi bych Mycelium nečetla s očekáváním na oldschool sci-fi plus to zbytečně odděluješ do odstavců, ale jinak myslím celkem fine.
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    Tady je moje amatérská "recenze".
    Doufám, že jsem tam něco moc nepopletla nebo že to není hrůza co spíš všechny odradí :)
    Jantarové oči - nejdůležitější věci se odehrají v skrytu ~ Credendo Vides
    http://www.credendo-vides.cz/2013/08/jantarove-oci-nejdulezitejsi-veci-se.html
    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    GROBENIUS: Diky Zdenku!
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    Vyjde na Sardenu a v Interkomu (jednou, až bude všechna práce hotová)
    RECENZE (Jardy Houdka)
    Vilma Kadlečková, Mycelium I.: Jantarové oči
    Je dost těžké vyhnout se dobře připravené virální kampani na Mycelium, která nás obklopuje na conech, na facebooku, v časopisech. Člověk až zapochybuje – stojí to opravdu za to? Určitě ano. Tahle knížka by rozhodně neměla zapadnout!
    O čem to vlastně je? Správná odpověď je z mého pohledu jasná – o dominanci. Někdo by odpověděl, že je to o telepatech, o mimozemšťanech, o houbách, ale tohle všechno jsou jen zajímavé rekvizity. Příběh je o tom, jak někomu vnutit svou vůli, jak ovládat, manipulovat jednotlivci i celými civilizacemi a vládnout. A naopak jak si zachovat svobodu, jak vzdorovat a nenechat sebou vláčet. Právě tohle je na Jantarových očích tak výjimečné a fascinující.
    Jasně že nadvládu je možné získat zbraněmi, hrubou silou. Ale autorka se v knize převážně věnuje nadvládě duševní a skryté. Protože to je dominance efektivnější, trvalejší, pevnější a hlavně daleko zábavnější. Alespoň v „argenitovém“ vesmíru sci-fi ságy Mycelium to tak chodí.
    Celý děj se vlastně posouvá vpřed po jakýchsi mentálních soubojích. Většinou jsou to dialogy, nezřídka dojde i na fyzické násilí, ale i pak rozhoduje především odhodlání a psychická odolnost. Je to fascinující čtení a jakmile se do postav trochu vcítíte, bude vám v jednom kuse mrazit v zádech.
    Jestli jsem někdy četl takhle hutnou a drsnou psychologicky laděnou scifi, tak to byla kultovní Enderova hra od O. S. Carda. Zaznamenal jsem debaty o tom, jestli se opravdu Mycelium vymyká svou kvalitou z české literární úrovně a dosahuje světové. Ale pro napsání skvělé knížky není geografická poloha podstatná. Kdokoli má vůli, schopnosti a čas může napsat vynikající text. Důvod proč se čeští autoři tak špatně prosazují a zahraniční tak dobře spočívá hlavně ve velikosti domácího trhu. Ale to nic nemění na tom, že Jantarové oči jsou lepší než 90% všeho, co jsem doteď četl a to nečtu nic špatného.
    Výhodou domácí produkce je navíc nezávislost na překladu a jeho kvalitě. A když už jsme u literárních kvalit – na knížce je opravdu velmi znát, že autorka si s textem dlouho hrála. Takové vybroušenosti se nedá dosáhnout prostým napsáním. Je třeba text považovaný za hotový prošktrávat, přepisovat, vracet se k němu s odstupem a zapracovávat připomínky od známých, kteří polotovar už četli. Tohle autoři, kteří se pokoušejí psaním uživit neslyší rádi. Při nákladech českých knížek, i těch úspěšných, by si takovou dřinou nevydělali ani na slanou vodu. Oni to konečně mnohdy nedělají ani ti zahraniční autoři, vycházející doma v řádově větších nákladech.
    Nebudu se pouštět do podrobností o ději, jen napíšu pro mnoho potenciálních čtenářů důležitý fakt, že kniha popisuje jen jednu epizodu z chystaného pětidílného celku. Epizoda je napůl uzavřená, ale spíš jen rozehrává zápletku pro nadcházející díly.
    Raději než děj přiblížím hlavního hrdinu - je to řízek. Má nějaké zábavné charakterové vady, například ješitnost a jízlivost, ale jinak je to inteligentní a nesobecký fešák, vypadá prý jako mladší verze Christophera Lee. Kvůli vědě se vzdal kariéry v profesionálním sportu a o jeho vůli by se dály lámat skály. Není divu, že kolem něj krouží tolik žen, každá jiná. Jedna zakřiknutá a nesmělá, jiná ctižádostivá, ale naivní, třetí je naopak příliš skeptická a podezřívavá. A čtvrtá... Ale nehledejme v tom love story. To není hlavní téma. Hlavní je, přinejmenším v prvním díle, protagonisty čtenáři přiblížit, nechat ho si k nim vytvořit nějakou empatii nebo averzi, aby pak byl ještě více vtažen do jejich osudů. Sympatické a čtenáři blízké postavy se chovají jako skuteční lidé, ve kterých neustále poznáváte když ne sebe, tak alespoň svoje kamarády. Jen hlavní hrdina je řízek, jaký se rodí jednou za generaci, s hadrem obaleným strouhankou si ho nespletete.
    Jestli mi na Myceliu něco vadilo, je to problém společný skoro všem sci-fi z daleké budoucnosti. Technologie všedního dne, jako jsou mobily, se mění příliš rychle a nedají se předvídat. Je možné odhadnout co bude za deset let, ale už ne co bude za stovky let. Takže v ději odehrávajícím se za stovky let, jsou hračky z doby za maximálně deset let. Je z mé strany hnidopišství, ale u jinak vybroušeného románu mě to trochu iritovalo. Na druhou stranu každému je po přečtení jasné, že autorka ve skutečnosti doopravdy píše o tom, co se může stát za deset let. Stačí si nahradit Akkütlixe Mohamedem a posvátné houby hašišem...
    Takže za mě nakonec jednička s hvězdičkou. Je to knížka, která umí vtáhnout do děje, umí skvěle bavit a nakonec poskytne i trochu látky k přemýšlení nebo diskuzím na conech. Přestože jinak ze srdce nenávidím reklamy, těm na Mycelium jsem vděčný.
    RIP
    RIP --- ---
    ARGANNAH: Jak, pomalu, sám Palahniuk to tvrdí, přečti si doslov k novému vydání :-)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam