• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    Auditko věnované sci-fi sérii Mycelium. Vesmír, psychotronika, náboženství, lidské oběti - a mimozemské houby.

    Planeta Össe. Svět po tisíce let neměnný... a po tisíce let svázaný s vesmírem. Z Össe pocházejí myceliální technologie i nadsvětelné Lodě, bez kterých by se Země neobešla. Jenže zatímco pozemská civilizace vítězně proniká do vesmíru, Össe jí stojí za zády.

    Co je to vůbec to Mycelium? Nejlépe podívat se na webové stránky projektu. Tam jsou všechny informace o knize (anotace, ukázky, ohlasy, trailer...).

    A dá se to někde opatřit? Třeba tady: Internetové knihkupectví Kosmas (odkaz vede přímo na záznam o knize). Další díly a formáty (včetně audioknihy) nejlépe přes mycelium.argenite.org/page-koupit (affiliate u Kosmasu, takže z každého nákupu dostane autorka pár desetníků navíc, a to se všem vyplatí!)

    A co Facebook? Nyx je přece lepší!!! Ale budiž, kdyby náhodou měli vášniví vyznavači Knihy tisíce tváří absťák, mohou navštívit tamní stránku autorky Mycelia alias Bramborýny – Legendy o argenitu na Facebooku nebo semeniště všeho mimozemského zla, doupě zlovolné Církve Akkütlixovy tamtéž.

    A co takhle spoilery? Lze použít tag, který schová odstavec pod bílou mlhu, pod kterou lze nahlédnout, když se text vezme do bloku nebo se na něj klikne:

    tajné odhalení
    – a díky tomu ti, kteří další díl ještě nečetli, nepřijdou o překvapení. Bílá mlha vznikne, když se použijí kódy
    <div class="spoiler"> tajné odhalení </div>

    Geekovské okénko
    Generátor slov v össeinu, který skvěle vymyslel a naprogramoval KAVEN. Církev Akkütlixova děkuje a OneHotBook se velmi těší! :)
    Tabulka a graf postupu psaní (2019–21)
    rozbalit záhlaví
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    ZUZKAOU: njn, a já bych mohl vytáhnout jinou publikaci, která to zpochybňuje a bude to trochu jako vole, lehni, ale bez "vítěze". snažím se k tomu přistupovat tak, že koneckonců jsou to funkční modely a naše úroveň poznání v těchto oborech je dosud docela žalostná, takže pravděpodobnost, že se mýlíme, je vysoká. stačí se jen podívat, jak prudce se za posledních pár let vyvíjela situace kolem lidského "rodokmene". lepší metody, spousta nových poznatků a o to větší zmatek v tom původně krásném a jednoduchém modelu ;)
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    GAARQ: no právě že jde o spekulace a nutno naznat, že lecdky poněkud ovlivněné druhismem
    ;-)

    http://sci-hub.cc/http://www.annualreviews.org/doi/full/10.1146/annurev-linguist-030514-124945
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    ZUZKAOU: pohřební rituály neadrtálců jsou dodnes fráglich. totéž platí o užívání ohně u starších předků člověka. ono se strašně špatně odlišuje, co je pohřební rituál, a co je odložením mrtvého těla. u neandrtálců jsou navíc často o exkarnaci přímé doklady a pohřby v našem slova smyslu jsou vzácné. dokonce se spekuluje, že to odkoukali od nás, včetně zdobení a používání kostěných nástrojů. existují docela ucelené představy o tom, že právě skok v tom, co umí mysl u moderních lidí, způsobil vznik jazyka, kultury, náboženství. u neadrtálců se předpokládá maximálně protojazyk (bez syntaxe) a kultura na velmi omezené úrovni. předpokládá se, že skončili u levalloiské industrie a cokoliv pokročilejšího je až od moderních lidí. jistý smysl to dává, čelní lalok a jeho funkce úzce souvisí jak s pokročilou industrií, tak i pokročilými kognitivními funkcemi. moderní lidé a neadrtálci mohli mít plodné potomky, ale právě anatomií mozku se jedni od druhých odlišovali téměř jistě. vyhynutí neadrtálců mělo pravděpodobně nejednu příčinu - změna klimatu, konkurence. populační genetika dobře ukazuje, že i při sebemenší adaptační výhodě, ten lépe vybavený druh prostě ten méně vytlačí v relativně krátkém (geologickém) čase pár set až tisíc generací.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    SARGO: ehm, to je teda dosti leninsko-materialistický přístup. Takové to, pralidi si neuměli vysvětlit blesk, tak začali věřit na bohy. Potřeba transcendence a nějaká forma spirituality patří k základnímu rysu lidských kultur, jde o "antropologickou konstantu."
    Zejména pokud bys k tématu chtěla přistupovat z hlediska vědy, tak je to dost mizerný přístup k fenoménu. Zejména když podkladů k pochopení je od religionistů a antropologů je opravdu dostatek.

