Tak rovnou trochu toho duševního bohatství, jo? :)
Daniel vystoupil z taxíku a vešel do temného domu. Na jídelním stole ležela domácí bábovka a displej se vzkazy od jeho dvou dcer: Leni alias Puštík psala, že se učí na zkoušku u spolužáka a přijde až ráno (Až! Ráno!), zatímco mladší Niobe alias Buřtík posílala dvanáctistránkový deníček a prvních sto dvacet sedm fotek z prázdnin, které trávila u své matky v Jižní Americe. Danielovu bývalku postihlo šílenství; psala vědecké práce z oboru entomologické gastronomie a celoročně prováděla v bolívijském deštném pralese výzkum na téma Hmyz jako hlavní složka lidské stravy. Daniel už dávno neřešil, jestli ji k tomu mohl přivést odpor k němu, k össeistice obecně nebo ke Hmyzímu bohu zvláště. Namátkou otevřel a zase zavřel tři fotky mokrých stromů v mlze, načež usoudil, že to je na deštný prales právě akorát a že doopravdy nechce vidět hmyz jako hlavní složku stravy kohokoliv - což je námět, který jistě bude na všech ostatních.