PSYSBEE: Lepsi je urcite v tom jak hluboko se ponoris do tech postav, v nadaci se tomu az tak nevenovali (ani nemohli). Jinak ten svet Mycelia je urcite dost zajimavy, tak podobny nasemu, tak jiny od naseho - ale samozrejme Nadace ma trosku jinou logiku a neni to uplne aplikovatelne.

Jinak argument, ze je to ceske, bud patriot, neuznavam. Vetsina ceskych veci sou dost nesmysly - a ani ty ceske realie je nezachrani. Ale tenhle pribeh neni ten pripad, nastesti.

YENNEFER: Místo vlněných bambulek ozubená kolečka; tribal cargo cult steampunk dance kolem modelu vzducholodi ze slámy :) Nápad je boží; teď ještě k tomu napsat příslušnou knihu.

BRAMBOREENA: náhodou, takový steampunkový tribal bellydance, k tomu se svářečské brýle hodí .-))) a thao dělá moc hezké fotky... toho bych se nebála...

BRAMBOREENA: "Cokoli se poprvé odehrává jako drama, podruhé se odehrává jako muzikál"?

Jo! Tohle je ono! Teď už se fotit ani nemusím, řeknu jim, ať tam dají tohle.

SARGO: Myslím, že je škoda to nevyužít. Mycelium by se mělo přetvořit do podoby bollywoodského muzikálu. Tančící Össean, to je něco jako Ganéša.

BRAMBOREENA: A to celé v masce. :-D

SARGO: No ještě bych to mohla zkombinovat. Inline, penízkový šátek a plazmolyžařské brýle (zbyly mi jedny svářečské po zatmění Slunce, ty by se daly zrecyklovat). Jo, a ještě roztočit hulahupku. Maximální koncentrace pochybného sportu na jedné totálně nesportovní osobě. :D

BRAMBOREENA: V nejhorším jim můžeš nabídnout brusle. Ono když si sedneš a vytrčíš brusle, a fotografka bude mít správný objektiv a nízkou hloubku ostření, vznikne velmi pěkná ehm umělecká fotka, kde budeš stále k poznání, ale největší budou ta od častých jízd obroušená kolečka a vidět budeš přesně tak od ramen nahoru. :-D Ale jestli je jen trochu šikovná, dopadne to dobře i se závojema a penízkama... jsi drsňák :-))

VANEK: Myslíš: spisovatelé jsou taky sportovci?

BRAMBOREENA: Jenže mně se právě tohle blbnutí hrozně moc líbí, protože kdo si hraje, nezlobí a autoři jsou taky lidi. :-)

ZUZKAOU: V ideálním světě určitě...

Pořád se tu pohybujeme na takové vertikální ose - nahoře jsou výšiny ducha, dole kabaret pro masy. Člověk by se rád držel tam nahoře, ale ta tyč mrcha hrozně klouže.

Jako velký ústupek jsem kdysi brala i besedy na conech; pak jsem viděla Mílu Lince a jeho křest knihy v historických kostýmech (a v duchu jsem úpěla - ajaj, fantasy autoři a jejich potulný kabaret, no to jsme to dopracovali :D), načež jsem sama navlíkla össenskou hlavu (a myslela si, že to je to nejhorší a nejzazší, co ještě můžu pro propagaci svých výplodů udělat, a horší už to nebude...). Inu, penízkový šátek je prostě jenom další level. Asi je to spíš sranda; kdybych to (a se) brala úplně vážně, tak do toho nejdu.

Já vím, že Reflex a že jim příčetné čtenářstvo uteklo tak před deseti lety, ale neměla by strategie "dostat literaturu do společenského magazínu" především zahrnovat texty o literatuře, ale natolik zajímavé, aby je někdo četl?

Souhlasím s ARGANNAH, vždyť to bude fajn! A kdyby tě to ještě nepřesvědčilo, představ si, že bys dělala krav magu a na fotce měla zrovna modročerná kolena z předchozího tréninku, kdyby chtěli na fotografování kravmagácké kraťasy spíš než dlouhé kalhoty ;).