    GROBENIUS: neandrtálci byli naopak první u koho jsou doložitelné pohřební rituály, což jaksi sebou nutně nese abstraktní myšlení a představu posmrtného života.

    Jinak zrovna k vyhynutí neandrtálců jsou rovnice a počítačový model ;-)

    http://www.pnas.org/content/113/8/2134.full

    tady to zkoušej přes klima http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277379106003532

    A tady vysvětlují proč je celé to modelování vyhynutí neandrtálců problematické.
    http://www.evolhum.cnrs.fr/bocquet/anti01n.pdf
    BOB_GALLOWS
    BOB_GALLOWS --- ---
    KAVEN: Ano, ... To je ono, ano.
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    BOB_GALLOWS: Podobnou spekulaci, teorií se to asi nazvat nedá, jsem slyšel jako vysvětlení, proč cromagnonci převálcovali neandrtálce, kteří snad na rozdíl od prvních zmíněných nedospěli k náboženství.
    Při srovnatelné inteligenci neandrtálcům hrabalo z přemíry nových a neznámých, zdánlivě nijak nesouvisejících jevů, kdežto cromagnonci si řekli, že to tak je, protože to předkové, neviditelný sob či posvátný kámen chtějí.
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    Ono je to tak, že každý - včetně těch nejzatvrzelejších ateistů - v něco věří. Jednak pro to máme vrozené sklony, a druhak je to nezbytně nutné k životu. Já třeba věřím že E = mc2, i když jsem si to nikdy prakticky neověřil. Prostě mi to řekli, nikdy jsem se nesetkal s ničím, co by mi to vyvrátilo, tak tomu věřím. Když se nad tím zamyslíte, tak informací, kterým člověk prostě věří je opravdu hodně. A to bez ohledu na vzdělání - sebevzdělanější člověk si nikdy nemůže ověřit všechno s čím se setkal.

    No a tradiční náboženství tak nějak žijí v oblastech téhle přirozené víry. Vědecký pokrok může vyvrátit nějaké dílčí náboženské skutečnosti, ale nikdy nezlikviduje víru jako celek, protože bez ní se prostě nedá žít. Nutno podotknout, že výsledky vědeckého pokroku jsou samy o sobě předmětem slepé víry většiny lidí kromě příslušně zaměřených vědců. Není to špatně, nemůžeme si prostě všichni ověřovat všechno.

    Takže víra je všudypřítomná a náboženství tím pádem přirozené, akorát záleží na tom čemu konkrétně ten který člověk věří. To je ovlivněno okolím, výchovou, i tím vzděláním ... nevzdělaný dělník nebo farmář může v pohodě věřit v nejklasičtější podobu křesťanství, se stvořením světa v sedmi dnech, odmítáním evoluce, 6000 let starou Zemí atd. Prostě se nikdy nesetká s něčím, co by ho přesvědčilo o opaku. Vystudovaný geolog s praktickými zkušenostmi zato zná obrovskou spoustu důkazů proč Země musí být starší; a to vypadá o dost přesvědčivěji, takže víru ve stáří Země na základě Bible nahradí vírou ve stáří Země na základě vědeckých poznatků.

    To ale neznamená že by nemohl být křesťan. Klidně může prohlásit že informace o stáří Země v Bibli jsou zkreslené staletími a překlady (což je samo o sobě velmi pravděpodobné), takže tomuhle zrovna věřit nebude, zatímco ostatnímu jo. Narozdíl od dělníka totiž zná řadu dalších věcí, které dosud přesvědčivě vysvětlené nejsou, a výklad dle Bible jim dává jakýsi smysl. Co si budem povídat, Velký třesk se od zázraku Stvoření zase tolik neliší - a přesně to si vzdělaný geolog bude narozdíl od dělníka uvědomovat.

