GAARQ: No, tam narážíme na otázku nejstarší historie össenské civilizace. Jazyk, který vzniknul z běžné potřeby normálních lidí, a v průběhu historie byl v úzkém kontaktu s ostatními jazyky, by nejspíš fungoval jinak. Já ovšem předpokládám, že lodní össein byl na začátku stvořen uměle, a dlouhou dobu byl držen náboženstvím jako něco, co je dané shůry a nemá se měnit. Chybějící slova v počátcích mohla být způsobena záměrem (že to dlouhodobě nefunguje neznamená, že to občas někdo nezkusí), ale taky třeba tím, že pro původní účely prostě nebyla potřeba. Časem určitě potřeba být začala, a proto předpokládám vznik těch sekundárních slov, která byla nutná pro vyplnění děr v jazyce.
Slova by určitě mohli přejímat z jiných jazyků, a normální lidi by to nejspíš dělali, u össeanů jsem ale usoudil že ten postup z frází je lepší. Je to založeno na extrémní roli náboženství v jejich společnosti, pocit össenské nadřazenosti nad ostatními, a současně to vysvětluje řadu dalších vlastností össeinu, které se mi zdály jinak těžko vysvětlitelné (složitost písma, krátké čtení složitých znaků, velký sémantický obsah krátkých slov).
U lodního össeinu předpokládám po určitou dobu vývoj (dokud jazyk nezačal být skutečně obecně použitelný), a následné dokonalé zakonzervování - protože už v té době šlo pouze o jazyk liturgie (normální mluva se vyvíjela jinam), a dogmatičnost náboženství ho udržela neměnný a nekontaminovaný. Asi tak jako středověká latina - byla pořád dost známá a používaná, ale pro všechny to byl cizí jazyk který se nejdřív musí naučit, tudíž se už dál nevyvíjela. V kontrastu s tím stojí třeba rumunština, která pro rumuny funguje jako mateřština, a i když na začátku vzešla z latiny, tak se nakonec vyvinula do něčeho dost jiného.
Přejímání frází a zkracování - no představuju si společnost, co zná všechny posvátné texty nazpaměť a náboženstvím žije. Když se takový kněz třeba naštve, tak si uleví citátem, třeba "do škraloupu smrdutého mazu na dně nádrže" (nebo jak je to přesně). Pokud se naštve často, a celá společnost má sklony vyrábět a používat zkratková slova (což jsem össeanům přisoudil), tak si to zkrátí - "do škrsmanadna" (což je jako ten oblíbený össenský göaerghüelürr). No a protože mu to usnadní komunikaci (v tomto případě nadávání), tak to začne používat běžně. Ostatním to párkrát vysvětlí, těm se to zalíbí, protože se jim zkratková slova prostě líbí, no a nové slovo je na světě. Podobně jako třeba anglické slovo "okay" vzniklo ze zkratky OK znamenající "all correct"; zkratky zcela uměle vytvořené v době, kdy bylo v americe vytváření zkratek oblíbené.
Ad analytické jazyky - no jak jsem řekl, už je to dlouho co jsem se lingvistice věnoval :-) Jestli správný současný termín je "analytický jazyk", tak to beru a odteď používám. Částice "je psáno" (Q) - máš pravdu že by to bylo potřeba v situaci, kdy jsem si citát ještě nezkrátil. Znamenalo by to "bacha, teď řeknu něco, co je sice citát, ale myslím to jako jedno pojmenování něčeho konkrétního". Jakmile se citát zkrátí a vznikne z něj slovo, jehož původ posluchač sice zná, ale už se nad ním nezamýšlí, jelikož ví co konrétně to znamená, tak už tam to Q být nemusí. V tu chvíli už to má stejnou roli jako ta slova A, B, C a D.