BRAMBOREENA: Co se mě týče - Meče Lorgan mají zajímavé nápady (volba mezi meči, princip fungování "daru," Išrové), akorát konec mi přišel poněkud divný (nebo spíš, nechápal jsem, proč vlastně ti dva bojují, když si nic neudělali - pokud jsou "dobro" a "zlo" jen dvě složky Hry, proč spolu MUSÍ bojovat a ne si jen jít z cesty?), ale viděl jsem, mnohem, MNOHEM divnější zakončení knížek i povídek. Celkově se mi to líbilo, na krátkém rozsahu dost "muziky." Ze Stavitelů věží mám přečteno 100 stran a zatím se mi to zamlouvá dost - tak povedených mixů SF a fantasy je opravdu málo. A zajímavě to "doplňuje" např. některé Aš-šádovy výroky v Myceliu, které dostávají jistý smysl, co mi předtím unikal. Jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet dále.

Poznámka 1.) Podobnost Išrů s drowy je opravdu zvláštní - dokonce se tuším v kterési knize přímo vyskytne scéna "darování" lidského otroka přivezeného v kleci a pití lidské krve coby lahůdky! Zarazilo mě to a kdybych neznal datum vydání...

Poznámka 2.) Myšlenka Velké hry se prozatím VELMI podobá klíčovému motivu románu Johna M. Forda "Konečný odraz" (Final Reflection), kde se ale té hře říká Zrcadlová. Doporučuji tu knihu přečíst, ale radši anglicky, protože český překlad je na vomit. (A ano, je to Star Trek, ale naprosto "nekanonický," vyjma prologu bez ST hrdinů a přicházející s úplně novým výkladem jeho vesmíru).

BRAMBOREENA: Nijak zvlášť strašné mi to nepřišlo. Išrové mi dosti připomínaly drowy (překládám, že jde o náhodou korelaci - a o tom zajímavější) a princip fungování věcí je vcelku přehledný, konec maličko "divný," ale už jsem četl mnohem divnější. Zajímá mě, co se ho folmahiwské společnosti ještě dozvím a jestli se zodpoví pár otázek, co mi rejpavě vrtá hlavou.

BRAMBOREENA: Ale kuš, i mlaďasové potřebují nějakou stravu pro svá heroická já! :-D

WITTGENSTEIN: A dozvěděl jsem se, do čeho rejpali Rigor Mortis v "Dobru vítězí." :-)

BRAMBOREENA: Ale jo, ale jo. :-) A ještě v noci načnu Stavitele věží.

BRAMBOREENA: Gratuluji, gratuluji, G R A T U L U J I !!! Cena rozhodně zasloužená. :-)

Zážitky z hlavy pobavily, zejména na záchodcích věřím, že to muselo být infarktové - tam je člověk mimořádně málo odolný vůči jakýmkoli šokům. Ruce na fotkách vypadaly hodně pevně, vážně jsem se málem zvyklala, že by to bylo něco rafinovanějšího než obarvené rukavice. Dokud z tebe opadal jen barakryl a ne houby, tak si neměl kdo co stěžovat... příště je včas zasaď do skleníku, není nad autentičnost :-D

Ta audiokniha: třináct hodin se doufám počítá jenom na ten jeden díl Jantarových očí? :-) (Jen doufám, že ty temné industriální motivy nebudou spočívat v klasickém scifistickém pípání shůry - s ozvěnou... :-D)