    Takže můj skromný odhad je - čím menší vzdělání v přírodních vědách, tím tradičnější podoba náboženství se v daném člověku může uchytit. Naopak čím větší vzdělání, inteligence a víc přemýšlení, tím víc si člověk svoji víru tak nějak skládá sám; a z toho pak jsou všechny ty odnože klasických náboženství, ti pohrdavě označení "něcisti" a podobně. To ale samozřejmě platí dneska, kdy člověk není pod tlakem společnosti, který by ho k tradičnímu náboženství nutil.
    BOB_GALLOWS
    BOB_GALLOWS --- ---
    JANADVORACKOVA: Nevim, ja muzu prinest jen tu zkusenost, ze rada (asi nejen) spickovych vedcu v urcitem stadiu poznani zacne v neco verit, protoze cim vic vedomosti maji (napr. v ramci sveho oboru), tim vic zjistuji, ze jim spousta veci unika a bude unikat (a to napric obory, celkove vedeni o jsoucnu), je to proste moc, v ramci jednoho smrtelnika nepobratelne, nehlede na vyvoj vseobecne uznavanych teorii v case. A mezi neustalou snahou chudaka badatele drzet krok a silenstvim je docela tenka hranice.

    A tak se (do slova a do pismene) uchyluji k nejake vire aby jim nehráblo. Bud ke krestanstvi (protoze je zrovna po ruce, je konvencni, pohodlne, nepobuřuje, kdyz uz pobuřují oni svymi vedeckymi zvasty) a nebo k nejake "vlastni" vire (casto derivat neceho vychodniho - rikejme tomu zápaďácký buddhismus, karma, jóga, čínská medicína, láska, pokora a sluníčko, whatever). Sam nemuzu rict, ze bych byl vyjimkou...
    SARGO
    SARGO --- ---
    JANADVORACKOVA: Mnoho vír (super slovo :-D) je založené jen na neznalosti faktů, či neschopnosti je interpretovat. Takže chudší vrstvy, tradičně méně vzdělané, k nim mají spíše sklony. Řada dalších se opírá o pověrčivost, totéž v bledě modrém.
    Ale co se tradičních náboženských systémů týká, mé soukromé pozorování říká, že stane-li se někdo křesťanem v dospělém věku bez rodinného zázemí, tak jsou to zpravidla lidé vzdělaní a inteligentní. :-)
    Na odhad, ve které společenské vrstvě se pak nejlépe drží rodinná tradice víry v to či ono, nemám dost vzorků. :-)
    JANADVORACKOVA
    JANADVORACKOVA --- ---
    BOB_GALLOWS: Já na vzorce nejsem, ale zkoušel už někdo vyjádřit vztah lidí a víry pomocí nějaké rovnice? Začlenit matematiku mezi věřící a nevěřící a na základě návyků těchto skupin a souvislostí s jejich prostředím - původem a sociální vrstvou a vzděláním a jánevímčímještě určit, "kde se v nich bere potřeba v něco věřit, nebo tohohle opak?"
    Snad jsem někde zaznamenala jen možnost, že chudší vrstvy, s tím souvisí jistým způsobem i vzdělání, se spíš uchylují k nějaké "víře v něco," ale to je taková obecná představa, spíš jednoduché vysvětlení, aby měli ostatní klid.
    BOB_GALLOWS
    BOB_GALLOWS --- ---
    JARMIK: Ja mam nekdy dokonce neprijemny pocit, ze je Mycelium az vlezle ("auto")biograficke a vubec nechapu, kde autorka vyšťourala tolik pikantnich detailu z zivota přízračně pripominajiciho ten muj :) Az futuristicke prostredi me uklidni a vetsinou presvedci, abych si to nebral osobne (kdyz ani to nezabere, musim doplnit 4 dohodami a špetkou lásky, pokory a sluníčka, reknete Ommmmmm...).

