BRAMBOREENA: Díky za přečtení. K opravám - poslala jsem Wittgensteinovi svoje poznámky, co by tam podle mě nemělo být (nikoliv ideové, technické;) ). Jiné než technické věci bych neřešila vůbec - nějak píšeš, někdo to považuje za klad, někdo ne, tečka.
Ad kvalita úspěšnosti: A arabský svět dokázal zachovat světu mnohou filozofii, kterou naši křesťanští předci pálili - když chceme mluvit o těch úspěších. Oni to byli, kdo nám zprostředkoval číslice, které používáme. Jistě, antibiotika nevynalezli, ale na každý příklad "špatného chování", který tu uvádíte, by se dal najít protipříklad - já jsem ráda, že mi nikdo nezakazuje řídit auto, ale kdy tu máme první ženskou absolventku univerzity? Ono sub specie aeternitatis to není zase tak dlouho. My si strašně rádi myslíme, jak jsme před nimi, ale nejsme. Je to padesát, sto, maximálně dvě stě let a ve své podstatě jsme v mnoha věcech stejní (ano,
BORGDOG: - něco skončilo. Kdy že to Australané zjistili, že není prima utlačovat domorodé obyvatelstvo? Kriste (! :) ) - máme za sebou křížové výpravy, misionáře, my neděláme nic jiného, než že svou euroamerickou představu o dobru už staletí vnucujeme všem okolo. Já nejsem tak jasnovidná, aby mi bylo zřejmé, že když - přijměme tohle zjednodušení pro tuhle chvíli - muslimský svět v současné chvíli netouží po změně, bude to tak i za sto let. Hon na cikány jistě vyšumí, ale nerozumím tomu, že někdo nevidí, že je to periodicky opakující se totéž, pokaždé s trochu jiným projevem. Všimli jsme si, že není dobré utlačovat místní obyvatelstvo. Indiáni to trochu odsrali, ale co už. Super! Ale vyhubili jsme značnou část Židů. No, ale za pár let jsme s tím přestali. Super! Ale postavili jsme lágry a zavřeli do nich nepřátele státu. No, ale za pár let jsme s tím přestali. Super! Atd. atd. Co když muslimové s kamenováním žen jednou skončí? My snad nepohrdáme menšinami? Ech? Ne, my dva se opravdu neshodneme.).
Ad Boučková - ne. Já si myslím, že je v pořádku, že to napsala. Protože, pokud mohu soudit, Boučková se snaží popsat přímou zkušenost. Říct "ona to radši neměla pouštět ven, protože by to mohlo vypadat, že na ty Cikány nejsme hodný", znamená tvářit se, že černoši mají barvu padlého sněhu. Nemají.
Není špatné říct "vzala jsem si domů dvě romské děti, dopadlo to blbě, kradou, mnoho mých známých má stejnou zkušenost". Je špatné to zjednodušit na "romské děti kradou", protože a) všechny romské děti nekradou, b) nevíme, kolik romských adoptovaných dětí krade, c) nevíme, kolik ne-romských adoptovaných dětí krade.
A pomiňme pro tuhle chvíli, že je to literární útvar, takže nevíme ani to, jestli je Boučková ve volných chvílích nemlátila železnou tyčí. Což je nadsázka, kterou chci říct, že jakkoliv věřím v to, že je její psaní velmi "autentické", nemám jak to konfrontovat s realitou - třeba bylo v její výchově po narození vlastního syna něco, kvůli čemu měly nevlastní děti potřebu se od ní distancovat, vzbouřit. Neříkám, že to tak BYLO, já to nevím. A neví to nikdo, kdo jí k tomu nesvítil, a proto nemůžeme usoudit, že to, že si její adoptovaný syn pořídil dítě v patnácti nebo v kolika, je zkrátka vliv genů, co naděláte, pani Vomáčková, přírodu neochčijete, měla to přece čekat. (Snad je to aspoň trochu srozumitelné.)