tadááá...

KAVEN: Dovedeme
Je to peklo :))))
Onehda jsem psala nejaky odborny clanek. Rozsah 15-25 normostran. S uspechem jsem napsala tesne 25ns a pak si vsimla, ze jsem nezapocetla foot notes.. malem me kleplo, 25 bylo maximum.. musela jsem dat dolu cca 5 stran a stravila jsem nad tim snad vic casu nez nad samotnym psanim toho celeho textu... brrrr

Tak si představte, že jsem byl požádán, abych do časopisu Historické války v příštím roce napsal něco o asijské lukostřelbě. Tak jsem něco napsal (poněkud předčasně, ale měl jsem chuť psát), poslal jim to, a prý že to je moc dlouhé a že by se k tomu už nevešly obrázky. Tak jsem začal zkracovat ... určitě VŮBEC NIKDO si tady nedovede představit jak blbý je zkracovat svůj vlastní text, a tím vlastně šidit čtenáře o informace.

BRAMBOREENA: Tak ale jemu to fungovalo, žejo ... :-)

Když to vezmu trochu vážněji, tak nejde konkrétně o jazyk, ale o množství práce, která se vrazí do věcí, se kterými román nějak souvisí. Když čteš Pána prstenů, tak neustále cítíš kolik hloubky za tím vším je. Postavy těží z obrovského materiálu, o kterém se nikdo nerozkecává, ale v autorově hlavě je.

Tolkien byl lingvista tělem i duší, a sám říkal, že u něj se příběh vždycky odvíjí od struktury slov. Jiný spisovatel tu práci místo do elfštiny vrazí do něčeho jiného. Ale pokud tam tu práci vrazí, jeho román nakonec bude moci mít stejnou hloubku.

Ty jsi třeba tu práci vrazila do argenitového vesmíru. Můžeš si z toho dělat srandu, ale faktem je, že třeba vztah Lucase a Aš~šáda je tak zajímavý díky tomu, že jsi kdysi opravdu důkladně promyslela filosofii skrytou za Fomalhiwou, se všemi jejími důsledky, historií atd. Není to to jediné, co na román potřebuješ, ale když máš i to ostatní, tak tahle práce je obrovská studnice, ze které může čerpat, a která mu dodá tu hloubku.

CORNHOLIO: Tak konečně vylezl! Dobře to vypadá. Je pěkné jak v prvním dílu byl v podstatě normální svět s malým náznakem čehosi okolo, a na konci už je to jen hmyzák obepínající poslední zbytky normálního světa.

CORNHOLIO: To je ale krááása :).
Jen mi hmyzák vždycky připomene pixlu starých oříšků, kterou jsem zepomněla ve špajzu - asi tři roky tam byla... a pak se tam vylíhlo tohle :). Žilo to tam a časem by to snad i víčko nadzvedlo a ze spíže uniklo.
Vyhozením pixly do smetí jsem vlastně tu bestii vypustila do světa :), ale bohužel nevím, kde je. Mohla i opustit Zemi, kdo ví :).

BTW - ostatně soudím, že Kartágo musí býti zničeno. Nebo teda Země. Spíš vesmír. Vesmír musí býti zničen.

"Krnďa a Kokino" by byla pěkná dětská knížka o dvou skřetech, co žijí pod magistrátem a všechno kazí.

RICARDERON: vyhledali jsme za vás, i když bez cedulky...
Mgr. Bc. Eliška Kokinová (Portál hlavního města Prahy)
http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/index.html?personId=9863

EDERA: Bohužel.

Jinak prave jsem byl na magistrátu, kde jsem bohužel nestihl vyfotit cedulku s paní Kokinovou. No fakt!

MEANKITTY11: Kdepak. To jak tu kdysi někdo navrhoval knihu "Bezproblémové rodičovství podle Gilese Hildebrandta", tak tohle je úryvek z druhého dílu - "Bezproblémové rodičovství podle össenské liturgie".

KAVEN: Vidím tu zárodek čehosi jako Věda na Zeměploše?

Co moraváci, ale össeané! Össenské slovo "kökühno" pochází z primární slovní zásoby Lodního össeinu, a znamená to "nejlepší kousek lodního paliva uložený v samostatné nádrži určené pro zvláštní příležitosti". Liturgie káže dát takovou nádrž každé nově naklonované Lodi, ale zavřít k ní ventil. Pokud nová Loď během počátečních testů ochotně spolupracuje, össenský myceliální inženýr pomocí pětkových kódů tento ventil pootevře, aby z něj Loď mohla čerpat. Pokud se loď povelům naopak vzpouzí, je ventil okamžitě uzavřen, a Loď musí zpytovat své (sdílené) svědomí. Když se hezky omluví, ventil jí bude zase trochu otevřen.

Je známo, že před vysláním Lodí pro kolonisty z D-alfy dostaly všechny tyto lodě plnou nádrž kökühna, aby je motivovala k riskantní cestě. Přístup měly pouze k polovině jejího obsahu, zbytek byl slíbený až po návratu. Když Zelená Lastura umirala, nejvíce litovala toho, že se k druhé polovině svého kökühna už nikdy nedostane.

Moravská část rodiny to používá ve významu bonbon/sladkost :-)

Mně to přijde sprostý -:))), i když není. Doma nepoužíváme, ale znám.
Je to prostě zdrobnělinka, na kterou jsem alergická z doby, kdy sestra a její kamarádky - čerstvé matky - se kdysi dávno vyžívaly v takové té divné matčí řeči, v níž se dítě posere, ale matka prohlásí "My jsme se pokakaliííííí." A to se pak člověk neubrání zkoumat, jak to ta ženská dělá, že to nemá na kalhotách.
A pak vás napadne, že asi žije zdravě, že to bude tuhá konzistence někde v nohavici...

Praha hlásí, že "kokino" ve významu sladkost zjistila z internetových mateřských diskusí. Prvně jsem to zachytila na Rodině někdy na přelomu milénia. Zároveň s diskusí o tom, že Morava neví, co je přijdu dýl.:-)

Brno kokino zná, v obou významech, častější je bonbon. Já to nepoužívám, právě proto že by to mohlo bejt hovno. Což je moravský zápor.