    Ale odhledneme od mych narcistne-psychoticky-paranoidne-deliriogennich stavu, mne se prave moc libi to technicistni abstraktno; v mladi jsem cokoli, co nelze definovat rovnici nebo vzoreckem moc neuznaval, ted mi z rovnic a vzorecku tak hrabe, ze bych se jeste milerad uchylil k nabozenstvi, kdybych na to mel cas. A jo, prisnost össeinske syntaxe, protonaci, gleewarinske schopnosti, Lucasovy vize perfektnosti a vicesmyslove onanie vs. potencialni slozitost (a "velikost") byti sebevice simplexnich charakteru typu Pinky... Si dnes uz dokazu velmi zive predstavit, mozna vlastne vic, nez bych (racionalne) chtel :)
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    BRAMBOREENA: zrovna Stančíkovu opulenci v metaforach a dosti schizoidnich nápadech mám dost ráda. Ale ja jako gymnazistka milovala i Odilla Stradickeho. Oproti tomu co psal v devadesatkach je i Mlýn na mumie umírněný. Jen mě teda dost sere, že má krizi bílého muže a nestydí se o tom mluvit. :-(
    RIP
    RIP --- ---
    BRAMBOREENA: Jé tohleto u Stančíka cítím jako problém spíš míry než přístupu, a v důsledku tedy jako problém kompoziční; kdyby těch bizarérií ne snad ubral, ale byl s to je prokládat nějakým zklidňujícím kontrapunktem, bylo by to myslím proklatě prospěšné.
    JULIANNE
    JULIANNE --- ---
    BRAMBOREENA: Teď mě překvapuje, že zrovna tohle ti vadí, protože taky občas - a ne tak vzácně - mrkáš mezi řádky (alespoň mně to tak přijde).
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    GAARQ: Petr Stančík!!! Uaaaá, to je ovšem ale krystalicky "mužské" psaní!!! Já ho upřímně obdivuju, ten člověk má neuvěřitelně bizarní fantazii, ale absolutně nejsem schopná to číst ve větších dávkách (čtu to stylem "tu a tam odstavec, zbytek prolistovat", a pak si to nechám převyprávět od manžela, kterýžto to čte rád a upřímně se u toho baví), protože takovou koncentraci burleskního absurdna prostě nedokážu přijmout a strávit ve zdraví. Jsem na to moc konzervativní. Skřípe mi z toho mozek! V tom světě prostě nic není normální. Když jsem byla mladší, ještě jsem tohle dávala (Ajvaze a Návrat starého varana třeba), teď už ne. Když se snažím tu svou averzi pochopit, napadá mě jako hlavní důvod to, že je to "prezentační" psaní: je to jak estráda na divadle, na čtenáře se "mrká mezi řádky" permanentně a ta kniha sama sebe (a "svou" realitu) vůbec nebere vážně. (Ze stejného důvodu obecně nemám ráda humoristické knihy.) My idealisti prostě potřebujeme příběhu a světu naplno věřit, aby nás to bavilo (suspension of disbelief na sto procentech!), a tyhle podvratné vtípky, které daný fikční svět shazují, snášíme jen v homeopatickém množství. Vnímám to ale právě jako "mužský" rys - nebrat autoritu autora vážně a pořád do té modly zkoušet žďuchat a testovat, jestli to jde celé shodit. Lucase Hildebrandta by čtení Stančíka určitě bavilo.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    BRAMBOREENA: ha, zajímavé rozdíly v chápání toho, co je ženské psaní. miloše urbana ani michela fabera bych kvůli konstruování reálií za představitele ženského psaní neoznačil. jistou vágnost reálií čtenář snadno snese, když je za to odměněn v příběhu. sám jsem se tím nijak omezovat nesnažil, dokud jsem ještě psával. ale u některých témat to bez vysoké míry realističnosti nejde, protože při čtení ten text ztrácí na přitažlivosti příliš zjevnými disonancemi (zrovna teď koukám na strachův labyrint, žena to po prvním díle rezolutně zavrhla, a ač potenciálně je ten námět zajímavý, tím, že z toho udělal klasickou seriálově nelogickou detektivku a navíc jeho smysl pro mystično je docela šestákový, tím to celé shodil. já na to koukám právě proto, že mě zajímá ta hranice vnímání "špatně/dobře" v příběhu, co ještě intuitivně snesu a co už ne). včera jsem si pěkně podebatovali na šestou epizodou třetí řady black mirror, kde jsem se neshodli v tom, nakolik uvěřitelnost kulis může ovlivnit přesah a poselství příběhu. zrovna tenhle díl byl z těch lepších, ale pořád jsem se u něj ošíval, protože mi to přišlo "špatně" (říkám tomu "autorské násilí", věci se dějí ne proto, že by se tak mohly stát, ale proto, že to autor potřebuje, aby mu mohl vůbec pokračovat ve vyprávění. je to vlastně verze boha ze stroje, ale neslouží k roztětí gordických uzlů, ale jen k poposunování příběhu místy, která má autor vyhlédnutá, ale která nejsou příliš pravděpodobná).

