Ono je to tak, že každý - včetně těch nejzatvrzelejších ateistů - v něco věří. Jednak pro to máme vrozené sklony, a druhak je to nezbytně nutné k životu. Já třeba věřím že E = mc2, i když jsem si to nikdy prakticky neověřil. Prostě mi to řekli, nikdy jsem se nesetkal s ničím, co by mi to vyvrátilo, tak tomu věřím. Když se nad tím zamyslíte, tak informací, kterým člověk prostě věří je opravdu hodně. A to bez ohledu na vzdělání - sebevzdělanější člověk si nikdy nemůže ověřit všechno s čím se setkal.
No a tradiční náboženství tak nějak žijí v oblastech téhle přirozené víry. Vědecký pokrok může vyvrátit nějaké dílčí náboženské skutečnosti, ale nikdy nezlikviduje víru jako celek, protože bez ní se prostě nedá žít. Nutno podotknout, že výsledky vědeckého pokroku jsou samy o sobě předmětem slepé víry většiny lidí kromě příslušně zaměřených vědců. Není to špatně, nemůžeme si prostě všichni ověřovat všechno.
Takže víra je všudypřítomná a náboženství tím pádem přirozené, akorát záleží na tom čemu konkrétně ten který člověk věří. To je ovlivněno okolím, výchovou, i tím vzděláním ... nevzdělaný dělník nebo farmář může v pohodě věřit v nejklasičtější podobu křesťanství, se stvořením světa v sedmi dnech, odmítáním evoluce, 6000 let starou Zemí atd. Prostě se nikdy nesetká s něčím, co by ho přesvědčilo o opaku. Vystudovaný geolog s praktickými zkušenostmi zato zná obrovskou spoustu důkazů proč Země musí být starší; a to vypadá o dost přesvědčivěji, takže víru ve stáří Země na základě Bible nahradí vírou ve stáří Země na základě vědeckých poznatků.
To ale neznamená že by nemohl být křesťan. Klidně může prohlásit že informace o stáří Země v Bibli jsou zkreslené staletími a překlady (což je samo o sobě velmi pravděpodobné), takže tomuhle zrovna věřit nebude, zatímco ostatnímu jo. Narozdíl od dělníka totiž zná řadu dalších věcí, které dosud přesvědčivě vysvětlené nejsou, a výklad dle Bible jim dává jakýsi smysl. Co si budem povídat, Velký třesk se od zázraku Stvoření zase tolik neliší - a přesně to si vzdělaný geolog bude narozdíl od dělníka uvědomovat.
Takže můj skromný odhad je - čím menší vzdělání v přírodních vědách, tím tradičnější podoba náboženství se v daném člověku může uchytit. Naopak čím větší vzdělání, inteligence a víc přemýšlení, tím víc si člověk svoji víru tak nějak skládá sám; a z toho pak jsou všechny ty odnože klasických náboženství, ti pohrdavě označení "něcisti" a podobně. To ale samozřejmě platí dneska, kdy člověk není pod tlakem společnosti, který by ho k tradičnímu náboženství nutil.