    ženské psaní imho stojí a padá s perspektivou vztahů spíše než děje. je tu ještě třetí rozměr a tomu bych říkal podivnost. samosebou není tu žádná ostrá hranice, ale spíš jen jiný důraz. miloš urban je jen slabší odvar petra stančíka, dominuje tu podivnost a ty další dva aspekty jsou zanedbatelné. u fabera se k vládnoucí podivnosti dostávají i vztahy. u ženského psaní složka vztahy převládá na ostatními.

    a alternativou k "samoúčelně přebujelým rekvizitám" jsou "samoúčelně přebujelé citové výlevy" ;)
    JARMIK
    JARMIK --- ---
    KAVEN: Mluvíš mi z duše, když připomínáš podíl čtenáře. Každý z nás má svého Lucase, svou Paüsuë atd.

    Mně Mycelko připomíná staré báje těmi exotickými protagonisty, z větší části nadlidmi, částečně dokonce bohy. To celé šmrcnuté nesentimentálním psychologickým románem a podané s distancí, občas soucitně, občas pobaveně.

    Asi bych souhlasil, že člověk vnímá, že autorský hlas je ženský, ale ženská perspektiva není na tom díle to hlavní; důležitějších je pro mě pár jiných věcí.
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    BRAMBOREENA: Bodejť, protože od dopracování technických detailů jsou přeci fanoušci :-)

    No tak jestli máš publikum generově vyrovnané, tak utíkat právě nebudu, a nádavkem se nebudu stydět za to, že od začátku fandím Pinkertině, a vůbec bych ji neuškrtil. A když se tomu někdo bude posmívat, tak uspořádám duhový průvod mužských příznivců Mycelia ;-) Nazval bych to třeba "Össe pride"...
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    KAVEN: ... zato teď odsud z auditka všichni chlapi utečou, aby si nezadali...
    Žádné statistiky nemám, jen povšechný dojem při pohledu do publika na křtech či besedách a ze vzkazů či mailů, které mi tu a tam někdo napíše - a tam se mi zdá poměr vcelku vyrovnaný. Ale on je V.Š. zkrátka tak trochu technokrat - nevím, jestli jeho knihy znáš, ale má to právě takový spíš "inženýrský" charakter (v tom smyslu, jak jsem se to tu ne zcela úspěšně pokoušela popsat), čili asi má preference trochu jiné a toleranci k užvaněnosti nižší a zálibu v technicistních hračičkách vyšší. Možná by nakonec za "ženské" psaní označil třeba i Miloše Urbana a Michela Fabera, protože ti se konstruováním sofistikovaných reálií (ne, nechci být baba jedovatá a říkat tomu "samoúčelné přebujelé rekvizity", kdepak, vůbec ne! :D) do svých knih taky moc neobtěžují :D
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    BRAMBOREENA: No vidíš, to už si představím líp :-)

    Docela by mě zajímalo jaký má Mycelium poměr ženských a mužských fanoušků. Mně třeba doteď vůbec nenapadlo označovat ho jako "ženské čtení". Ani že by se chlapům třeba nemělo líbit.
    VANEK
    VANEK --- ---
    BRAMBOREENA: Kliknutím na datum: https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=413021722379012&id=100010135626730 Na můj vkus je to drobátko moc ani tak inženýrské per se jako padesátnické.

    EDERA: Jakožto magistr (přírodních věd) upozorňuji, že ne každá dichotomie se dá namapovat na jinou (byť některé východní nauky se o to snaží). I když nepochybuji, že v bibli by se našla i bližší.

    KAVEN: Jakkoli chápu cíl Vilmina přirovnání, také mám jisté problémy s jeho konkrétní realizací -- na řešení vztahů mezi jevy je přece potřeba docela dost jejich charakteristik. (Ani nemluvš o tom, že charakteristiky a detaily taky bývají často dány vlastními souvislostmi a vztahy.)

    Ostatně, připomněl bych, jak na velmi podobné téma debatovali Novotný s Hauserovou před nějakými 25 lety (tady je pokus pH o dialektickou syntézu, bohužel bez toho klíčového obrázku: http://interkom.vecnost.cz/1992/19920119.htm ). Vskutku, nihil novi sub sole (et vanitas vanitatum?).
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam